Nepál: Humanitární pomoc a obnova

Závěrečnou zkoušku SLC skládají každý rok v dubnu všichni studenti desátých ročníků v Nepálu. V průměru slouží tuto zkoušku, která je vstupní branou k vyššímu vzdělávání, okolo 50% nepálských studentů. Procento úspěšných absolventů je nižší v odlehlých a chudých oblastech, které jsou v mnoha případech právě v místech zasažených dubnovým zemětřesením v roce 2015.

Procento úspěšných absolventů je nižší v odlehlých a chudých oblastech, které jsou v mnoha případech právě v místech zasažených dubnovým zemětřesením v roce 2015. V těchto oblastech byly školy zemětřesením zcela nebo částečně zničeny a často zavřeny po několik týdnů až měsíců. V sutinách byly pohřbeny i veškeré učebnice a studijní materiály. Člověk v tísni proto pro vybraných 1,648 studentů desátých ročníků ze 41 škol v oblasti Sindhupalchowk a Gorkha organizoval doučování a studentům daroval materiály potřebné k výuce, jako jsou kalkulačky, knihy, sešity a rýsovací potřeby.

12. srpna 2017 způsobily silné deště záplavy v Indii, Bangladéši a jižním Nepálu. Právě v Nepálu zasáhla povodeň 1,7 milionu lidí z 35 okresů. Podle Úřadu Spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) tehdy zemřelo 143 úmrtí, 65 000 domácností bylo zničeno a zhruba 461 000 lidí muselo opustit své domovy.

Bezprostředně po katastrofě Člověk v tísni ve spolupráci s partnery z Alliance 2015, Concern Worldwide a Welthungerhilfe zajistil pro 11 600 domácností ze tří okresů (Rautahat, Saptari a Mahottari) okamžitou pomoc. Tyto oblasti byly jedny z nejvíce postižených a mají historicky nízké ukazatele lidského rozvoje a vysokou míru podvýživy. V prvních dnech po povodních partneři pro místní zajišťovali zejména potraviny, vodu a hygienické potřeby.

Kromě zničených domů a veřejné infrastruktury přišla velká část místních obyvatel při dubnovém zemětřesení také o živobytí – zemětřesení zabilo hospodářská zvířata a zničilo osivo pro příští setbu, čímž chudé domácnosti přišly o důležitý zdroj příjmů a staly se do velké míry závislé na potravinové a finanční pomoci.

ČvT se proto rozhodl darovat nejchudším a nejzranitelnějším rodinám v horských oblastech okresu Sindhupalchowk hospodářská zvířata, konkrétně kozy, které rodiny chovaly již před zemětřesením. Tým ČvT se ve spolupráci s partnerskou nevládní organizací HELP Nepal, zaměřil na nejchudší a nejzranitelnější rodiny, jakými jsou například rodiny matek samoživitelek, rodiny s velkým počtem malých dětí, těhotnými či kojícími matkami a zdravotně postiženými. Jedná se tak o rodiny, které mají omezené možnosti vypořádat se s následky zemětřesení samy bez cizí pomoci. Každá ze 179 vybraných rodin obdržela 2 kozy (samice) a dostala tím šanci postupně rozšířit svůj chov a získat příjem z prodeje zvířat na místních trzích. Součástí podpory byla i vakcinace zvířat. Kozí mléko také přispěje ke zlepšení výživy členů podpořených domácností. Takto můžou rodiny získat zpět svoji ekonomickou soběstačnost a postupně znovu vybudovat své živobytí.

V dubnu 2015 zasáhlo Nepál nejničivější zemětřesení za posledních 80 let. Otřesy dosáhly síly 7,8 stupně a měly za následek téměř 9 000 mrtvých a více než 22 000 zraněných lidí. Statisíce lidí se ocitly bez domova. Zemětřesení zničilo více než půl milionu domů a další statisíce poškodilo.

V prvních dnech po zemětřesení bylo naši prioritou doručit pomoc lidem do nejvíce zasažených oblastí Gorkha a Sindhupalchok a podpořit koordinaci humanitární pomoci. V prvních měsících jsme tisícům rodin v okresech Gorkha a Sindhupalchok darovali plachty a provazy, vlnité plechy a nářadí na provizorní opravy obydlí. Tisícovkám domácností Člověk v tísni také poskytl deky, matrace, spacáky a solární lampy, které jsou často jediným zdrojem elektrické energie. Nepálský tým s pomocí vrtulníků dopravoval materiál i do nejodlehlejších horských oblastí odříznutých od tradičních trhů.

S blížící se zimou vyvstala obava, jak rodiny žijící ve vysokohorských oblastech zvládnou studené zimní měsíce. Tou dobou stále žilo v Nepálu tisíce rodin v provizorních přístřešcích. Mnoho z nich při zemětřesení přišlo o veškerý svůj majetek včetně teplého oblečení a příbytku, kde by bylo možné přečkat zimu. Provizorní přístřešky z vlnitého plechu se po zemětřesení staly nejrozšířenější formou obydlí, ale některé rodiny i po několika měsících od katastrofy stále přežívaly jen pod plachtami. Tato obydlí by neochránila své obyvatele před zimou, která měla přijít. Zaměřili jsme se tedy na vylepšování stávajících přístřešků, jejich zateplování a také vybavení obyvatel teplým oblečením, spacáky, dekami, matracemi a dalším materiálem potřebným k přečkání zimy v oblastech Gorkha a Sindhupalchowk. Nejzranitelnější část obyvatel, těhotné ženy, kojící matky, děti do 5 let, senioři či postižení lidé navíc dostali například teplé spacáky, zimní bundy, šály, čepice, rukavice a ponožky.

V regionu, který zasáhlo zemětřesení, byla většina domů postavena tradičními metodami bez ohledu na bezpečnost v případě otřesů půdy. Ve dvou horských vesnicích Prok a Chekampar tak postavil technický tým Člověka v tísni modelové domy. Ty slouží k praktickým ukázkám stavebních postupů a technik, které přispějí k vyšší odolnosti staveb v případě dalšího zemětřesení. Člověk v tísni se tak snaží motivovat a přesvědčit místní obyvatele, aby tyto stavební postupy aplikovali při rekonstrukci či stavbě svých domů. Modelové domy z lokálně dostupných materiálů slouží zároveň jako komunitní centrum a kancelář pro místní správu.

Situace po zemětřesení je kritická především pro přesídlené komunity, které většinou kvůli masivním sesuvům půdy musely opustit své vesnice. Tito lidé se tak ocitli v táborech pro vnitřně přesídlené komunity, kde žijí v provizorních přístřešcích téměř bez infrastruktury a především bez půdy, na které by si mohly začít stavět trvalá obydlí či komunitní budovy. Naše týmy pomohly ve 13 táborech v oblasti Gorkha založit výbory, které mají na starosti management tábora a zajišťování různorodých potřeb obyvatel. Také jsme pomohli vytvořit výbory pro mládež a ženy, které se mimo jiné zaměřují na ochranu žen, mladých lidí a dětí.

V dalších 6 táborech v oblasti Sindhupalchok jsme pomáhali založit výbory pro bezpečnost. ČvT se již od začátku svého působení v Nepálu soustředí na ochranu žen a dětí před domácím a sexuálním násilím, dětskými sňatky či obchodováním s lidmi. V táborech, kam často přesídlily celé místní komunity, je zvýšené riziko konfliktů, napadání žen či obchodu s lidmi. Proto jsme vyškolili desítky žen i mužů, jak zasáhnout v případě ohrožení nejslabších členů komunit a umožnili jsme jim realizovat v táborech a vesnicích jednoduchá praktická opatření, která zvýší jejich bezpečnost jako je například instalace veřejného osvětlení k provizorním toaletám, oddělené umývárny pro ženy a dívky apod.  Člověk v tísni vybavil tábory protipožárním opatřením, poskytl lidem hygienické balíčky, zajistil materiál potřebný k zateplení přístřešků na zimu a koordinoval aktivity dalších nevládních organizací působících na místě.

Po konzultacích s obyvateli táborů pořádal Člověk v tísni v pěti z nich v oblasti Kerauja a Laprak kurzy pletení. Na kurzech se ženy naučily a zdokonalily různé techniky pletení a tak si mohou v budoucnu zajistit prostřednictvím prodeje pletených výrobků živobytí. V táborech Kerauja, Laprak a Barpak jsme pro zranitelné domácnosti pořádali také kurzy na podporu drobného podnikání, organického farmaření apod.

Člověk v tísni podporuje i rekonstrukci místní infrastruktury. V Táboře Kerauja jsme umožnili lidem zapojit se do programu veřejných prací (peníze za práci). Účastníci tohoto programu většinou pomáhají s opravami místní infrastruktury (např. oprava poničených cest) a obnovou okolí. Zároveň tak dostávají možnost vydělat si na živobytí, aby mohli uživit své rodiny a rozhýbat místní ekonomiku. Také jsme asistovali při zavádění elektřiny do tábora Laprak a zřídili komunitní centra v táborech Laprak a Barpak.