Demokracie, volby a dezinformace: Jak dezinformace ohrožují demokracii?

Demokracie, volby a dezinformace: Jak dezinformace ohrožují demokracii?

5. 9. 2021

Volby jsou pro demokracii naprosto klíčové. Občanům umožňují vystavit vysvědčení končící vládě, vyjádřit se k dalšímu směřování země a vybrat své budoucí reprezentanty. Voliči tak mohou zodpovědně učinit pouze tehdy, pokud mají k dispozici dostatek objektivních informací. Právě proto představují dezinformace – nepravdivé zprávy šířené s cílem manipulovat určité publikum – pro demokracii významnou výzvu. 

V současném světě se navíc dezinformace šíří snáze a rychleji než v minulosti. Rozmach internetu výrazně změnil způsob, jakým přijímáme informace. Oslabila tradiční masová média (například noviny nebo televize), která sice mohla mít určité politické preference, ale kvůli žurnalistickým standardům a konkurenci se musela snažit o objektivitu. V nepřehledném digitálním prostředí se však informačním zdrojem může stát každý – a to i ti s nekalými úmysly.

Zejména mladší generace pro získání povědomí o světě kolem sebe stále více používá sociální sítě. Na nich si však každý sestavuje vlastní informační mix vyhovující jeho zájmům a postojům a algoritmy sociálních sítí tyto preference jen utvrzují. Snižuje se tak pravděpodobnost, že se člověk setká s tématy (či názory) rezonujícími mimo jeho „názorovou bublinu“. Tato situace dále prohlubuje fragmentaci, k níž v současné době již dochází i kvůli reálným ekonomickým a sociálním rozdílům. Společnost se tak rozpadá na skupiny, které spolu přestávají být schopny komunikovat. Vytváří se tím prostor pro nedorozumění a předsudky, které právě dezinformace mohou rozdmýchávat. Pod jejich vlivem může docházet k radikalizaci vedoucí k násilným činům. Například „prvního českého teroristu“ Jaromíra Baldu motivovaly ke kácení stromů na železniční tratě právě konspirační teorie o údajné islámské invazi řízené Evropskou unií.

Kdo trolí Ameriku - celá lekce

Zejména před volbami, kdy nevyhnutelně dochází k názorovým střetům jitřícím emoce, se vytváří prostředí ideální pro šíření dezinformací. Jedna manipulativní zpráva může pak snadno způsobit, že řevnivost mezi různými politickými tábory přeroste v násilí. Stalo se tak po amerických prezidentských volbách v roce 2020, když poražený kandidát Donald Trump začal tvrdit – bez jakýchkoli důkazů – že docházelo k masovému falšování hlasů. Jeho skalní příznivci odmítli uznat oficiální výsledky a násilně vnikli do budovy Kongresu ve chvíli, kdy schvaloval zvolení nového prezidenta.

Jak dezinformace ovlivňují volby?

Spojené státy se však s dezinformacemi narušujícími průběh voleb potýkaly již v roce 2016. V té době se šířily zejména konspirační teorie o kandidátce Demokratické strany Hillary Clintonové, která byla například označována za členku pedofilní sítě uctívačů Satana. Manipulativní zprávy se informačním prostorem šířily nejen v USA, ale objevily se také například i v souvislosti s nizozemským referendem o Asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou, ve Velké Británii při hlasování o brexitu nebo při francouzských prezidentských volbách.

S touto výzvou se musela potýkat i Česká republika. Při prezidentských volbách v roce 2013 v den voleb vyšel v deníku Blesk inzerát tvrdící, že kandidát Karel Schwarzenberg hodlá vracet majetek sudetským Němcům. Zadavatel lživého inzerátu posléze musel zaplatit pokutu. Parlamentní volby v roce 2017 ovlivnila „kauza lithium“, která se poprvé objevila na jednom z okrajových konspiračních webů. Ten obvinil politiky ČSSD z přípravy vytunelování ložisek tohoto vzácného kovu v Krušných horách. Tématu se chopili političtí konkurenti socialistů a dostalo se dokonce na půdu Poslanecké sněmovny, která kvůli němu mimořádně zasedala. Dezinformace se objevily i během prezidentských voleb v roce 2018, kdy se jejich cílem stal zejména kandidát Jiří Drahoš. Ten byl osočován, že působil jako spolupracovník komunistické tajné police StB, anebo z toho, že v iluminátském Římském klubu spřádá plány na vylidnění planety.

Hledá se prezident - celá lekce

Jak se proti dezinformacím bránit?

S tím, že před volbami se ve zvýšené míře objevují dezinformace, se budeme muset smířit. Stát, politické strany i občanská společnost si musí tohoto rizika být vědomy a zavádět opatření, která omezí dopad manipulativních zpráv na volební klání.

Dezinformace se často objevují nejdříve na okrajích mediálního prostoru (tzv. konspiračních webech) nebo na alternativních komunikačních kanálech (například v řetězových e-mailech). Pro jejich včasnou detekci je důležitý pravidelný monitoring informačního prostoru, který provádí například skupina Čeští elfové, think-tank Evropské hodnoty nebo web Manipulátoři.

K šíření dezinformací do mainstreamu mohou výrazně přispět veřejně známé osobnosti s velkým okruhem sledujících, což jsou před volbami zejména politici. Faktickou správnost jejich výroků v předvolebních debatách ověřuje iniciativa Demagog. Dezinformace se také mohou šířit prostřednictvím sociálních sítí, jako je Twitter nebo Facebook. Jejich zřizovatelé pod tlakem veřejné kritiky postupně přistupují k označování nepravdivých sdělení a mazání profilů uživatelů konzistentně porušujících pravidla dané platformy. Ve Spojených státech tak o svůj twitterový účet přišel bývalý prezident Trump a v České republice Facebook zrušil účet poslance Lubomíra Volného.

Státní instituce sice mají povinnost zajistit hladký průběh voleb, ale zároveň musí zůstat apolitické. Proto se při čelení dezinformacím zaměřují primárně na zprávy zpochybňující legitimitu samotných voleb. Před prezidentskými volbami 2018 tak například Ministerstvo vnitra upozornilo na nepravdivou zprávu, dle níž úřadující prezident automaticky postupuje do druhého kola. Soudy a policie však hrají klíčovou roli ve chvíli, kdy šiřitelé dezinformací překročí zákon a jejich lži vedou k násilí nebo vyvolají paniku. Již zmiňovaný poslanec Volný je tak policií vyšetřován kvůli nepodloženému tvrzení, že se připravuje plán na diskreditaci léku Ivermektin pomocí vraždy několika pacientů. Toto tvrzení publikoval na svém facebookovém profilu.

Co dokáže lež - celá lekce

Nejefektivnější opatření proti šíření dezinformací však může přijmout každý z nás. Přehled o společenském dění, mediální gramotnost a kritické myšlení umožňují rozpoznat manipulace.  Schopnost naslouchat, otevřenost vůči odlišným názorům a respektování zkušenosti jejich nositelů je pak lékem proti společenské fragmentaci. Výchova k těmto občanským ctnostem je pak zásadní nejen pro omezení dopadů dezinformací, ale i pro fungování demokracie obecně.

Článek Jonáše Syrovátka je součástí materiálů pro Studentské volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které proběhnou 20. a 21. září. 

Přihlaste se do Studentských voleb! 

JSNS tipy do výuky

Dezinformační dezinfekce

Jak se zorientovat v mechanismech dezinformačních webů a tvorby a šíření dezinformací? Jak začlenit téma (nejen koronavirových) dezinformací do výuky? Publikace obsahuje praktické aktivity do hodin či tipy na ověřování informací na internetu.

Dezinformace a konspirace ve třídě: 10 tipů, jak reagovat

Jak reagovat ve chvíli, kdy dezinformace šíří někdo známý či blízký, když s nimi do třídy (nebo do online výuky) přichází žáci? Sada doporučení, konkrétních tipů, postupů a zkušeností z terénu, které se během reakcí na nepravdivé či zavádějící informace osvědčily. 

Autor: Jonáš Syrovátka, PSSI