Dobrovolnictví mi přináší hlavně radost. Jděte do toho také – vzkazuje dobrovolník Člověka v tísni

Publikováno: 22. 3. 2023 Doba čtení: 6 minut
Dobrovolnictví mi přináší hlavně radost. Jděte do toho také – vzkazuje dobrovolník Člověka v tísni
© Foto: cvt

Každý rok nám v Praze pomáhá ve vzdělávacích programech více než 100 dobrovolníků. Dobrovolníci, zapojení do individuálního doučování, jsou nedílnou součástí naší organizace a po celý rok vítáme nové zájemce a členy. 

Dobrovolníci jednou týdně dochází do rodiny na individuální doučování dítěte, které z různých důvodů nemá tak dobrou pozici v přístupu ke vzdělávání jako jeho vrstevníci. Důvody, proč se na nás rodiny obracejí, jsou různé. Rodiče jsou často v tíživé finanční situaci, kdy nemůžou svým dětem zařídit komerční doučování, řeší např. exekuce, ohrožení ztrátou bydlení, diskriminaci na trhu práce a další existenční problémy. Často mají rodiče jen nižší dosažené vzdělání (např. jen základní školu) a v látce do školy se ztrácejí a nedokážou dětem s přípravou dobře pomoci. Spolupracujeme také s matkami samoživitelkami nebo s dětmi v pěstounské péči. O doučování je u nás velký zájem, takže někdy trvá až půl roku nebo více, než se nám uvolní kapacity a k novým zájemcům se dostaneme. Kdyby nebylo pomoci dobrovolníků, byla by tato čekací doba ještě mnohem delší.

Děti v přístupu ke vzdělání naráží na socioekonomické nerovnosti i diskriminaci

Jedním z našich dobrovolníků je Petr, který s námi začal doučovat na podzim tohoto školního roku. Petr pochází z Ústeckého kraje a říká, že socioekonomické nerovnosti, které v kraji vnímal, byly tou hlavní motivací, proč se rozhodl do doučování s Člověkem v tísni zapojit.

Chudoba nebo dlouhodobá diskriminace a segregace ve vzdělávání způsobují, že přístup řady dětí ke vzdělávání je značně omezen. V programu podpora vzdělávání se snažíme děti, které těmto nerovnostem čelí, ve vzdělávání podpořit, aby i navzdory překážkám úspěšně zvládli základní školu, přihlásili se na střední a pokračovali dál ve studiu.

Děti můžou na základní škole propadnout maximálně dvakrát, přičemž povinně musí strávit ve škole devět let, nehledě na ročník. Někdy se tak potkáváme s dětmi, kterým hrozí, že odejdou ze základní školy v 7. třídě. Možnosti těchto dětí do budoucna jsou pak značně omezené. Na středních školách navíc chybí dostatek míst na to, aby všichni letošní deváťáci mohli pokračovat dál ve studiu. Děti ze znevýhodněného prostředí na tento nedostatek školních míst doplatí mnohem více než děti, jejichž rodiče si můžou dovolit zaplatit důkladnou přípravu k přijímacím zkouškám.

Se známkami na pomezí propadnutí se potýkají i na doučování, které vede dobrovolník Petr.

„Doučuji kluka v 8. třídě, který má problém asi v 6 předmětech, kde je na rozhraní čtyřky a pětky. Je tam matika, fyzika, čeština, chemie, biologie, angličtina. To doučování je z velké části i takový mentoring, kdy se ho snažím motivovat k většímu zájmu o školu. Probíráme aktuální látku a prokládáme to i třeba vycházkou na nějaké zajímavé místo, nebo probíráním různých dalších témat. On mi vypráví o svých zájmech. Snažím se ho podporovat a předat nějaké informace, pohled, zkušenosti z mojí strany. Tou postupnou prací se v něm snažím probudit vnitřní motivaci.“

Motivace je téma, kterému se dlouhodobě v doučování věnujeme. Děti, s kterými spolupracujeme, často znají ze školy jen neúspěch. Dlouhodobý neúspěch samozřejmě na děti působí velmi demotivujícím způsobem. Na doučování je ale prostor na individuální přístup, na to, nechat tam děti si úspěch zažít, a povzbudit je, aby to nevzdávali, dodat jim pozitivní motivaci. To je často běh na dlouhou trať, takže u dobrovolníků, velmi oceňujeme možnost dlouhodobého zapojení, kdy je možné postupně vytvářet u dvojice vzájemnou důvěru a dobrý respektující vztah, který je často klíčem k úspěchu.

„Není to o tom trápit se s nějakým žákem, zlobit se na něj, že nemá školní pomůcky, zlobit se na něj za špatné známky, o tom to vůbec není. Člověk se nemusí ničím stresovat, prostě je to takové pozitivní působení, vzbuzení v něm zájmu o tu školu, aby viděl ten význam toho, když se bude vzdělávat, tak co mu to může dát. Otevřít mu nějaké obzory, vzít ho někam, povídat si s ním o cestování, o různých místech na zemi, o kultuře, historii, těch témat je spoustu. A musím říct, že vidím, že ho to zajímá. Já si vyslechnu zase jeho povídání, on se pak taky se rozpovídá. Mám z toho dobrý pocit a vidím, že to v něm vzbuzuje zájem,“ dodává Petr.

Není to jen o známkách. Podpora je širšího charakteru

Situace, kdy dětem například hrozí propadnutí, nemusí být pro doučovatele jednoduchá. Dobrovolníky se snažíme po celý rok podporovat společnými intervizemi, vzdělávacími semináři, nebo možností odborné individuální supervize. Ptám se Petra, jak to zvládá, že student, s kterým se doučuje, má známky mezi 4 a 5 v několika předmětech?

„Dosáhli jsme i nějakých dílčích úspěchů, že se nám podařilo třeba opravdu se připravit na nějaké důležité písemky, a z těch získal lepší známku, a i na vysvědčení se to projevilo.“

„Je to právě o tom, co zatím člověk vidí, jaký za tím vidí ten přínos. Zlepšit studijní výsledky je jen jedním z cílů, ale je tam ještě další přínos, že se mu někdo chodí věnovat, že mu někdo věnuje nějakou pozitivní energii, a takhle nezištně se mu snaží pomoct, tak to už v tom člověku podle mě zůstane, a v životě už si to ponese dál. I kdyby to nedopadlo, i kdyby se nám nepodařilo tu základní školu zvládnout, tak určitě je to nějaký benefit, který on získá do života, a se kterým pak může nějak pracovat, a i třeba z toho vycházet pak v nějaké další snaze se zapojit do nějaké prospěšné činnosti, a ubrání se třeba nějaké rezignaci a nějakému osobnímu úpadku,“ popisuje Petr svou dobrovolnickou zkušenost.

Dobrovolnictví založené na solidaritě

Dobrovolnictví nikdy není jednostranná záležitost. Naši dobrovolníci, nám často, svěřují, jak je pro ně dobrovolnictví obohacující. Petr osobně vnímá tři různé oblasti, proč mu dobrovolnictví v doučování dává smysl: „Jednak, je to podpora vzdělanosti společnosti. Je to nějaké snaha, která čím bude širší, a účinnější, tak tím více se nám bude dařit vytvářet vzdělanější společnost, což je prospěšné z mnoha důvodů. Zkrátka pro směřování demokratické společnosti, je každá minuta věnovaná do vzdělávání dětí krok správným směrem.

Dalším aspektem je vyloženě taková přímá solidární pomoc, člověku, co má problémy. To je to dítě, které bojuje se školou, s učivem, a nedaří se mu to. To je ta přímá solidární pomoc z pozice jednotlivce, že se mu pomůže to zvládnout, aby tenhle konkrétní člověk, měl lepší možnosti.

No a třetí aspekt je i přínos pro toho samotného dobrovolníka, kromě dobrého pocitu, že někomu pomůže, že udělá dobrý skutek, tak je tam rozhodně i velká zkušenost, a setkávání se s velkým množstvím skvělých lidí,“ říká Petr a doplňuje, že kdyby měl shrnout jedním slovem, co mu dobrovolnictví přináší, tak je to hlavně radost, a doporučuje všem, kdo své zapojení zvažují: „Neváhejte, nemějte obavy a jděte do toho také.“

Vítáme všechny zájemce o dobrovolnictví v pravidelném individuálním doučování. Pokud jste v Praze, napište nám na adresu johana.cernochova@clovekvtisni.cz . Pokud chcete doučovat online nebo v jiných regionech, napište nám na doucovani@pinf.cz
Těšíme s na vás!
Autor: Johana Černochová, Kateřina Fuksová

Související články