Doporučení znělo jasně....

Publikováno: 16. 5. 2013 Doba čtení: 2 minuty
©

Čtrnáctiletá Jana navštěvuje v současné době základní devítiletou školu. Její školní výsledky, které jsou průměrné, se přitom nijak výrazně neliší od výsledků ostatních spolužáků. Ne vždy tomu tak bylo.

Co tedy nakonec bylo příčinou změny, která způsobila obrat k lepšímu?

 

Jak to všechno začalo

Na počátku spolupracovala maminka Jany s  terénním sociálním pracovníkem (TSP) na řešení problémů spojených se zánikem pracovního poměru a zadlužeností rodiny.

Klientka chtěla řešit i neuspokojivé školní výsledky dcery.

Hodnocení na konci 6. třídy totiž nebylo vůbec dobré:

-          „dostatečně“ – ze čtyř předmětů

-          „nedostatečně“ – z jednoho předmětu

 

Co teď?

Pro postup do vyššího ročníku, tak bylo nutné, aby se v průběhu prázdnin připravila na opravnou zkoušku.

Následovalo setkání TSP, klientky a pracovnice sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (SAS), která by se mohla této oblasti více věnovat. Výsledkem setkání bylo v červenci 2012 uzavření dohody o poskytování sociálně aktivizační služby v rodině, která stále trvá.
Od července pracovnice SAS řeší jak zaměstnanost a dluhy, tak i zlepšení prospěchu Jany ve škole.

Jana s maminkou od počátku zodpovědně přistoupily k řešení nedobrého prospěchu ve škole. Jana si uvědomila, že jen ona sama může ovlivnit svoje známky. Ke konci srpna Jana po zásluze úspěšně zvládla opravnou zkoušku.

Co dál?

Od září maminka Jany více dohlížela na domácí přípravu a na prospěch své dcery. V případě potřeby se s dcerou učila a pomáhala jí. Jana se do školy připravuje pravidelně, čímž chce jak sobě, tak i rodičům dokázat, že je schopna dosáhnout lepšího prospěchu. Ani jedna nechce znovu dopustit, tak špatné známky jako byly v minulém roce.

Vztah mezi matkou a  dcerou se velmi zlepšil, klientka si s dcerou často povídá o jejích radostech i starostech, o její budoucnosti, je jí velkou oporou.

Happy end!

Výsledkem dosavadní spolupráce je velké zlepšení školního prospěchu dcery klientky.

Hodnocení ve třetím čtvrtletí školního roku 2012/13:

-           „nedostatečný“ – žádný předmět

-           „dostatečný“ – žádný předmět

-           „dobrý“ -  šest předmětů

Výjimečnost tohoto příběhu spočívá v tom, že klientka aktivně přistupuje k vzdělání své dcery. Stejně aktivní přístup k vzdělání lze pozorovat i u dcery Jany. V jejím případě jsou dosažené školní výsledky evidentní. Stačilo ale málo a Jana se mohla ocitnout mimo hlavní vzdělávací proud. K čemu došlo?

Odvážné rozhodnutí jít proti „proudu“

Na konci první třídy Jana absolvovala diagnostické vyšetření, v jehož závěru bylo obsaženo doporučení, aby byla přeřazena na základní školu praktickou, příp. speciální.

Matka toto doporučení odmítla. Při setkání s pracovníkem SAS k svému rozhodnutí uvedla:  „Sama jsem chodila na zvláštní a nechci, aby měla dcera zkažený život stejně jako já. Jana navíc školu zvládala do páté třídy celkem dobře, takže si myslím, že na normální základku má, jen se nechce učit.

Na základě dosaženého prospěchu lze v tuto chvíli s tvrzením matky souhlasit. Na mysl se proto vkrádá otázka: „Proč bylo doporučeno tak jednoznačné řešení?“

 

 

 

 

Autor: Pavla Kubátová, terénní sociální pracovník, SAS Ústí nad Labem