Konflikty, změna klimatu, Covid-19 jsou hlavní příčiny hladu v roce 2021

Konflikty, změna klimatu, Covid-19 jsou hlavní příčiny hladu v roce 2021

Publikováno: 2. 12. 2021 Doba čtení: 4 minuty

Až 811 milionů lidí na světě trpí dlouhodobým nedostatkem potravin. 155 milionů z nich hladoví právě v této chvíli. Země mezinárodního společenství přijaly v rámci širší rozvojové strategie Agenda2030 plán ukončit světový hlad do konce tohoto desetiletí. Toto úsilí však v posledních letech nebezpečně zpomalilo. Války a násilné konflikty, klimatická krize, pandemie COVID-19 a její ekonomické dopady ničí snahu vymýtit hladovění a nedostatek potravin. Poprvé po 20 letech roste extrémní chudoba, celosvětová míra podvýživy začala po desetiletích poklesu opět stoupat. Zpráva o hladu v roce 2021 (Global hunger index) nabízí jen málo důvodů k optimismu.

Zpráva za rok 2021 je šestnáctou zprávou z této série, přičemž toto vydání se zaměřuje na hlad a potravinové systémy v konfliktních oblastech. Dodavatelské řetězce potravin, od výroby, sklizně, zpracování a dopravy, financování, až po uvádění na trh a spotřebu, nejsou podle ní dostatečně přizpůsobeny problémům, kterým v dnešní době čelíme. Abychom do roku 2030 v boji proti hladu uspěli, je třeba primárně řešit jeho současné největší příčiny  - ozbrojené konflikty, změnu klimatu a hospodářskou krizi, kterou rozpoutala pandemie nemoci COVID-19. Zároveň je však potřeba přetvořit dodavatelské řetězce u potravin na našich stolech.

Globální index hladu (GHI) hodnotí úroveň hladovění a dostatku potravin na celém světě. Tato zpráva analyzuje dostupné údaje na globální, regionální a národní úrovni. Tuto zprávu vydávají partneři Člověka v tísni Welthungerhilfe a Concern Worldwide z Alliance2015.

Jaké jsou klíčové výsledky GHI pro rok 2021?

Boj proti hladu se nebezpečně zvrtl. Podle nejnovějších prognóz nebude mezinárodní společenství schopné ukončit hlad na celém světě do roku 2030, pokud budeme pokračovat v dosavadní způsobu řešení. Zvláště znepokojivá je situace v subsaharské Africe a v jižní Asii. Nejhorší skóre GHI má Somálsko, které s hodnotou 50,8 spadá do kategorie extrémně alarmující. V Čadu, na Madagaskaru, v Jemenu, Středoafrické republice a Demokratické republice Kongo je úroveň hladu klasifikována jako alarmující. Navzdory omezené dostupnosti údajů pro Burundi, Komory, Jižní Súdán a Sýrii dostupné informace naznačují, že tyto země spadají do kategorie GHI jako alarmující.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel

Hlad je způsoben klimatickou krizí, pandemií koronaviru a válkou. Ze 155 milionů lidí na celém světě, kteří v této chvíli trpí hladem jich 99,1 milionu žije v oblasti postižené ozbrojeným konfliktem. Více než polovina všech podvyživených lidí žije v zemích, kde je násilí na denním pořádku. Válka a násilí stále častěji vedou k hladu. Platí to však i obráceně - nedostatek potravin může hrát roli i při vyvolávání konfliktů. To také znamená, že lepší zajištění potravin může přispět k míru. Počet ozbrojených konflitků na světě však bohužel v posledních letech roste.

Výzkumnící dále odhadují, že důsledky změny klimatu by mohly do roku 2050 způsobit chronický hlad u dalších 78 milionů lidí, přičemž nejméně polovina z tohoto počtu by měla žít v subsaharské Africe.

Hlad zhoršuje také pandemie koronaviru a její ekonomické dopady. V letech 2020-2022 by mohlo dalších 9,3 milionu dětí trpět vývojovými vadami a 2,6 milionu podvýživou v zemích především v Africe a v jižní Asii, tedy v regionech, kde je dětská podvýživa již nyní nejrozšířenější. Očekává se, že dětská úmrtnost, jeden ukazatelů GHI, se v důsledku pandemie zvýší. Podle prognóz Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství bude v roce 2030 podvyživených přibližně 657 milionů lidí, což představuje přibližně 8 % světové populace. Nebýt pandemie koronaviru, bylo by toto číslo nižší asi o 30 milionů lidí.

V subsaharské Africe a v jižní Asii zůstává hlad stále velkým problémem zatímco v ostatních světových regionech je klasifikována jako nízká nebo mírná. Obzvláště znepokojující je rostoucí výskyt podvýživy dětí v subsaharské Africe, který se zvýšil z 19,6 % v letech 2014-2016 na 21,8 % v letech 2018-2020. V mnoha zemích obou regionů jsou lidé navíc velmi zranitelní vůči současným příčinám hladu, mezi něž patří změna klimatu, války, ozbrojené konflikty a pandemie koronaviru se všemi jejími průvodními jevy.

Jaká jsou politická doporučení?

Každý má právo na potraviny a nikdo by neměl být v tomto ohledu opomenut. Abychom ukončili války a konflikty, potřebujeme politická řešení a také integrovaný přístup, který spojuje dohromady bezpečnostní otázky a dodavatelské řetězce potravin. Tato kombinace může zlepšit potravinovou bezpečnost na celém světě. To také znamená, že aktéři humanitární pomoci a rozvojové spolupráce se musí zapojit do systémové a průběžné analýzy kontextu a posilovat inkluzivní, místně vedené iniciativy. A co je nejdůležitější, po slovech summitu OSN o potravinové bezpečnosti musí následovat činy, které se budou zabývat strukturálními problémy našich potravinových systémů a zajistí pečlivé plánování i financování na základě potřeb ve světě.

Autor: PIN

Související články