Mají „jen“ vadu řeči. Integrace dětí s narušenou komunikační schopností přesto není snadná

Publikováno: 14. 11. 2014 Doba čtení: 2 minuty
Mají „jen“ vadu řeči. Integrace dětí s narušenou komunikační schopností přesto není snadná
© Foto:

Integrovat žáka s vadou řeči do školy hlavního vzdělávacího proudu se na první pohled zdá jako velmi jednoduché a bezproblémové. Z laického pohledu se jedná o dítě, které vidí, slyší, chodí, má přiměřený intelekt, jeho jediným nedostatkem je vada řeči. Tento názor však neodpovídá realitě. 

Ve škole je třeba komunikovat ústně, písemně, verbálně i neverbálně. Naši klienti však právě s komunikací mají problém. Nedokážou dostatečně uspořádat a vyjádřit svoje myšlenky, mají narušenou zvukovou stránku řeči do té míry, že je jejich mluva velmi nesrozumitelná. Tyto děti nerozumí přesně výkladu učitele či různým zadáním ve vyučování nebo nedokážou mluvit dostatečně plynule, aby vyhověly běžné komunikační normě. Dostávají se tak pod psychický tlak a někdy raději přestanou komunikovat úplně. Často se přidružují obtíže s koncentrací pozornosti, s verbální pamětí, objevují se percepční nedostatky ve sluchovém a zrakovém vnímání. Kromě obtíží při vzdělávání mají velké problémy také ve skupině vrstevníků. Třídní kolektiv lépe přijme tělesně postiženého spolužáka, než jedince s narušenou komunikační schopností (NKS), který se zdá být jen divný nebo hloupý.

Díky Katalogu podpůrných opatření může dostat i tato skupina žáků potřebnou podporu ve výuce. Žáci s narušenou komunikační schopností nebudou zpravidla potřebovat zvýšené prostředky na úpravu pracovního prostředí a velmi drahé pomůcky. Většinou i úpravy v organizaci výuky budou minimální, ale přiznání podpůrných opatření z oblasti Modifikace vyučovacích metod a forem a Intervencí výrazně zlepší podmínky pro vzdělávání těchto žáků.

Renata Vrbová studovala obor Logopedie a později také Pedagogika – sociální péče na PdF UP v Olomouci. V roce 2005 dokončila doktorandské studium Speciální pedagogiky také na UP. Pracuje jako vedoucí SPC logopedického v Olomouci a koordinátorka logopedické péče v Olomouckém kraji.

Článek vyšel ve čtvrtém čísle časopisu Škola all inclusive, který vznikl ve spolupráci Univerzity Palackého a Vzdělávacího programu Varianty v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR podpořeného z ESF a státního rozpočtu ČR.

 

Autor: Renata Vrbová