Město má 9 tisíc, exekutor 109 tisíc
Publikováno: 21. 2. 2013 Doba čtení: 7 minutMF Dnes Severní Čechy, 31.3.2009 - Jan Černý z organizace Člověk v tísni kritizuje postup chomutovského magistrátu. „Je to nehospodárné divadelní představení, které problém v chomutovských sídlištích neřeší. Akce Záchranný kruh se jeví jako nahodilá represe na efekt," říká například.
Primátorka špatně pracuje, když nechala dluhy dospět do výše 240 milionů. Chomutov nemá sociální politiku ani plány, proto je maskuje atrakcí zvanou exekuce. Dokud se nezačne účinně postupovat proti lichvářům, a to jak nelegálním, tak legálním, nemá problém s dluhy a chudobou řešení. To je několik velmi kritických výroků, které v souvislosti s chomutovskými exekucemi dlužníků závislých na sociálních dávkách adresoval vedení města Jan Černý ze společnosti Člověk v tísni. Právě on je jedním z mála jejích kritiků, který nešetří výtkami ani proti nekoordinovanému přístupu vlády a přehlížení problémů, se kterými seměsta potýkají. Jako jeden z mála navrhuje jiná řešení problémů sociálně slabých a vyloučených.
„Postup Chomutova je hlavně nehospodárný. Například od třinácti exekuovaných rodin vybral exekutor devět tisíc korun pro město a 109 tisíc pro sebe! Tyto peníze ze státní dotace pak samozřejmě někde chybí," upozorňuje Černý.
Patříte k největším kritikům postupu chomutovské radnice v akci Záchranný kruh, tedy exekucím peněz z dávek, kontrol v bytech dlužníků atd. Proč to považujete za problematické, vždyť každý si má hlídat své dluhy a dodržovat zákony, ne?
Názory na právní postup při samotné exekuci jsou různé, což je vidět i v rozhodování chomutovského soudu (3 exekuce povolil, 3 zastavil - pozn. red.). Sociální kontrolu v problémových domácnostech považujeme za nutnou a nikdy jsme ji nekritizovali. Situace v některých chomutovských bytech je kromě obyvatel samotných zaviněna právě dlouhodobou nízkou kontrolou ze strany radnice, v tom mi jistě sousedé těchto bytů dají za pravdu. Ovšem plošný „trest" pro lidi, kteří jsou v prodlení v platbách vůči magistrátu, nepřinese zlepšení, tak jak ho paní primátorka slibuje. Přináší vyrovnání postavení zaměstnaných a nezaměstnaných dlužníků vůči exekucím, což je jistě důležité, ale zvýšením sociální kontroly to samo o sobě není. Je to nehospodárné divadelní představení, které problém v chomutovských sídlištích neřeší. Akce Záchranný kruh se jeví jako nahodilá represe na efekt, nic systematického.
Záchranný kruh je mediální trik
Jak by ale měla radnice své pohledávky získat?
Radnice může exekuční titul sama vybírat bez asistence soukromého exekutora tak, jak jí to umožňuje zákon o správě daní a poplatků. Může si samozřejmě najmout i exekutora, ovšem v současné situaci je nutné vyčkat rozhodnutí odvolacího soudu a pak se zařídit podle závazného výkladu. Ani v případě mzdy není možné exekuovat celou mzdu, ale je nutné nechat dlužníkovi 60 procent jeho životního minima. Kombinace prevence a postupu, který nechá rodinám nějaké minimální prostředky, je možnou cestou.
Velký argument je to, že na peníze z dávek čekají lichváři, úvěrové společnosti a další věřitelé. Město je přeci jen předběhlo a vzalo si, co je jeho.
Město si vezme, co je jeho a ze státního rozpočtu nakrmí soukromé firmy exekutorů desítkami až stovkami milionů. Naopak by mělo vyvinout aktivitu proti lichvářům, podpořit obyvatele města v obraně před jejich útoky a vydíráním, ne pouze trpně konstatovat, že peníze rodinám lichváři stejně vezmou. Jsou města, kterým se politika „tuhé lásky" vyplácí. Banditismus lichvářských společností a lichvářů soukromých vedou ke zvyšování kriminality, lichváři čekají na své oběti na poštách, pro dluhy si jezdí i k rodinám, které odjely do ciziny. To není žádné romské specifikum, to je organizovaný zločin.
Je dost zřejmé, že někteří lidé dávky zneužívají, peníze propíjejí, prohrávají v hernách... Jak byste postupoval vůči nim?
V očích mnoha lidí je již pouhé pobírání dávek a nezaměstnanost a domnělá neochota pracovat jejich zneužitím. Individuální práce s klienty sociálního systému by měla umět jakémukoli zneužívání zabránit. Důkazem je třeba postup bývalého starosty Litvínova pana Šťovíčka, který prostým šetřením v Janově zjistil nesrovnalosti s výplatou dávek ve čtyřiceti rodinách. To zároveň vypovídá o práci sociálního odboru, který dávky vyplácí. To nemluvím o kontrole černé práce. Mnoho lidí pracuje na černo, neplatí daně a odvody a ani si třeba neuvědomují, že se chovají protispolečensky stejně jako dlužníci, které kritizují. Na druhou stranu v kraji, kde je nezaměstnanost nad deset procent, zkrátka nemá deset procent lidí možnost si legální práci sehnat.
Sociální odbor pracuje špatně
Můžete říci, proč tedy podle vás rozjela radnice ten „mediální trik"?
V ODS probíhá boj mezi různými křídly, tak je možné, že se snaží některé z těchto křídel postavit do hry silnou figuru, kterou paní primátorka Řápková rozhodně je.
Zkuste ve stručnosti představit sociální systém podle Jana Černého?
Do sociálního systému patří také regulace splátkových společností, které nijak regulovány nejsou. A samozřejmě také účinné nástroje postupu proti lichvářům, předvídání sociálních rizik, práce policie, drogová prevence. U člověka v hmotné nouzi má totiž úřad přímo povinnost intervenovat v případě nezaplaceného nájmu a dalších nutných plateb tak, aby byla zajištěna ochrana zájmů nezletilých dětí. To je role obce, tak jí to nařizuje zákon. To Chomutov nedělá. Sociální odbor přiznává, že neví, jaké mají jeho klienti pohledávky vůči městu. Pak samozřejmě nemohou tyto dluhy řešit. Současné problémy jsou částečně výsledkem minulých chybných postupů. Lokální politici často říkají, že příjemce dávek musí se zasláním dávek na účet města souhlasit. To jen dokládá neznalost příslušných zákonů. Město má povinnost zvláštního příjemce ustanovit a peníze z dávek si rovnou v případě disfunkcí v rodině nechat. V mém sociálním systému jsou funkční veřejné služby, to je celé.
Neobáváte se, že ti takzvaně slušní lidé se jednou naštvou a provedou něco nepředvídatelného? Na problému se také živí různí radikálové a neonacisté.
Myslím, že skuteční slušní lidé nikoho nelynčují. A když jim někdo ztrpčuje život, snaží se to vyřešit jinými prostředky než vraždou. Takže neobávám. Pokud jde o radikalizované neonacisty, tam samozřejmě obavy mám.
Myslíte, že v prostředí, jaké popisujete, se může do zastupitelstev dostat třeba extrémní pravice typu Dělnická strana?
Rozhlédnu-li se po blízkých sousedech v Unii, strany typu Dělnické strany sedí na radnicích, v regionálních vládách, někde i v parlamentech. S krizí semnozí občané radikalizují, ztrácejí jistoty. Celá akce na mne také dělá dojem promyšleného a koordinovaného postupu s cílem sebrat nastupující Dělnické straně potenciální voliče. Musím uznat, že je to mediálně velmi profesionálně zajištěno. Pokud bude několik politiků ODS držet takovýto radikální kurz, Dělnická strana se do vedení měst dostat nemusí.
Proč myslíte, že lidé tolik tleskají tvrdé ruce?
Mám obavu, že lidé tleskají tvrdé ruce do doby, než tvrdá ruka dopadne na někoho jim blízkého nebo je samé. Pak budou hledat ochranu jako každý druhý. Hledání viníka je oblíbený společenský sport.
Je vůbec nějaké řešení problémů, jako je Janov či paneláková sídliště typu Kamenná v Chomutově? Do takovýchmíst přeci nelze do nekonečna pumpovat peníze, školit takzvané sociální pracovníky, jejichž práce má nulový efekt nebo organizovat semináře proti zadlužování...
Ado hokeje semají pumpovat peníze!? Proč by se neměli do sídlišť pumpovat peníze? Potíž je zčásti právě v tom, že se to neděje. Investuje se v centrech měst, miliardy jdou do sportovišť, která poskytují služby pro velmi malý okruh uživatelů, kdežto lidé, kteří bydlí na sídlišti, tam tráví většinu svého volného času a sportoviště jsou pro ně stejně ve větším měřítku nedostupná. Proto je třeba primárně zlepšovat kvalitu života na sídlištích, zlepšovat jejich infrastrukturu. Obvyklý vzor represe, starosta New Yorku Gulliani, postupoval tvrdě proti přestupkům a trestné činnosti. Zároveň masivně investoval do problematických obytných zón, zakládal parky, hřiště, zastávky, doplňoval infrastrukturu. To už bohužel místní politici až na výjimky nedělají. Kam se bude investovat, je věcí politických rozhodnutí a politických priorit. Můžete mít drahý stadion nebo novou infrastrukturu sídliště. Je třeba si uvědomit, že podporující sociální služby jsou orientovány na jednotlivé rodiny, které chtějí na svých problémech pracovat. Sociální kontrola nad těmi, kteří neumí nebo nechtějí své problémy řešit, je věcí odborů a institucí řízených městem. Řešením pro sídliště je kombinace rozumné represe a kontroly s přiměřenou podporou a investice do sídlišť. Gulliani měl plán s cílem zlepšit život v New Yorku. Obávám se, že jen málo měst má v oblasti sociální integrace plán. Kdyby měl Chomutov plán, nemohl by postupovat v mnoha ohledech tak, jak postupuje.