Mnozí dostali dítě, ale už ne podporu. Katalog by měli přivítat hlavně učitelé...

Publikováno: 14. 11. 2014 Doba čtení: 4 minuty
Mnozí dostali dítě, ale už ne podporu. Katalog by měli přivítat hlavně učitelé...
©

Už rok stojí Pavlína Baslerová v čele 125členného týmu, který „píše“ zlomový dokument pro české školství. Katalog podpůrných opatření, jak se dílo nazývá, má zásadně změnit výuku dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. „Musí být odborně přesný – ale i přiměřeně srozumitelný. Musí být realizovatelný jak v běžných, tak speciálních školách,“ popisuje úskalí Katalogu tato speciální pedagožka.

Z profesního hlediska – pracovala jste někdy na důležitějším dokumentu, než je tento?

V letech 2010–2013 jsme pracovali na tvorbě »posuzovací škály« pro hledání míry speciálních vzdělávacích potřeb u žáků se zdravotním postižením. Vlastně se jednalo o jistou přípravu na současné práce. Tehdy jsme vytvořili Katalogy posuzování míry (hloubky) SVP. Zjednodušeně řečeno – snažili jsme se vytvořit objektivizované manuály pro pracovníky (zejména) speciálněpedagogických center. Přece jen – posuzování SVP se u nás, na to jak jsme malá země, dosti liší region od regionu. A to by být nemělo. Na některé zkušenosti z tvorby těchto výstupů jsme navázali nyní, kdy vytváříme navazující Katalogy podpůrných opatření. Použít se dala logistika řešení. Nové však muselo být a je zpracování tématu, obsahová provázanost jednotlivých opatření a podobně. Je to práce hodně složitá.

Kterou část Katalogu považujete za nejdůležitější?

Na to se nedá odpovědět. Samozřejmě tělem Katalogu jsou jednotlivá podpůrná opatření. Jsou zpracována pro šest základních zdravotních postižení a pro žáky s takzvaným sociálním znevýhodněním. Většina podpůrných opatření reaguje na potřebu odstupňování míry podpory podle skutečných projevů znevýhodnění. Jinou míru podpory potřebuje žák slabozraký a jinou zase nevidomý nebo se zbytky zraku.

Svou kapitolu v dokumentu nemají žáci s poruchami učení a chování. Přitom jde o velmi početnou skupinu a učitelé po podobném materiálu už dlouho volají. Proč Katalog tyto děti úplně pomíjí?

Od počátku jsme si toho vědomi. A je to opravdu škoda. Ve školách je těchto dětí téměř třicet tisíc. Ovšem zadání našeho projektu z ministerstva školství tuto skupinu žáků neuvádělo. A protože jsme evropský projekt, musíme striktně dodržovat jeho zadání. Musím říct, že tohle téma není jednoduché obsahem ani malé rozsahem. Nemáme časovou ani odbornou kapacitu tuto část zpracovat. Nicméně Katalog je otevřený a doplnitelný. Věřím, že dříve či později bude zadáno i zpracování této jeho části.

Jak jste vybírali školy, na kterých se Katalog bude ověřovat?

Využili jsme zkušeností poradenských pracovníků speciálněpedagogických center, kteří mají velmi dobrý přehled o školách, kde jsou vzděláváni ti či oni žáci s postižením a znevýhodněním. Máme i desítky škol, které s námi v projektu komunikují. Zajistili jsme ověřování tak, aby probíhalo jak na běžných školách, tak speciálních. Ve všech krajích republiky s výjimkou Prahy.

Tam to v těchto projektech není možné. Důležité je, že ověřující školy dostaly i praktické pomůcky, které při uplatňování některých podpůrných opatření využijí.

Nový systém podpůrných opatření je jedna věc, tou druhou je systém jejich financování. Jsou už jasné normativy, kterými bude stát na opatření školám přispívat? Bude nový systém výrazně nákladnější?

Toto je velmi důležité. My jako odborníci navrhující, jak s dětmi pracovat, samozřejmě dobře víme, že například ředitele škol bude hodně zajímat, kolik to bude stát, případně kolik na to dostanou. Víme, že na MŠMT pracuje odborná skupina, také se jí účastníme, která má za úkol připravit znění prováděcích norem k novele školského zákona. A právě školský zákon ukládá ministerstvu stanovit vyhláškou u podpůrných opatření druhého až pátého stupně pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením a normovanou finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu podle tohoto zákona. Za náš projekt se budeme snažit ministerstvu poskytnout co nejvíce podkladů. Věříme, že se tohoto úkolu nakonec zhostíme dobře.

Kdy by se mohly změny reálně dotknout samotných dětí přímo ve školách?

Rozlišujeme zákonné aspekty školské novely. Platnost zákona by měla být odložena asi na školní rok 2015/2016 nebo možná až v průběhu tohoto roku. Na druhé straně zákon nakonec vůbec nemusí být přijat. I tak neděláme zbytečnou práci. Potvrzují to již současné připomínky kolegyň a kolegů vyučujících. Podle Katalogu se jim dobře pracuje. Některá podpůrná opatření nevyžadují samostatně balík peněz, ale jen znalosti, ochotu a dobrou metodickou podporu. Podpůrná opatření v našem Katalogu tak budou moci učitelky

a učitelé využívat v mateřských, základních a středních školách (včetně speciálních) ihned, jak se k nim dostanou. Pro větší komfort připravíme na jaře 2015 plnohodnotný elektronický katalog. O všem budeme školy informovat.

Změní Katalog školní život některému dítěti, jehož případ osobně znáte?

Jsem ráda, že se ptáte na školní život. A ne na život celkově. To by bylo nadnesené. Podpůrná opatření dětem a žákům pomáhají. To máme ověřeno z řady situací. A také můžu uvést Danečka, Hynka, Filipa nebo Haničku. Jsou to děti a žáci, které jsem jako pracovnice školského poradenského zařízení sledovala jen v minulém měsíci. Všem ucelená metodika podpory prospěje. Nesmím zapomenout, že cílem je pomoci žákovi, ale Katalogy by měli přivítat hlavně jejich učitelé. Mnozí dostali dítě, ale už ne podporu a pomoc.

Článek vyšel ve čtvrtém čísle časopisu Škola all inclusive, který vznikl ve spolupráci Univerzity Palackého a Vzdělávacího programu Varianty v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR podpořeného z ESF a státního rozpočtu ČR.

 

Autor: Martina Vysloužilová