Ochrana klimatu pomůže snížit počet hladovějících lidí, říká studie Global Hunger Index

Ochrana klimatu pomůže snížit počet hladovějících lidí, říká studie Global Hunger Index

15. 10. 2019

Ačkoliv počet lidí trpících hladem v celosvětovém měřítku dlouhodobě klesá, v některých zemích se situace zhoršuje. Kromě probíhajících konfliktů za to může i klimatická změna.

V porovnání s rokem 2000 se celosvětový průměr počtu hladovějících lidí zlepšil ve všech měřených ukazatelích, kterými jsou nedostatečný příjem potravy, dětská podvýživa a úmrtnost dětí. Největší posun od té doby zaznamenaly Angola, Etiopie a Rwanda, které se posunuly z kategorie “krajně znepokojivé” s nejvyšším počtem hladovějících lidí, situace zde však zůstává nadále vážná. Studie ukázala, že lépe je na tom také Myanmar, kde byl počet hladovějících dříve alarmující a nyní se dostal mezi světový průměr. Ačkoliv se index dlouhodobě zlepšuje, v devíti zemích se situace od roku 2010 zhoršila.

Podle žebříčku Global Hunger Index je situace vážná celkem ve 43 zemích, v dalších pěti je pak výrazně alarmující. Vůbec nejhorší stav je ve Středoafrické republice, kde je 60% obyvatel podvyživených.

Interaktivní mapa:

Právě podvýživa je jedním ze tří ukazatelů, s nimiž žebříček pracuje. Počet podvyživených lidí dlouhodobě klesal, od roku 2015 ale narostl na 822 milionů, přibylo tak 37 milionů lidí. Jedním z důvodů je i klimatická změna a faktory s ní spojené.

“Klimatická změna s sebou přínáší sucho a zhoršuje možnosti, jak si zajistit obživu,” říká poradce pro zemědělství a přírodní zdroje z Člověka v tísni Jan Svitálek. Od roku 1990 se navíc zdvojnásobily extrémní výkyvy počasí jako jsou sucha, bouře, povodně nebo požáry. “Ty spolu s úbytkem vody snižují úrodu a malá úroda a zvyšující se ceny pak znamenají, že potraviny na trhu nejsou dostupné pro ty nejchudší skupiny obyvatel,” upozorňuje Jan Svitálek.

Nejhorší situace stále panuje v subsaharské Africe, kde extrémního stupně dosáhl také Čad, Zambie a Madagaskar. Jen o něco lepší je situace v Jihovýchodní Asii.

Za zhoršením situace stojí především konflikty, dopady klimatických změn a ekonomická krize, často však kombinace všech tří faktorů. V oblastech, které jsou zasaženy dlouhotrvajícím konfliktem, zvyšují klimatické změny ještě více napětí a prohlubují stávající problémy. Právě ti nejchudší lidé budou jejími dopady v budoucnu nejvíce ohroženi.

“Chudoba a hlad vede mimo jiné k devastaci životního prostředí. A právě i regiony, ve kterých trpí lidé hladem nejvíce, jsou navíc nejohroženější dopady klimatických změn. Přítom jejich obyvatelé nemají moc možností, jak se na ně připravit,” říká Jan Svitálek.

Zpráva varuje, že současná celosvětová reakce na nebezpečí, které klimatické změny představují, není dostatečná. Podle ní by především ty nejrozvinutější země měly investovat do posílení odolnosti a adaptačních opatření v zemích globálního jihu. Právě ony totiž nesou velký podíl odpovědnosti za množství vypuštěných emisí skleníkových plynů. Tyto investice by ale neměly nahrazovat dosavadní rozvojovou pomoc, která pomáhá bojovat s chudobou a podvýživou a mimo jiné už teď pomáhá těm nejchudším lidem připravit se na změny klimatu.

“Člověk v tísni se již přes deset let věnuje projektům, které se změnami klimatu souvisejí. Vysvětlujeme lidem, jak se na změny klimatu připravit a jak se vypořádat s jejich dopady. Například v Etiopii, kde kromě boje se suchem Člověk v tísni učí místní farmáře šetrněji obdělávat půdu,” vysvětluje Jan Svitálek.

Člověk v tísni se boji s podvýživou věnuje například v Zambii nebo Demokratické republice Kongo.

Global Hunger Index je žebříček sestavený na základě dat OSN a Světové banky, který zahrnuje 3 důležité dimenze hladu: nedostatečný příjem potravy, dětskou úmrtnost a dětskou podvýživu. Země jsou v žebříčku seřazeny podle dosaženého skóre v těchto kategoriích na stupnici od 0 do 100 (0 nejlepší, 100 nejhorší ve srovnání s nejvyššími hodnotami naměřenými v posledních desetiletích) do 5 kategorií podle stupně závažnosti od malé do extrémně alarmující. Žebříček Global Hunger Index připravují německá nevládní organizace Welthungerhilfe and irská nevládní organizace Concern Worldwide ve spolupráci se sítí Alliance 2015, jejímž členem je Člověk v tísni.

Pro některé země, kde se předpokládá vysoký výskyt hladu, jako je Somálsko, Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán nebo Sýrie, není dostupný dostatek dat a nejsou tak v žebříčku zahrnuty.


Kontakt:

Jan Svitálek, poradce pro zemědělství a přírodní zdroje:

jan.svitalek@clovekvtisni.cz, tel.: +420 739 320 646

Autor: Člověk v tísni