Přišli s málem, ale přinášejí mnohem víc. Podpořme integraci cizinců
Publikováno: 11. 10. 2022 Doba čtení: 3 minuty
Kvůli ruské agresi na Ukrajině se daly do pohybu největší počty uprchlíků od 2. světové války. Česká republika pro ně od února 2022 vydala přes 400 tisíc víz. Více než polovina z nich je ekonomicky aktivní, 80 % vnímá svoji práci jako stálou. Nejčastěji však působí v nízkokvalifikovaných profesích. Jejich vzdělání, zkušenosti a dovednosti mají však mnohem větší potenciál. Vyplynulo to z analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí. Podpořme jejich integraci, která pomůže zlepšit věci, které trápí i nás. Nejen ukrajinští, ale i čeští rodiče totiž potřebují flexibilní pracovní úvazky, děti více míst ve školkách a školách a všichni se vzdělávat v jazycích. Pro nás společně je to nový začátek - zacitspolecne.cz.
Přišli s málem, ale přinášejí mnohem víc
Máte pocit, že cizinci nepracují a jenom pobírají dávky, berou nám práci, nechtějí se učit Česky a začlenit se? Není tomu tak!
Více než polovina uprchlíků je ekonomicky aktivní a ¾ z nich vnímají svoji práci jako stálou. Velká část pracuje u zaměstnavatelů s více než 205 zaměstnanci. Nejvíc jich však působí v nízkokvalifikovaných profesích (a to 80 %). Nedaří se tedy příliš využít jejich profesního potenciálu.
Při pohledu na ekonomicky neaktivní skupinu uprchlíků (25 %), u 71 % z nich je důvodem nehledání práce péče o děti. To odpovídá struktuře uprchlíků, kdy nejpočetnějším typem rodiny je matka s malými dětmi.
Mezi hlavní důvody nezaměstnanosti uprchlíci řadí především nedostatečnou znalost češtiny (71 %), významný vliv má i již zmiňovaná péče o děti (35 %).
Ochota rekvalifikovat se je mezi uprchlíky, kteří v ČR prozatím nepracují, vysoká: přesahuje 70 %. To spolu s částečnou ochotou se přestěhovat (30 %) indikuje snahu přizpůsobit se situaci na českém pracovním trhu. Ochota ke stěhování je ovšem nižší, což souvisí patrně se spokojeností uprchlíků s bydlením. Větší část se stěhovat nechce do jiných regionů ČR (57 %, oproti 30 %, která by ochotná byla). To říká analýza Ministerstva práce a sociálních věcí.
Začněme společně
V tuto chvíli žije v ČR asi 10 % cizinců, tedy každý desátý člověk, kterého potkáme na ulici, se narodil někde jinde a v Česku hledá nový domov, bezpečí, pracovní uplatnění nebo tu má rodinu. A my máme dvě možnosti: utvrzovat se v tom, že migranti jsou pro nás zátěž, vytlačit je na okraj společnosti a svést na ně všechno, co se nepovede. Anebo jim pomoci, aby si co nejrychleji vytvořili stabilní zázemí, naučili se česky, uplatnili nebo doplnili své vzdělání a našli si práci. Pomůžeme tak nejen jim, ale získáme i velmi silné partnery pro těžkou dobu, která nás nejspíš všechny čeká. Českou realitu žijeme a vytváříme společně!
Výzkumy ukazují, že problémy s migrací nastávají hlavně tehdy, když se s migranty zachází nefér, když žijí v nejistotě, nemohou vést důstojný život, nemohou žít v rodině nebo jsou vytlačovaní do šedé ekonomické zóny. Česku se integrace cizinců dařila zatím tak napůl. Zpráva MIPEX 2020 (Migrant Integration Policy Index), která hodnotí podobu a účinnost integračních politik v jednotlivých zemích světa, označila Českou republiku v roce 2021 za lokálního leadera, ale v celkovém hodnocení splňujeme kritéria ideálního stavu přibližně z poloviny.
