Pomohli jsme více než 1 100 mužů a žen v městských a příměstských oblastech Afghánistánu zlepšit jejich životy
Publikováno: 6. 1. 2017 Doba čtení: 6 minut
Mazár-e Šaríf (6. ledna 2017) – Lidé, kteří museli v Afghánistánu opustit své domovy z důvodu ozbrojených konfliktů, přírodních katastrof nebo nedostatku pracovních příležitostí, stále častěji hledají útočiště ve městech a přilehlých oblastech. Příchod do města ale jejich útrapy většinou neřeší. Celé rodiny se zde bez potřebného zázemí a podpory dalších příbuzných beznadějně snaží získat obživu. Člověk v tísni (ČvT) se proto s podporou Evropské unie a České rozvojové agentury zaměřil na boj s rostoucí městskou a příměstskou chudobou v Mazár-e Šarífu na severu Afghánistánu, kde již pomohl celkem 1 145 lidem a jejich rodinám.
Nejzásadnějšími problémy lidí přicházejících do afghánských měst je vysoká nezaměstnanost způsobená nedostatkem odborných zkušeností či potřebného vzdělání. „Člověk v tísni poskytuje místním lidem odborné vzdělávání a školení na míru, zřizuje svépomocné a spořící spolky nebo zavádí nové zemědělské metody a technologie. To vše v rámci jednoho programu,” vysvětluje programová manažerka ČvT Michala Děvečková. „Co vlastně mají tyto aktivity společného? Přesídlené afghánské rodiny díky nim dokážou jen s velmi malou investicí změnit své životy k lepšímu. Zvýší se jejich příjem, dokážou rozšířit svůj jídelníček a vybudovat si nové sociální vazby ve společnosti. Z dlouhodobého hlediska pomáháme chudým lidem ve městě překonávat těžkou životní situaci, do které se dostali,“ dodává.
Otevřením vlastního kosmetického salonu si KABIRAH splnila svůj životní sen
V jedné z částí programu, který probíhal 28 měsíců, se ČvT zaměřoval na ženy bez možnosti vlastního výdělku. Zapojilo se celkem 186 mladých žen, pro které byla připravena odborná školení a tréninky. Mezi nimi byla i 24 letá Asefa, která žije se svou 10 člennou rodinou ve čtvrti Sajadia. Než se Kabirah do programu ČvT zapojila, měla veliké finanční potíže. „Všichni máme své sny. Já vždy věděla, že bych byla dobrou kosmetičkou, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych se jí jednou opravdu mohla stát. Jakožto žena musím překonat řadu překážek, ale i přesto jsem chtěla pomoci své rodině. Když jsem dostala nabídku zúčastnit se školení v salonu krásy, tak jsem okamžitě věděla, že takovou nabídku nemohu odmítnout,“ popisuje Kabirah.
Po 9 měsíčním školení a úspěšně složených zkouškách získala Kabirah spolu s dalšími účastnicemi kurzu základní vybavení a malý finanční grant na zahájení vlastního drobného podnikání. Část domu své rodiny předělala na kosmetický salon a brzy k ní začaly chodit ženy z okolí. Podařilo se jí tak rozšířit sociální vazby a navázat dobré vztahy. „Před otevřením salonu mě nikdo neznal. A teď ke mně přicházejí sousedi a jsou u nás spokojení… Tím se mi vážně splnil sen,“ říká Kabirah. Během prvních 10 dní se jí podařilo v salonu vydělat téměř 3 000 AFN (1.150,- Kč), což byl pro Kabiru i její rodinu veliký přínos.
Všechny účastnice programu po jeho absolvování uvádějí, že se za tu dobu jejich ekonomická situace zlepšila. Většina z nich se pustí do vlastního podnikání, více než polovina si může dovolit nakupovat více zboží (např. maso, olej, vejce) a více než třetina žen si dokáže ušetřit peníze navíc.
Boj s městskou chudobou v Afghánistánu
Díky ušetřeným penězům můžou spořící spolky poskytovat finanční půjčky
S chudobou v Afghánistánu ČvT bojuje také zakládáním svépomocných a spořících ženských spolků. „Díky pravidelnému spoření a mikro-půjčkám se ženy dostanou ke zdrojům, o kterých dříve neměly ani tušení. Navíc se mají možnost naučit základní obchodní dovednosti a dozvědět se o správné výživě a hygieně od zkušených lektorů,“ popisuje program Michala Děvečková.
Jada, která žije Mazár-e Šarífu ve čtvrti Sajadia se svým mužem a čtyřmi dětmi, se také zapojila do svépomocné skupiny. „Společně s dalšími ženami ze sousedství jsme vytvořily spolek, kde jsme po drobných částkách spořily 8 měsíců. Člověk v tísni nám pak tuto částku doplnil a my mohly poskytnout jednotlivým členkám finanční půjčky,“ popisuje Jada. „Já si za tyto peníze koupila krávu a začala prodávat na trhu mléko a domácí jogurty. Z výdělku jsem pak půjčku splatila a mohla si dokonce pořídit další zvířata. Dnes mohu bez problémů zaplatit dceři školní poplatky a moje rodina i sousedé jsou na mě pyšní,“ dodává.
Na konci projektu dokázalo celkem 597 žen z 30 skupin ušetřit přes 2 014 990 AFN (770.700,- Kč). „Půjčky již pomohly 560 ženám. 60 % z nich je využilo na založení vlastního podnikání, jako je například šití, chov drůbeže a hospodářských zvířat nebo předení ovčí vlny. Ostatní je využily hlavně na náklady za doktora a léky,“ říká Michala Děvečková a dodává, že zde začaly vznikat i nové skupiny mimo program ČvT. Místní lidé si je začali zakládat po vzoru svých úspěšných sousedek.
Kromě spoření se ženy ve spolcích společně vzdělávají, ČvT pro ně připravil školení v tématech dle zájmu členek. Nejoblíbenější kurzy se věnovaly základům podnikání a obchodních dovedností či rodinné hygieně, výživě a prevenci infekčních onemocnění. Vzhledem k vysoké míře negramotnosti ČvT také naučil řadu žen číst, psát a počítat.
Všechny svépomocné spolky jsou dnes zcela nezávislé. Jejich členky mají v plánu se i nadále pravidelně scházet a využívat našetřené peníze na další podporu svých rodin, osobní rozvoj a posílení vlastního postavení v komunitě. „Díky těmto skupinovým setkáním a domácím podnikům mají tyto ženy příležitost vytvářet nové sociální vazby a dostat se mimo své obvyklé domácí prostředí,“ popisuje Michala Děvečková.
I bez předchozích znalostí se dnes uživí zemědělstvím
Dalších 520 příjemců pomoci bylo zapojeno do zemědělské části programu ČvT. Během pětidenního intenzivního školení se naučili základy zemědělských postupů, využití dešťové vody a správné skladování sklizené zeleniny. Zároveň dostali základní zemědělské náčiní a semena. “Abychom zajistili motivaci místních lidí, snažíme se je co nejvíce zapojit. V každé skupině je proto z účastníků na základě předchozích zkušeností vybrán jeden vedoucí farmář,“ říká Michala Děvečková. „Následná školení a praktické ukázky se pak konají u něj doma. A i v budoucnu pak funguje jako odborný poradce pro ostatní účastníky. Snažíme se tak zajistit, aby námi předané zkušenosti zůstaly uvnitř komunity. Místní lidé jsou více zaangažovaní a vzájemně se podporují,” dodává.
Většina lidí v příměstských afghánských oblastech má jen málo půdy na hospodaření, většinou zhruba 10 – 15 m2. I přesto se jim během programu ČvT podařilo vypěstovat bohatou úrodu. Většinu využili pro vlastní spotřebu. A ti, kteří měli větší pozemky, mohli dokonce věnovat vypěstovanou zeleninu i svým sousedům, příbuzným a známým. ČvT místní lidi naučil využívat nízkonákladové technologie, jako jsou fóliovníky, efektivní využívání dešťové vody nebo výhody vertikálních zahrad. Díky úspěchům svých sousedů se i další lidé, kteří se programu neúčastnili, rozhodli vylepšit své vlastní zahrady.
„Než jsem se do projektu zapojil, nevěděl jsem o zahradničení vůbec nic. Netušil jsem ani, jak fungují skleníky,“ říká Saad. „Zeleninu jsme dřív skoro vůbec nejedli, a když jsme měli hosty, museli jsme ji nakoupit na trhu. Dnes se vyznám v různých zemědělských postupech a můžu si zeleninu vypěstovat sám. Nejen že ušetřím peníze, které bych dříve utratil za nákup zeleniny, ale díky prodeji přebytků dokážu i vydělat něco navíc,“ vysvětluje Saad, jak mu program pomohl. Část své úrody dává příbuzným a sousedům, což zároveň zlepšuje jeho vztahy s okolím.
„Česká rozvojová agentura se snaží vymýtit chudobu ve všech jejích podobách. Boj s městskou chudobou je těžká výzva, protože se jedná o velmi složitý a komplexní problém. Tento projekt jsme podpořili jakožto součást naší širší strategie k dosažení Cílů udržitelného rozvoje a Rozvojových cílů tisíciletí a jsme s ním velmi spokojeni. Program Člověka v tísni přinesl hmatatelné výsledky při vytváření pracovních příležitostí a zajišťování příjmů pro nejvíce znevýhodněné obyvatele Afghánistánu,“ říká Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury.
Společně s nárůstem populace v městských a příměstských oblastech Afghánistánu narůstá také chudoba a zranitelnost lidí. ČvT se proto díky podpoře EU a ČRA ve svém dalším programu, který právě probíhá, zaměřuje na pomoc vysídlených obyvatel v Herátu a Džalalabádu. ČvT již v Afghánistánu působí 15 let a za tu dobu již pomohl více než milionu lidí. (Podrobnosti najdete tady.)
