Prostějovský Člověk v tísni pomáhá již 13 let. S dluhy, bydlením, vzděláním…
Publikováno: 8. 1. 2014 Doba čtení: 4 minutyProstějov – V místní pobočce organizace Člověk v tísni, o.p.s., která sídlí v ulici Rostislavova 26, je rušno. Pracovníci organizace od roku 2001 přinášejí pomoc lidem, kteří se z různých důvodů dostali do tíživé životní situace. Pomáhají jednotlivcům i celým rodinám při řešení jejich dluhů, s komunikací s úřady a jinými institucemi, dětem pak se snaží v rámci doučování pomoci k lepším výsledkům ve škole. „Jako komunitní pracovnice se snažím lidi především podpořit k aktivnímu přístupu při řešení jejich životní situace. Snažím se je propojovat a dopomoci jim k společnému postupu.
Víc hlav přeci víc ví a dvacet párů rukou vždy zvládne víc, než jen jedny. Pracuji především ve Studenci a Dobromilicích,“ představila se jedna z pracovnic, Alena Prusenovská, která dříve pracovala s dětmi ve speciálních školách v Žilině a Šternberku. Za krátkou dobu, v prostějovské pobočce Člověk v tísni pracuje teprve od února, se jí podařilo navázat kontakt s místními lidmi, kteří zde žijí v lokalitě, kterým jsme si zvykli říkat sociálně vyloučené. A jako první úkol si určili úklid blízkého okolí. „Nechali jsme přistavit velký kontejner na komunální odpad a okolí domu se svépomocí za krátký čas změnilo k nepoznání, jeden z domů již dostal např. novou fasádu,“ vzpomíná Alena Prusenovská a dodává: „Musím říct, že i lidé ve Studenci jejich práci oceňují,“ je na lidi, se kterými pracuje, pyšná Alena Prusenovská a dodává, že vše tkví pouze v dobré komunikaci. Velkou část své pozornosti věnují dětem. Součástí náplně zaměstnanců Člověka v tísni jsou např. takzvané sociální aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
Základem je vzájemná důvěra
„Základem je navázat s rodinou důvěryhodný vztah. Rodiny jsou opatrné a přijetí pracovníka je individuální. Důležité je, si vztah budovat dlouhodobě. V rámci služby do rodiny docházíme jedenkrát za týden,“ popsala podstatu své práce jedna ze tří pracovnic poskytující tyto služby, Martina Tihlařová. Pracovnice často poskytují porozvodovou péči, starají se o pěstounské rodiny. U nás na Prostějovsku totiž rodiny, kdy na jednu pěstounku připadá až devět dětí. V neposlední řadě pracovnice pečují o rodiny sociálně slabé. „Pracujeme i se školami a výchovnými poradci. Navázali jsme např. spolupráci se školou v Hrubčicích, kde naše koordinátorka doučuje děti. Nepracujeme však pouze s dětmi, naším cílem je tzv. pedagogizace rodinného prostředí. Rodič se tak stává nedílnou součástí všech činností, které s dítětem vykonáváme. Je to naší základní podmínkou“ říká Martina Tihlařová s tím, že na nedostatek případů si nemohou stěžovat. Nedílnou součástí prostějovské pobočky jsou také terénní pracovníci, kteří podporují rodiny například při řešení dluhů a doprovází rodiny na úřady.
„Chybí zde krizové bydlení. Pro rodinu se třemi dětmi, která se dostane do finančních potíží, je to problém. Chodí bydlet k příbuzným, žijí v ubytovnách. Tato situace je neřešitelná především pro Romy, které nechtějí z obav před reakcemi ostatních nájemníků soukromí vlastníci domů ubytovat. Nicméně nemožnost dosáhnout na klasické nájemní bydlení se týká všech lidí, kteří se ocitli na hraně chudoby,“ uvedl Robert Gábor, který se s těmito problémy v roli terénního pracovníka potýká šest let. „Stačí nemít dvacet tisíc na počáteční kauci a skončíte na ulici. Často se také setkáváme s případy, že si lidé kvůli tomu peníze půjčují, což je přivádí na okraj dluhové pasti, která rodinu definitivně zničí. A zde nepomůžou ani sociální dávky, protože, a to asi málokdo ví, exekuce se vztahují především na ně,“ dodává Robert Gábor. Prostějovsko ale není na v těchto ohledech nijak výjimečné, podle pracovníků organizace Člověk v tísni je situace obdobná po celé ČR. Rozdíl je však patrný mezi lidmi žijícími ve městech a na vesnicích. Právě zde je často situace nejhorší.
„Je to nepoměr, exekuce je často větší než dlužná částka, a to i o statisíce. Za nízkou dlužnou částku může člověk přijít o střechu nad hlavou. Tomu se snažíme zabránit,“ prozradil terénní pracovník Viliam Hangurbadžo. Častými oběťmi podobných praktik se stávají také senioři. „Měli jsme zde klientku, která vyplnila rozhodčí doložku u nebankovní společnosti, která pro ni nebyla výhodná. A z pěti tisíc, které dlužila, bylo najednou 40 tisíc korun. Podali jsme žalobu k soudu na neplatnost rozhodčí doložky. Po dvou letech se seniorce vrátila i část důchodu,“ uvedla jeden z případů zadlužení se šťastným koncem koordinátorka pobočky Člověk v tísni, která poskytuje i protidluhové poradenství, Pavlína Kolaříková.
Konzultační hodiny:
Pondělí: 8:30 – 12:30 terénní sociální práce (sociální a právní poradenství, pomoc při řešení dluhů, pomoc při vyplňování listin, při vyřizování občanství, vyřizování dávek sociální péče a podpory, řešení vlastní situace)
Úterý: 13:00 – 16:00 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (vytváření podmínek pro děti – vzdělání, volný čas, pomoc při sestavování rozpočtu rodiny, jednání na úřadech, právní poradenství, pomoc při hledání zaměstnání či bydlení, řešení dluhů, atd.)
Středa 13:00 – 16:30 protidluhové poradenství (řešení dluhové situace, komunikace s věřiteli, exekutory, sepisování a podávání návrhu na oddlužení, kontakty s dalšími organizacemi atd.)
Člověk v tísni své služby poskytuje zdarma!