Rozvod nemusí připravit dítě o jednoho z rodičů
Publikováno: 20. 12. 2016 Doba čtení: 3 minuty
V rámci naší služby právní pomoci jsme v letošním roce pomohli téměř padesáti lidem, kteří se stali obětí trestné činnosti. Naše právnička pomáhala řešit různé trestné činy proti majetku ale například i trestný čin křivého obvinění. Tento případ měl svůj základ ve vyhrocených rodinných vztazích a dokládá současné problémy soudní praxe v ČR při řešení rozvodu a svěření dítěte do péče rodičů.
Rodiče měli spory ohledně frekvence styku dětí s otcem. „Spory vyvrcholili tím, že matka obvinila otce ze sexuálního zneužívání dětí. To se neprokázalo, trestní řízení však otci velmi zkomplikovalo rodinný, osobní i pracovní život. Po dobu trvání trestního řízení se nemohl s dětmi vůbec vídat, neboť mu to matka neumožnila“ popisuje nešťastný příběh Alice Singrová, naše právnička. Podle ní se otec přirozeně cítí být obětí jednání matky dětí. „Uměla jsem mu pomoci zorientovat se v možnostech obrany proti účelnému jednání matky dětí, s nápravou vzniklé situace to však již ale půjde jen velmi těžko. V současné době děti otce odmítají a nechtějí ho vůbec vidět,“ upřesňuje právnička.
Současná právní úprava může být jedním z důvodů, proč dochází k podobným případům. Soudní řízení ve věcech péče o nezletilé může trvat i několik let a po dobu jeho trvání je dítě vystaveno tlaku, který ovlivňuje jejich vztah k rodičům. „Když se na podobné spory podíváme z určitého úhlu pohledu, tak u zapojených subjektů můžeme spatřovat různé motivy, které rozhodně nejsou v zájmu dítěte. Například advokáti rodičů mohou být motivováni vidinou finanční odměny za jednotlivé úkony a mohou tak dávat svým klientům rady, které vedou k dalšímu prodloužení řízení. Do řízení je navíc zařazeno mnoho subjektů, se kterými je vše zdlouhavě projednáváno a které často vystupují proti sobě. Spory se tak zkrátka neúměrně protahují a ve výsledku není nikdo vítězem,“ upozorňuje Alice Singrová.
Vše by se podle ní dalo řešit změnou přístupu příslušných institucí, především soudů. Pokud by s rodiči dětí včasně pracovaly příslušné instituce, které by rodiče účelně vedly k nalezení vhodného kompromisu. Za příklad dává praxi, kterou zavedli např. u Okresního soudu v Novém Jičíně. „Inspirací pro tamější soud byl tzv. Cochemský model, podle něhož se řídí naprostá většina opatrovnických soudů například v sousedním Německu. Ten klade důraz na rychlost a jasné nastavení celého procesu. Zjednodušeně řečeno soudce nečeká na úkony účastníků, ale sám aktivně stanoví termíny a postup celého procesu, včetně spolupráce zapojených subjektů. Díky interaktivní a flexibilní spolupráci soudce, rodičů, advokátů, orgánu sociálně právní ochrany dítěte, soudních znalců a dalších odborníků trvá celé řízení jen několik týdnů a na jeho konci je jasně určený způsob péče o dítě,“ vysvětluje Alice Singrová.
Aktuálně je čistě na soudcích, zda nezváží přístup spočívající ve spolupráci a komunikaci tak, jako tomu učinil zmíněný Novojičínský soud, anebo budou dále provázet vleklá řízení, která jsou spojena s vypjatými emočními situacemi. „Věřím, že se v zájmu dětí začne praxe měnit,“ uzavírá Alice Singrová.
Více o Cochemském modelu ZDE
Pomoc obětem trestné činnosti můžeme zajišťovat díky podpoře Ministerstva spravedlnosti České republiky a města Plzně.
