Slovenské dobrodružství s pražskými dobrovolníky
Publikováno: 15. 9. 2014 Doba čtení: 2 minuty
Jednou z priorit práce Člověka v tísni je dozajista budování a podpora občanské společnosti. Dobrovolnictví je jednou z možností, jak vyjádřit zájem o společnost, jak vyjádřit pocit odpovědnosti za dění kolem a touhu jej ovlivnit. Lidé se dobrovolné práci věnují z mnoha různých důvodu, jejich motivace se liší. Někdo se chce aktivně zapojit do projektu, který jej zajímá a je časově omezen, jiný si v sobě nese touhu pomáhat dlouhodobě. Všichni dobrovolníci se ale rozhodli pracovat a pomáhat ve svém volném čase nezištně a bez nároku na odměnu, za což jim bezesporu patří obdiv a uznání.
Pražská pobočka Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni pracuje s širokou bází dobrovolníků, kteří se převážně podílejí na vzdělávacích projektech – jako dobrovolní doučovatelé, lektoři doučovacího kroužku nebo iniciátoři programu volnočasových aktivit. Dobrovolníkům vždy poskytujeme metodickou podporu, možnosti dalšího vzdělávání a účast na supervizích, nabízíme i možnost absolvovat stáž u nás na pobočce. Z akcí méně oficiálního charakteru jsou to potom setkání na debatách na různá témata, promítání filmů z Jednoho světa, setkávání na různých kulturních akcích pořádaných námi i jinými organizacemi.
Frekvence a úroveň akcí pořádaných pro dobrovolníky se odvíjí od finančních prostředků, které máme k dispozici, milou tradicí se ale již stal letní výjezd na Slovensko. Výlet organizují zaměstnanci pobočky v koordinaci s kolegy ze slovenské sekce Člověka v tísni a účast se nabízí všem dobrovolníkům, kteří s námi spolupracovali v uplynulém školním roce. V minulých letech se akce vždy setkala s velkým ohlasem a nadšenou účastí mnoha dobrovolníků a i letos se našlo alespoň pět odvážlivců, kteří se s námi vydali na návštěvu k bratrům do Spišského Podhradie.
#~gallery-875~#
Obrovský díky patři kolegyni Petře Slávikové, koordinátorce komunitních center v Podhradie a v Roškovcích, která si vyhradila čas královsky se nám věnovat a detailně nám představila činnost své pobočky. Nejprve jsme navštívili komunitní centrum přímo ve Spišském Podhradie, kde jsme se seznámili s rozsahem aktivit, kterým se věnuje a poveselili jsme se i s přítomnými dětmi. Jejich tanečnímu nadání jsme se ale zdaleka rovnat nemohli, děti s námi ale naštěstí měly slitování a trpělivě nás učily každý krok. Další den jsme navštívili centrum Člověka v tísni v nedalekých Roškovcích, abychom si udělali představu, jak to vypadá v nechvalně známých slovenských romských osadách. Navzdory neveselé realitě lokality jsme s místními zažili krásné chvíle, s dětmi jsme si hráli celé dopoledne, s dospělými si potom popovídali, ukázali nám prostory místní školní malotřídky i nově vznikající budovu komunitního centra.
Následně po pracovní části jsme se již bez Petry vydali společně na krátký výlet, během dvou dnů jsme navštívily Spišský Hrad, vydatně jsme se prošli Slovenským rájem, zmokli jsme na Štrbském plesu, kochali se panorámaty Vysokých Tater a nakonec jsme se plni dojmů vraceli do Prahy nočním lehátkovým vlakem -drážní legendou - rychlíkem Excelsior.
Každoroční výjezd na Slovensko je jenom nepatrným poděkováním za celoroční práci našich dobrovolníků, nicméně doufáme, že si jej i letos užili stejně jako organizátoři a příští rok se na nádraží sejdeme znovu, třeba i v hojnějším počtu.
Děkujeme také společnostem Clifford Chance a eBay za poskytnuté finance.