Smlouvě musím rozumět!!!

Při braní úvěru je nutné počítat i se ztrátou zaměstnání či s nemocí," říká Jan Matoušek z České bankovní asociace.

Kolik procent bankovních úvěrů není spláceno včas, popř. kolik procent úvěrů je nesplaceno?

U obyvatel ČR v průběhu krize výrazně roste podíl nejen tzv. klasifikovaných úvěrů, (tzn. "nesplácených" déle než 30 dní), ale i úvěrů v selhání (déle než 90 dní). Ke konci září vzrostl podíl klasifikovaných úvěrů obyvatel na 8,04 %, přitom na konci roku 2008 to bylo 5,19 %. Podíl úvěrů v selhání narostl z 3,01 % na 4,86 %.

Úvěrů v selhání je nyní u domácností registrováno za 49,5 mld. Kč. Spotřebitelské úvěry z toho tvoří téměř 18 mld. Kč a hypotéky 18,6 mld. Kč. U podniků se pak jedná o ještě vyšší čísla.

Lze dát nějaký návod, podle kterého by lidé měli postupovat, když uvažují o úvěru?

Určitě by si lidé měli propočítat, jak velkou výši splátky jsou schopni utáhnout. Je nutné si uvědomit, že nelze jít až "na doraz" a zůstat po splacení všech nutných výdajů na nule. Je nezbytné zajistit si rezervu pro případ ztráty zaměstnání, nemoci apod. Osobně bych půjčku žádal u renomované společnosti a vybíral si z více nabídek. Důrazně však nedoporučuji brát si úvěr na splacení jiného úvěru.

Některé společnosti vydělávají více na vymáhání pokut a penále než na samotném poskytování finančních služeb. Umožňují jim to nesrozumitelné smluvní podmínky. Co všechno by měla smlouva obsahovat, aby bylo "bezpečné" ji uzavřít?

Před podpisem by si každý měl vždy ověřit, že smlouva obsahuje jasnou identifikaci věřitele, tj. jeho firmu, sídlo, IČ. Kromě nich by zde měly být uvedeny i další kontaktní údaje, které je dobré si ověřit. Nesolidní věřitelé totiž často použijí fingované sídlo s nefungujícími telefony.

Dále by zde měla být vyčíslena nezpochybnitelná výše půjčené částky, termínů splatnosti, úroku a dalších plateb spojených s úvěrem. Vhodné je také uvedení konkrétní splátky či splátkového kalendáře s jasnými a splnitelnými termíny.

Je potřeba si dát pozor na zamlžené formulace, podle nichž například člověk musí první splátku předat hned v den podpisu smlouvy. Velmi doporučuji nastavit si splatnost splátky úvěru teprve následně po připsání mzdy na osobní účet. Hradí-li se např. jednorázové poplatky za vyřízení úvěru, musí se s nimi počítat a první měsíc zajistit na účtu o tuto částku navíc. Někteří nesolidní poskytovatelé úvěrů využívají právě této "finty", kdy klientovi řádně nevysvětlí, že první měsíc hradí podstatně více než v dalším období.

V neposlední řadě je dobré si ověřit, zda věřitel nestanoví omezující podmínky za předčasné splacení, protože toto právo zaručuje zákon. Pokud se tak rozhodnete, hradíte 1%z dosud nesplacené částky, plus nutné náklady věřitele spojené s předčasným splacením. Ale už nic navíc! Pokud je předčasné splacení spojeno s nejasnými podmínkami, tak smlouvu vůbec nepodepisujte!

Platí tedy, pokud mi není něco ve smlouvě srozumitelné, tak ji prostě nemám podepisovat?

Smlouvu bychom měli vždy dostat předem k prostudování. Lidé se nesmějí nechat zatlačit do časové tísně a podepsat něco, čemu nerozumí. Nesrozumitelná půjčka je problém věřitele, který půjčku nabízí, nikoliv klienta, který o ni žádá. Pokud věřitel neumí předložit srozumitelnou smlouvu, tak doporučuji od jejího podepsání odstoupit.

V současnosti ruší některé banky tzv. rozhodčí doložku. Byl byste pro to, aby tento institut nemohly používat ani nebankovní subjekty?

Pokud by byly rozhodčí doložky využívány pouze slušnými věřiteli, jedná se o vhodný způsob řešení problémů dlužníka. Může být pro něj dokonce rychlejší, tím pádem, díky nižším úrokům z prodlení, i levnější. Může se ale stát, že tento institut zneužijí nesolidní věřitelé, kteří mohou být dokonce s rozhodci propojeni. Pro zamezení zneužití by proto měla být zavedena možnost obrátit se s odvoláním proti rozhodnutí rozhodce k soudu. A navíc také dohled nad činností všech věřitelů poskytujících spotřebitelské úvěry, včetně způsobů řešení jejich sporů s dlužníky. Pokud se týká bank, v nejbližší době již nebude používat rozhodčí řízení u spotřebitelských úvěrů žádná z nich.

Co si myslíte o tzv. oddlužovacích agenturách? Doporučoval byste využít jejich služby?

Neprůhledné oddlužovací agentury mohou klienta s problémy dostat do ještě větších potíží. Typické pro ně je naúčtování si jakéhosi poplatku "předem". Případně požadují po dlužníkovi závazek, aby po podpisu smlouvy agentuře hradil měsíční paušální poplatek. Cestou ke snížení měsíčních plateb může být tzv. konsolidace půjčky nebo více půjček, včetně sdružení všech souvisejících plateb do jednoho velkého úvěru. V případě oddlužovacích agentur je ale problémem absence dohledu nad jejich činností, na rozdíl od bank, které tzv. konsolidaci půjček nabízejí též a které jsou regulovány a dohlíženy ze strany ČNB.

Jak by měl správně postupovat člověk, který se dostane do situace, kdy zjistí, že není schopen splácet své závazky?

Dostane-li se někdo do potíží se splácením, měl by především včas kontaktovat věřitele a pokusit se společně nalézt řešení. Nesmí nechat vše odležet s tím, že ono to nějak dopadne. Nebo hledat "pomoc" právě u pochybných poskytovatelů půjček. Určitě je dobré mít už před jednáním spočítané své průběžné příjmy a výdaje. A rozhodně se nesmí zapomenout na veškeré výdaje či zatajovat další věřitele. Při konsolidaci je totiž nutné vyřešit veškeré půjčky a banky jsou ze zákona povinny si ověřovat v příslušných registrech schopnost klienta závazky splácet. Zatajování následně objevených závazků při jednání s bankou nepomůže, spíše naopak.

Martin Kovalčík, článek vyšel v rámci přílohy Chudoba okolo nás (Lidové noviny, 8. 12. 2010)