Spolupráce nadace Pomoc na cestě vzhůru a ČvT přinesla nové bydlení již čtyřem rodinám
Publikováno: 29. 10. 2020 Doba čtení: 5 minutNa podzim roku 2019 kontaktoval Thomas Lawrence Azavedo, ústeckou pobočku organizace Člověk v tísni s tím, že vlastní rekreační areál, který by mohl nabídnout k využití např. dětem z nízkoprahových klubů. Během rozhovoru s Vítem Kučerou, ředitelem zdejší pobočky, padla několikrát řeč i na celkovou situaci rodin, kterým terénní pracovníci Člověka v tísni každodenně pomáhají. „Bavili jsme se o tom, že jednou z největších překážek, které lidem brání úspěšnému životnímu restartu, jsou absolutně nevyhovující podmínky, ve kterých musí bydlet,“ vzpomíná Vít Kučera.
Rozhovor se tak velmi rychle stočil z jednorázového využití areálu k vymýšlení plánu, jak efektivně pomoci lidem, kteří si nemohou dovolit opustit sociálně vyloučenou lokalitu. Vít Kučera svému hostovi nejdříve v rychlosti představil, jak fungují služby, které svým klientům Člověk v tísni poskytuje, pan Azavedno pak začal rozvíjet nápad na nákup několika menších bytů, které by mohly být nabídnuty lidem, kteří by se jinak k podobně solidnímu bydlení neměli šanci dostat.
Pomoc na cestě vzhůru
Nezůstalo jen u slov. V následujících týdnech založil pan Azavedo se svojí ženou nadaci Pomoc na cestě vzhůru, podepsal s organizací Člověk v tísni memorandum o spolupráci a začal se poohlížet po vhodných bytech. „Uvědomujeme si extrémní problémy s bydlením, kterým někteří lidé v Ústeckém kraji čelí, a chceme s tím něco udělat. Také jako většina lidí nesouhlasíme s rozlišováním lidí podle barvy pleti místo podle jejich charakteru. Thomas je sám z Indie, takže kdyby nebyl tak vysoký, mohl by být také lidmi považován za Roma. To samé se týká našich dětí. Jaká bude jejich budoucnost v České republice, pokud sociální problémy nejsou řešeny?“ ptá se Kateřina Azavedo, manželka Thomase a zároveň popisuje důvody vzniku nadace.
„Hned na začátku jsme si společně vytyčili oblasti, které by k pořízení těchto bytů byla nejvhodnější, zároveň jsme si i vyjmenovali místa, která nepřipadají v úvahu,“ pokračuje ve vyprávění Vít Kučera. Do konce roku koupila nadace pana Azaveda čtyři byty, jeden v Ústí, tři v Bílině. Pracovníci Člověka v tísni pak vytipovali z řad svých klientů vhodné adepty, ze kterých byly následně vybrány čtyři rodiny, kterým byla možnost stěhování nabídnuta. Asi nepřekvapí, že všichni s nadšením a vděkem přijali. „Shánění adekvátního bydlení patří dlouhá léta mezi nejčastější zakázky, které s lidmi řešíme. Bohužel často neúspěšně, protože vhodných, volných a přitom finančně dostupných bytů je čím dál tím méně. Jedná se proto o jedinečnou šanci získat bydlení mimo problematické lokality, za velmi přijatelné nájemné, navíc u férového pronajímatele. Jde o skutečnou šanci na životní restart,“ říká Vít Kučera.
Přidanou hodnotou celého projektu je, že všichni noví nájemníci zůstávají klienty Člověka v tísni, který zde (kromě průběžného poskytování běžných služeb) působí zároveň jako prostředník mezi rodinami a nadací. Pokud se objeví nějaký problém, okamžitě se řeší. „Za těch několik měsíců se pár drobných zádrhelů již objevilo. Typicky šlo o několikadenní zpoždění ve výplatě dávek, díky čemuž nebyl včas zaplacený nájem. Rodina nám to dala vědět, my informovali pana Azaveda a celou situaci jsme si vysvětlili. Vše skončilo stanovením jednoduchého splátkového kalendáře doplatku, který rodina bez problému dodržela. Tím se celý problém vyřešil, což by se jinde zřejmě nestalo. V podobných případech dostane člověk týden na zaplacení, a pokud peníze nesežene, balí si kufry,“ popisuje Vít Kučera jeden z obrovských benefitů celé projektu.
Plány do budoucna? Nákup dalších bytů a podpora vzdělání
V současnosti je v plánu nákup dalších bytových jednotek. „Vše je nastaveno tak, že pokud se pan Azavedo dozví o nějakém potencionálně vhodném bytě, jdeme se tam s ním podívat. Vzájemně si pak potvrdíme, že jde o byt, dům, ulici, do které by připadalo stěhování našich klientů v úvahu,“ říká Kučera. „Až bude mít nadace zakoupeny další byty, začneme opět hledat vhodné rodiny, kterým tuto ojedinělou možnost opustit svůj dosavadní život v lokalitě nabídneme. Takových šancí moc není a je potřeba panu Azavedovi a jeho rodině za jeho přístup, energii a entuziasmus, které do celého projektu dává, obrovsky poděkovat,“ říká Vít Kučera.
A co plánuje rodina Azavedových do budoucna? „Plán naší nadace je pokračovat a podporovat Člověka v tísni, a to nejen v bytové problematice, ale také v oblasti vzdělávání. Uvědomujeme si, že děti, které vyrůstají v nepříznivých podmínkách, mají oproti vrstevníkům obrovskou nevýhodu, kterou většinou není možné překonat jenom silou jejich vůle či odhodlání. Sami máme děti, a tedy víme, kolik času a energie vynaložíme na to, abychom je podpořili při školních i mimoškolních aktivitách. Proto jsme přesvědčeni, že děti vyrůstající v nepříznivém prostředí potřebují podpořit ve všech aspektech jejich života – počínaje zlepšením jejich nevhodné bytové situace a konče podporou při výběru vhodného povolání. Dále bychom rádi podpořili děti při mimoškolních aktivitách – až již v oblasti hudby, tance či jiné oblasti, kde by to dle zkušeností terénních pracovníků Člověka v tísni dávalo smysl a kde by si děti mohli rozvíjet zdravé sebevědomí, že i ony jsou v něčem dobří,“ říká Thomas Lawrence Azavedo a dodává: „Bez spolupráce s Člověkem v tísni by tyto nápady byly pro nás nerealizované. Měli jsme velkou obavu, že tento experiment s integrací lidí do společnosti se setká s výrazným odporem a většina lidí tuto myšlenku nepodporovala. Ale díky úsilí celého týmu Člověka v tísni zatím nemáme žádné nepřekonatelné problémy. To neznamená, že tato myšlenka je bez rizik. Ale doufáme, že pomocí spolupráce naší nadace a Člověka v tísni vyřešíme veškeré možné problémy, jakmile se objeví.“
Thomas L. Azavedo a Kateřina Azavedo
Jde indicko-český manželský pár. Thomas je původem z Indie, odkud již v 19 letech odešel studovat do Londýna. V jeho rodině byl vždy kladen velký důraz na vzdělání a křesťanské hodnoty. V Praze nejdřív pracoval několik let pro mezinárodní korporace, poté se osamostatnil a začal podnikat. Kateřina přijela do Prahy studovat práva, po škole zde zůstala pracovat jako advokátka. O založení nadace pomáhající znevýhodněným skupinám se u nich doma mluvilo již několik let, až v roce 2019 se tento jejich společný sen stal skutečností.