Užiteční jako Ferda

Před zahájením pravidelných dílen byl vytvořen harmonogram jednotlivých činností od těch nejjednodušších až po náročnější. Bylo samozřejmě potřeba připravit také prostor, kde bude dílna realizována. Protože byl projekt zaměřen na skutečné pracovní činnosti, po konzultaci s　odborníkem BOZP a s přihlédnutím k věku klientů byla zpracována „Ferdova pravidla bezpečnosti práce“. Děti měly spoustu otázek, bylo zřejmé, že se na práci těší.

Na zdárném průběhu projektu se podílely obě pracovnice klubu a student, který v　současné době absolvuje v　zařízení odbornou praxi. Veškeré pracovní činnosti byly realizovány v　klubovně určené pro výtvarné a rukodělné aktivity a na dvoře, který je součástí objektu. Dílna byla otevřená každé úterý na 2 hodiny. Začínalo se samozřejmě od činností nejjednodušších, postupem času se děti zdokonalovaly, seznámily se s　různými druhy materiálů, nářadí, pomůcek a jejich použitím. Pravidelná činnost byla zpestřena promítáním filmových příběhů o　šikovném Ferdovi nebo o dvou nešikách Patovi a Matovi – pro srovnání, děti se účastnily dovednostních soutěží a výtvarných aktivit, které s　dílnou Ferdy Mravence souvisely.

A výsledky? Společnými silami se podařilo vyrobit věšák na klíče do kanceláře (o který jsme děti poprosili, protože máme klíčů hodně a stále je hledáme), do klubovny přibyly krásné hrací kostky, opravil se plot na zahradě,  začalo se s　celkovou rekonstrukcí již dosluhujících stolů z klubovny, ve výrobě jsou právě nástěnné police. Kluci se se ctí vypořádali s montáží nového nábytku dle návodu, což byla zapeklitá záležitost. Děvčata zase překonala počáteční obavy a s　respektem si vyzkoušela šití na stroji. V neposlední řadě byly do harmonogramu činností zařazeny i velmi potřebné úklidové práce, které určitě nejsou tak atraktivní, ale patří ke každodennímu životu –  i dobře zamést a vytřít je zejména pro mladší děti hotový kumšt.

Proběhla také výchovně preventivní aktivita na téma budoucího profesního směřování: seznámení s　různými profesemi, jaké je pro konkrétní práci potřeba vzdělání, vysvětlení přímé souvislosti i té které profese s　úrovní vzdělání a možností následného uplatnění na trhu práce, jak jsou jednotlivé profese ohodnoceny, jaký je rozdíl mezi pravidelným zaměstnáním a mzdou za odvedenou práci a lenošením a nicneděláním doma a sociálními dávkami.

Představy a očekávání pracovníků klubu nebyly takové, že bychom díky podpořenému projektu připravili „hotové řemeslníky“. Chtěli jsme dětem zprostředkovat zážitky podílení se na společné práci, zodpovědnosti a radosti z　jejího výsledku, ocenění, pocitu užitečnosti, uvědomění si vlastní ceny. Toto nejsou pro naše klienty vůbec běžné věci – setkávají se spíše s　nepochopením, podceňováním, odmítnutím. Měli možnost se realizovat tím nejlepším možným způsobem, předvést se a ukázat, že se něco naučili a to něco má konkrétní a hmatatelnou povahu. Žádná virtuální záležitost, ale něco, co nese otisk jejich ruky, na co si mohou sáhnout a co všichni vidí. To je ten nesmírně důležitý moment z　hlediska posilování jejich sociálních kompetencí, sebevědomí, nazírání na sebe sama – sebehodnocení, sebepřijetí.

Důležitým momentem bylo i překvapení z poznání, kolik času a práce stojí za nějakým výrobkem. V dnešní době je většinou zvykem, že se vše koupí v nějakém supermarketu, manuální práce je obecně spíše podceňována, takže pracovní dovednosti dětí a mládeže jsou mnohdy žalostné.

 Samozřejmě dnes nemůžeme odhadnout, zda z absolventů Dílny Ferdy Mravence vyroste v budoucnu např. šikovný truhlář, švadlena nebo malíř, ale je nesmírně důležité, že dostali šanci si to vyzkoušet. To, co se v klubu naučili, se jim zcela jistě v budoucnu hodí – kdyby ne přímo v rámci profese, tak třeba ve vlastní domácnosti, rodině. Projekt byl bezesporu přínosný a setkal se u dětí s　mimořádným zájmem, který naprosto převyšoval časové možnosti i personální kapacitu pracovníků. Stalo se pravidlem, že se na „Mravence“ stála fronta a vůbec nejlepší by bylo, dle slov dětí: „…kdyby se pracovalo každý den!“4