V Česku s ukrajinskými uprchlíky pracujeme v terénu nebo na Help lince. Pomáháme sbírkovými penězi

Publikováno: 11. 4. 2022 Doba čtení: 7 minut
V Česku s ukrajinskými uprchlíky pracujeme v terénu nebo na Help lince. Pomáháme sbírkovými penězi
© Foto: Člověk v tísni

Podpora Člověka v tísni směřující k lidem z Ukrajiny intenzivně pokračuje také v Česku. Mapujeme situaci v terénu a věnujeme se přímé pomoci v polovině krajů. Naši lidé se stále ještě podílejí na chodu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a dalších integračních míst. Informují, zajišťují poradenství, prověřují nabídky, překládají, hlídají děti a spolupracují s dalšími pomáhajícími organizacemi. V případě akutních potřeb pomáháme sbírkovými penězi řešit situace, které nemají v současné době jiné pokrytí.

V Berouně vytvořilo vedení středočeské pobočky Člověka v tísni společnou platformu města, neziskových organizací a dalších subjektů, které vyvíjejí aktivity na pomoc uprchlíkům. „Na společných koordinačních setkáních domlouváme možnosti pronájmu dalších prostor pro účely jazykových kurzů, adaptačních skupin, monitoring situace v bydlení, sdílíme zkušenosti a situace v Berouně i okolí. To zahrnuje nabídky služeb pro uprchlíky, snahu propojit jednotlivé aktéry a pokrýt, co pokryto zatím není. Velkou výhodou je účast všech důležitých aktérů včetně vedení města, pracovnic sociálního a školského odboru, městské knihovny a krizové manažerky města,“ uvádí ředitelka středočeské pobočky Kateřina Hůlová. Naši lidé se zapojili též do chodu Centra pomoci, které provozuje Charita Beroun. Podílí se na pravidelných službách a pomáhají s individuálními potřebami a dotazy běženců.

Pro usnadnění socializace uprchlíků v Plzni otevřeli integrační centrum. Organizaci má na starosti Člověk v tísni. „Fungujeme od pátku, 1. dubna. Chod centra zajišťujeme se zaměstnanci ještě dalších dvou neziskových organizací. Máme tam dvě dětské skupiny, dětský koutek, pomáháme hlavně s bydlením, hledáním práce a dalšími potřebami. Zároveň tady v Plzni pomáháme provozovat nouzové přístřeší města, které je v místním kulturním domě. I tam zajišťujeme poradenství a psychosociální pomoc,“ popisuje Jakub Paleček, ředitel pobočky pro Plzeňský kraj.

V Praze Člověk v tísni ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi například monitoruje a podporuje připravenost městských částí na výzvy spojené s přílivem uprchlíků. Zda mají přehled o počtech ukrajinských dětí, volných místech ve školkách a školách, neboť je to důležité i proto, aby jejich matky mohly nastoupit do práce. „My se v Praze hodláme také zapojit do prověřování kvality bydlení na ubytovnách, protože to se ukazuje jako velmi potřebné. Chceme zamezit ubytovávání uprchlíků v nevhodných a nedůstojných podmínkách,“ doplňuje Václav Kučera, ředitel pražské pobočky.

Řešíme stovky individuálních žádostí o pomoc

Denně stále řešíme stovky individuálních žádostí o pomoc, ale i nabídek podpory. Snažíme se aktivně zapojovat do přímé pomoci, na pobočkách vytváříme ukrajinské týmy. Měly by pracovat v terénu – docházet za konkrétními rodinami či do konkrétních lokalit, do velkokapacitních ubytoven a pomáhat řešit potravinovou pomoc, lékaře nebo třeba jazykové kurzy.

„Ukrajinští terénní pracovníci nás dokáží také celkově velmi dobře napojit na ukrajinskou komunitu, udržují povědomí o situaci a nabídkách svépomoci.“

Například v Kladně Člověk v tísni zaměstnal tři nové ukrajinské terénní pracovníky. „Věnují se poradenství, pomoci s vyplňováním a jednáním na úřadech, tlumočením, doprovody, orientací v českém systému vzdělávání, dávek, hledání zaměstnání, informování o aktivitách pro uprchlíky a zprostředkovávání kontaktu,“ popisuje ředitelka středočeské pobočky. Například nyní zjišťují zájemce o kurzy českého jazyka a kontakty předávají lektorům, stejně tak evidují děti do adaptačních skupin a škol, a tyto informace poskytují školským odborům. „Ukrajinští terénní pracovníci nás dokáží také celkově velmi dobře napojit na ukrajinskou komunitu, udržují povědomí o situaci a nabídkách svépomoci,“ sdílí nadšení Kateřina Hůlová.

Finančně podporujeme pomáhající organizace

V případě akutních potřeb pomáháme sbírkovými penězi řešit situace, které nemají v současné době jiné pokrytí. K minulému týdnu jsme podpořili pět desítek pomáhajících subjektů napříč republikou. Menšími místními granty dochází k překlenutí mezery ve financování pro aktivity při školách nebo dětských centrech. Některým školám a organizacím pomáháme s projektovými žádostmi, aby se mohly zapojit do programů Ministerstva školství na zajištění adaptačních aktivit.

„Nejčastěji jde o neziskové organizace, potravinové banky, domy dětí a mládeže i základní školy. Jednalo se o pokrytí nákladů na zajištění základních potřeb - jídla, oblečení, léků a zdravotních pomůcek. Finance jsme poskytli také na personální zajištění v zařízeních - psychology, pedagogy v dětských skupinách, překladateli, sociálními pracovníky,“ popisuje projektová koordinátorka Martina Francuchová.

Peníze ze sbírky SOS Ukrajina tak například pomohly zajistit hlídání dětí a provoz dětského koutku krajského asistenčního centra, dětské adaptační skupiny, realizaci volnočasových aktivit a kurzů českého jazyka pro Ukrajince.

Významnou položkou byl nákup potravin, hygienických potřeb nebo třeba matrací, povlečení a ručníků. Podíleli jsme se také na financování nákupu dodávky na závoz materiální a potravinové pomoci a zajištění provozu odborné psychoterapeutické pomoci a krizové intervence v ukrajinštině a ruštině především terapeuty ukrajinské národnosti.

Na ukrajinské Help lince jsme vyslechli stovky lidí

Běžencům z Ukrajiny jsou k dispozici také naši jazykově vybavení poradci na čísle Help linky 770 600 800. Za uplynulý měsíc vyřídili stovky dotazů týkající se ubytování, výkladu zákona Lex Ukrajina, pobytových komplikací a potíží se zdravotní péčí.

„Volají nám lidé, kteří nemají nejen kde bydlet, ale nemají jídlo ani vhodné oblečení. Třeba nám volala matka s dvěma dětmi a neteří, že mají pouze teplé oblečení a boty, protože přes hranice šly z Ukrajiny pěšky a v noci tehdy klesaly teploty hluboko pod bod mrazu. A teď tady najednou bylo patnáct stupňů. Vedle oblečení pro děti žádala také o potravinovou pomoc,“ uvádí poradkyně linky Alena Čorna příklad, s čím se Ukrajinci na Help linku obrací.

„Poskytujeme poradenství, které často doprovází sociální práce. S některými lidmi, kteří se nám dovolají, řešíme jejich problém i několik dní. Nejsme čistě informativní služba. Obvoláváme, co je třeba, abychom vyřešili tíživou sociální situaci volajícího, tlumočíme atp. Kapacitu linky přizpůsobujeme zájmu o službu, aby fungovala co nejefektivněji,“ podotýká vedoucí Help linky Vlastimila Sachrová.

Snažíme se usnadnit vstup ukrajinských dětí do škol

Pomáháme rodinám se zapsáním dětí do základních škol, půjčujeme notebooky potřebné k účasti na online výuce vedené z Ukrajiny. „V některých městech chystáme otevření adaptačních skupin s volnočasovými aktivitami a doprovodným programem rozvíjejícím řečové dovednosti,“ doplňuje vedoucí vzdělávacích služeb Michaela Kučerová.

Největší nápor v přímé vzdělávací práci ale očekáváme později, zatím většina přicházejících dětí do škol ještě nenastupuje. Prozatím připravujeme české učitele.

„Zahájili jsme již pátý běh online kurzu pro učitele Labyrint migrace – tentokrát s doplněním aktuálních informací o válce na Ukrajině a materiálů pro učitele do výuky. Navíc také online setkání na téma Jak s dětmi o válce mluvit a aktuální data a fakta,“ přiblížila aktivity Katarína Pleskot Kollárová, projektová a mediální koordinátorka Programu migrace.

Do školství chceme co nejdříve zapojit i ukrajinské pedagožky, na čemž intenzivně pracujeme. Aktuálně jsme otevřeli výběrové řízení například na pozici metodika/metodičky vzdělávání ukrajinských dětí a pedagogických pracovníků. Pokračujeme také s pravidelným diskusním pořadem pro školy Studio JSNS, kde mohou žáci a studenti v přímém přenosu klást dotazy týkající se války na Ukrajině novinářům, psychologům či zástupcům pomáhajících organizací.

 Chceme zlepšovat systém a poskytovat zpětnou vazbu z terénu

„Jasné rozdělení úkolů mezi obce, kraje, dotčená ministerstva a centrální koordinaci pomůže lépe řídit rizika, která s sebou současná situace pochopitelně nese.“

„Spolu s dalšími organizacemi podporujícími města, obce a rodiny uprchlé před válkou se koordinujeme a pravidelně se setkáváme s vedením Národního centra pomoci Ukrajincům. Velmi vítáme informace od ministra vnitra Víta Rakušana, že se připravuje strategický materiál pro nastavení druhé fáze pomoci. Je jasné, že bylo potřeba velmi rychle reagovat na krizovou situaci více než tří stovek tisíc uprchlíků a zajistit u větší části z nich jejich registraci, zapojení do systému zdravotního pojištění a hmotného zabezpečení, které se začíná rodinám vyplácet. Krajská centra pomoci nabídla také v tomto balíčku pomoci první, často nouzové, bydlení. Při řešení nárazů daných nedostatkem financí na základní potřeby, bydlení, léky hrály roli obce, občanské aktivity, angažovanost tisíců lidí i pomoc neziskových organizací,“ shrnuje dění ředitel Sociálních a vzdělávacích programů v ČR Jan Černý.

Chceme pomoci zlepšovat systém a nadále poskytovat zpětnou vazbu z terénu. „Jasné rozdělení úkolů mezi obce, kraje, dotčená ministerstva a centrální koordinaci pomůže lépe řídit rizika, která s sebou současná situace pochopitelně nese. Protože se jedná z velké části o matky s dětmi, tedy zvlášť zranitelné osoby, je potřeba jejich ochraně věnovat maximální pozornost,“ upozorňuje Černý.

úvodní foto: socha svatého Václava, patrona Česka, v pozadí s vlajkou Ukrajiny

Autor: Eva Kroupová

Související články