Vrátil se z Ukrajiny za nemocnou matkou. Po dlouhém boji s úřady může zůstat
Publikováno: 10. 6. 2024 Doba čtení: 2 minuty
Na začátku války na Ukrajině pan Roman čelil těžkému rozhodnutí. Aby svou matku ochránil před nebezpečím, poslal ji do České republiky. Sám zůstal na Ukrajině, ale v létě 2022, když se situace v jeho oblasti začala zhoršovat, rozhodl se přestěhovat do Francie, kde měl známé a lepší pracovní příležitosti, aby mohl svou matku finančně podporovat.
Přestože se jeho matka snažila začít nový život v Česku, kde si sehnala práci, tak dlouhodobý stres a odloučení si vybraly svou daň. Její zdravotní problémy se začaly zhoršovat, což vyvrcholilo kolapsem v zaměstnání. V důsledku tohoto kolapsu byla několik týdnů hospitalizována v krajské nemocnici. Situace se stala neudržitelnou, a tak se pan Roman v únoru 2023 rozhodl přijet do Česka, aby mohl být své matce oporou.
Po příjezdu do Česka se pan Roman pokusil požádat o vízum dočasné ochrany na KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině). Jeho žádost však byla zamítnuta z důvodu udělení dočasné ochrany v jiném členském státě EU. V tomto kritickém momentu se obrátil na naši organizaci. S pomocí naší kolegyně právničky jsme mu pomohli sepsat žádost o udělení dočasné ochrany z důvodu hodných zřetele, argumentujíce, že stav matky vyžaduje jeho neustálou péči. Díky našemu zásahu byla jeho žádost příslušnými orgány přijata a bylo mu sděleno, že musí čekat na rozhodnutí. Během tohoto čekání jsme poskytli novou lékařskou dokumentaci, která potvrzovala, že zdravotní stav jeho matky se nadále zhoršuje.
Ani po několika měsících žádná odpověď nepřicházela. Nakonec, po roce čekání, v březnu 2024, obdržel Roman rozhodnutí od Ministerstva vnitra: jeho žádost byla zamítnuta s tím, že jeho matka pravidelně navštěvuje lékaře a úřady, a tudíž se o sebe může postarat sama. Bylo to nespravedlivé. Bez pomoci svého syna nemohla ani vyjít ven na procházku. Všechny návštěvy u lékaře a na úřadech zvládala jen díky tomu, že ji doprovázel a pomáhal jí s dopravou i tlumočením. Roman se za tu dobu naučil velmi dobře česky.
Nenechali jsme to tak a znovu zasáhli. Ve spolupráci s právníkem z jiné organizace bylo podáno odvolání k soudu. Po dlouhém boji, v dubnu 2024, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců nakonec uznala jejich situaci a Romanovi udělila dočasnou ochranu. Nyní se může Roman legálně nacházet v České republice, pracovat a plně se věnovat péči o svou matku. Tento případ ukazuje, že podpora potřebných může být dlouhá a náročná, ale ve výsledku stojí za to.
Naše organizace bude i nadále pomáhat těm, kteří to potřebují.
