Vzdělávácí program otevřel sklíčenému pěstiteli ananasů na Filipínách nové obzory
Publikováno: 30. 9. 2019 Doba čtení: 4 minuty
Felipe Capones pěstoval 30 let batáty, maniok a banány v provincii Východní Samar na Filipínách. Ale uživit rodinu o 11 členech (šest z devíti dětí navíc studovalo na střední škole) byl problém i s pomocí příjmu jeho ženy, která vypomáhala s odstraňováním plevele na jiných farmách.
V roce 2016 se tedy Felipe rozhodl pěstovat ananasy. Začal s 500 ananasovými výhonky a jejich odnože použil jako sazenice. Po třech letech čekání, až ananasy vyrostou a uzrají, sklidil 10 000 ananasů, což je úctyhodné množství. S nadšením dovezl ovoce na trh do Boronganu, což je asi hodina cesty lodí. Loď však uvezla jen 1000 ananasů, a tak kvůli této omezené kapacitě musel Felipe vézt svou úrodu do města na trh celkem desetkrát. Ujišťoval ale sám sebe, že to za tu námahu stojí a že sklizeň ananasů mu tak vynese 40 000 pesos čistého příjmu.
Děti přestaly studovat, aby mohly pomáhat rodině.
Kdyby Felipův příběh skončil takto, Člověk v tísni by se s tímto šikovným zemědělcem zřejmě vůbec nesetkal. Bohužel však prodej Felipových ananasů dopadl úplně jinak.
Na trhu v Boronganu se Felipovi nedařilo prodat ananasy za cenu, kterou si určil. Kupující mu nabízeli mnohem méně, než očekával. Jelikož však potenciálních zákazníků nebylo ve městě mnoho, nezbylo mu než ze své původní ceny slevit. Zklamaný a rozčarovaný prodal na trhu svou hojnou úrodu a vrátil se domů s výdělkem, který tak akorát pokryl dluhy za investice, které do pěstování ananasů vložil. Pak následovala řada dalších problémů a komplikací. Kvůli finančním potížím, se kterými se rodina potýkala, nechaly tři z Felipových dětí studia. Dvě z nich měly svatbu a jeden syn se nechal najmout jako dělník, aby rodině pomohl.
Světlo na konci tunelu
Na konci roku 2018 se pro Felipa konečně začaly věci obracet k lepšímu. V říjnu se Felipova žena účastnila školení zaměřeného na mimosezónní pěstování ananasů a s tím spojený management. Tento program byl součástí Projektu s cílem trvalého zvýšení příjmů na Filipínách (ESIP), který je financován nadací Švýcarská solidarita a spravují jej Člověk v tísni a Helvetas, partner Alliance2015. Felipova manželka byla nadšená tím, co všechno se naučila a přesvědčila svého muže, aby se také přihlásil. „Rád jsem se zapojil do dalších a navazujících školení, během kterých jsem se seznámil s novými zemědělskými technikami,” říká Felipe.
„Sklízím teď každý rok!“
Poté, co se Felipe zapojil do projektu ESIP, přišlo pozvání k návštěvě ananasové farmy společnosti Dole v provincii Cotabato. Tam měl možnost naučit se nové zemědělské techniky a strategie. V rámci projektu ESIP Felipe také získal speciální stimulační a aktivační hnojiva, která umožní ovocným rostlinám plodit i mimo sezónu. Felipe tak nyní může sklízet ananasy častěji. Také si mohl dovolit zvýšit tržní cenu svých výpěstků, v mimosezónní době má totiž mnohem menší konkurenci. Největší radost má z toho, že se zvýšila jeho úroda. „Dřív jsem sklízel jen jednou za dva roky,” říká, „ale teď sklízím každý rok!”
Nakonec Felipe a jeho kolegové našli pravidelného zákazníka, který souhlasil s koupí jejich výpěstků za přijatelnou tržní cenu. Dokonce našli odběratele pro menší ananasy, které by se jinak zahodily. Během jedné nedávné transakce vydělal Felipe 18 000 pesos za 3 000 ananasů, což je suma, o které se mu předtím, než absolvoval školení, ani nezdálo. Navíc jeho kupec teď jezdí přímo k němu a tak si už Felipe nemusí pronajímat loď a platit za benzín, aby své zboží dovezl na trh.
Mapa Východního Samaru:
Nabyté vědomosti zachránily Felipovi úrodu
Dnes už pro Felipa a jeho rodinu nastává lepší období. Za peníze, které vydělal, si Felipe dokonce koupil dva motocykly, na kterých vozí děti do školy v nedaleké vesnici. Když byly jeho ananasy nedávno napadeny škůdci, použil některé z technik, které se naučil během svého pobytu na farmě Dole a dokázal svou úrodu zachránit. „Díky Bohu, že mě poslali do Cotabata, kde jsem se naučil, co v takových případech dělat,” říká. „Kdybych tam tehdy nejel, všechny mé ananasy by byly napadeny a vyhodily by se.”
____
Projekt s cílem trvalého zvýšení příjmů na Filipínách (ESIP) realizuje Člověk v tísni společně s Helvetas a financuje jej Švýcarská solidarita (Swiss Solidarity). Cílem projektu je zvýšit příjem a odolnost chudých a zranitelných zemědělců z provincie Východní Samar.
Projekt byl také podpořen ze sbírky Skutečná pomoc a Skutečný dárek.
