Výzkum ČvT: Jak informují o migraci česká, slovenská a estonská média?

Výzkum ČvT: Jak informují o migraci česká, slovenská a estonská média?

3. 11. 2019

Jak informují česká média o tématu migrace více než tři roky po vypuknutí tzv. uprchlické krize? To zjišťoval výzkum pro Program migrace Člověka v tísni, který zpracoval tým analytiků vedených sociologem Pavlem Pospěchem z Masarykovy univerzity Brno. Z výsledků výzkumu mimo jiné vyplývá, že dnešní zprávy o migraci jsou odosobněné, jejich počet stoupá vždy před volbami, věnují se téměř výhradně žadatelům o azyl či jeho držitelům a opomíjejí migranty, kteří v Česku žijí. K tématu se v médiích vyjadřují v drtivé většině politici, v mnohem menší míře odborníci a samotní migranti takřka nedostávají prostor. Hlavními náměty migračního zpravodajství jsou migrační politika a s imigrací související problémy či nepokoje – ty ve zpravodajství o Německu dokonce drtivě převažují. Součástí výzkumu, provedeného také na Slovensku a v Estonsku, byly také rozhovory s redaktory odkrývající pozadí a kontext vzniku zpravodajství.

Výzkumnou zprávu MIGRACE BEZ MIGRANTŮ? Mediální obraz migrace a jejích aktérů v České republice najdete ke stažení zde

Srovnávací zprávu VE STŘEDU POZORNOSTI: Mediální pokrytí tématu migrace v České republice, Estonsku a na Slovensku najdete ke stažení zde

Výzkum se zaměřil na tři nejčtenější tištěná média (MF Dnes, Právo a Lidové noviny) a tři nejčtenější online zpravodajské weby (iDnes, Novinky, Aktuálně) v letech 2015–2018 a pro hlubší analýzu v období 5.8. – 4.10.2018, tedy dva měsíce před volbami do zastupitelstev obcí a senátními volbami. Z dlouhodobé analýzy vyplynulo, že výraz „uprchlík“ se z médií vytrácí a je nahrazován slovem „migrant“. Celkově však obou výrazů vztahujících se k osobám migrujících ubylo – na rozdíl od obecného pojmu „migrace“, který se drží v centru mediální pozornosti. Je tak zřejmé, že se zájem posouvá od lidí směrem k abstraktnímu problému. Zpráv o migraci a migrantech pravidelně přibývá před volbami, ať už jde o prezidentské, parlamentní, krajské nebo komunální. Po jejich skončení zpravidla opět upadá. Zjištění, že migrace je v ČR tématem politického boje, potvrzují i samotní novináři. Navíc jsou to nejčastěji právě politici, kteří o tomto tématu v médiích promlouvají. Hlas odborníků a samotných migrantů je oproti nim silně upozaděn.

„S určitým zjednodušením se dá říct, že existují dvě skupiny migrantů: ti, kteří v ČR jsou nebo sem přicházejí a ti, o nichž se píše v novinách. Tyto skupiny se v podstatě nepřekrývají: cizinci, kteří v ČR skutečně žijí nebo žít chtějí, se ve zprávách neobjevují. Naopak převládají zprávy o migraci, která se ČR týká jenom velmi okrajově“, říká hlavní autor výzkumu Pavel Pospěch. O tom svědčí nejčastěji zmiňované, pro Česko netypické země původu migrantů: Sýrie, Irák, Afghánistán, Eritrea. Migranti žijící v ČR ve větším počtu, jako jsou např. Ukrajinci či Vietnamci, se ve zpravodajství téměř neobjevují a většina oslovených novinářů je nepovažuje za atraktivní téma. Pozornost se tak zaměřuje především na zahraničí – po oblasti Středozemního moře je nejčastějším dějištěm migračních zpráv Německo.

Vnímání migrace převážně jako politického tématu potvrzuje také analýza nejčastějších tematických rámců zpravodajství. V tištěných médiích se téma migrace objevuje především v kontextu migrační politiky EU nebo jejích jednotlivých zemí. V tomto bodě se tištěná a online média liší: na zpravodajských webech nejvíce zpráv spadalo to tematického rámce „S imigrací související problémy a nepokoje v jiné zemi“, až potom následovala migrační politika. Naopak články o tématu „Životu uprchlíků a migrantů“ měly na zpravodajství o migraci jen okrajový podíl.

Tato tendence je ještě výraznější, když se podíváme na zprávy o migraci z Německa – především v online médiích, ale i v tisku tvoří „s imigrací související problémy a nepokoje“ drtivou část toho, co se o migraci a Německu píše. „Média nám neříkají téměř nic o té většině migrantů, kteří žijí běžný život a začleňují se do společnosti – například proč přišli, jak se jim žije a co dělají oni sami, stát a občanská společnost pro jejich integraci“, upozorňuje Adéla Jurečková z Programu migrace Člověka v tísni. Podle průzkumů většina Čechů nemá osobní zkušenost s žadateli o azyl nebo lidmi, kterým byl udělen a jejich představy tak formuje hlavně to, co se o nich dozvídají z médií. „Média, která výrazně upřednostňují negativní témata – jako je nezdařená integrace a kriminalita – svým čtenářům předávají obraz problémových a nebezpečných migrantů. Tento obraz odpovídá dominantnímu politickému diskurzu v ČR. Mediální a politická konstrukce tématu se tudíž navzájem potvrzují, ačkoliv výsledný obraz migrace nemusí odpovídat skutečnosti“, říká Pavel Pospěch. Oblibu zpráv z žánru „černé kroniky“ s tematikou migrace vysvětlují novináři oslovení v rámci výzkumu mimo jiné tím, že negativní a strach vyvolávající zprávy o migraci jsou čtenářsky atraktivní. Na tyto články se hojně kliká a jsou často sdíleny, což je pro online média komerčně výhodné.

Fotografie zobrazující migranty a uprchlíky v analyzovaném období většinou zachycovaly větší skupiny, kterým jednoznačně dominovali muži. Život migrantů po příchodu do cílové země byl zobrazen jen na malém počtu fotografií, jejich situace před příchodem do Evropy téměř vůbec.

Cesty do terénu, školení, vyjasnění terminologie, dostatek času – mnohé z věcí, které by novináři využili pro kvalitní práci na tak komplexním tématu, jakým je migrace, jsou pro ně podle jejich vlastních slov dostupné jen v omezené míře. V žádném z médií, kde námi oslovení novináři působí, neprobíhala debata o tom, zda jeho zpravodajství o migraci není v konfliktu s jeho vlastním etickým kodexem.

Obdobný výzkum proběhl i na Slovensku a v Estonsku a potvrdil podobné tendence, ve srovnání se však projevily i rozdíly především mezi českým a slovenským zpravodajstvím. Na Slovensku (a částečně i v Estonsku) se výrazněji objevovalo téma trhu práce a pracovní migrace do obou zemí a řeč byla i o migrantech např. z Ukrajiny, zatímco česká média se zaměřovala téměř výhradně na migraci v kontextu tzv. uprchlické krize. Ve slovenských a estonských médiích také o něco častěji dostávali migranti možnost se sami vyjádřit.

„Cílem našeho výzkumu není média kritizovat. Novináři pracují pod velkým časovým tlakem a médiím často chybí finanční zázemí potřebné k tomu, aby mohli například vysílat redaktory do zemí původu migrantů a uprchlíků nebo jim dát prostor se lépe zorientovat v komplikované problematice migrace včetně jejích právních, politických nebo ekonomických souvislostí. Chceme jim proto především dát možnost se na svou práci na tématu migrace podívat z odstupu a vést s nimi diskuzi“, uzavírá Jurečková. 

Srovnávací analýza vznikla ve spolupráci s partnerskými organizacemi MONDO (Estonsko) a Človek v ohrození (Slovensko).

Autor: Varianty - Program migrace