Vzdělávací koncepce

Souběžně s tvorbou vzdělávacích plánů rovněž realizujeme aktivity podporující tyto koncepce: profesní poradenství, mimoškolní doučování dětí a vzdělávání pedagogů. Výstupem projektu tak bude sedm lokálních vzdělávacích proinkluzivních plánů včetně katalogu podpůrných opatření. Aktivity projektu jsou zacíleny na začleňování znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu a podporují kooperaci všech relevantních aktérů v této oblasti vzdělávání a zejména vzdělávací politiky na lokální, potažmo regionální úrovni. Projekt je realizován ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.

Cíle projektu

Na úrovni systémových změn si projekt klade za cíl v zapojených obcích iniciovat vznik šesti vzdělávacích plánů, které na lokální úrovni umožní začleňování a následné setrvání znevýhodněných dětí ve školách hlavního vzdělávacího proudu, minimalizují předčasné odchody těchto dětí ze vzdělávání a do budoucna sníží počet nízce vzdělaných, obtížně uplatnitelných a na sociální podpoře závislých mladých lidí. Plány budou sestavovány ve většině případů již etablovanými pracovními skupinami a v mnohých místech realizace pak v součinnosti s Agenturou pro sociální začleňování.

Právě návaznost na již zavedené struktury umožní vznik těchto plánů. Přiléhavost jednotlivých navržených opatření pak bude zajištěna úvodní analýzou lokálních vzdělávacích politik, která odhalí jednoltivá slabá místa a definuje oblasti, které je nutné ošetřit systémovými změnami. Lokální expertní skupiny, které budou vytvářet zmíněné vzdělávací plány pak budou složeny z pracovníků NNO, jejichž cílovými skupinami jsou děti se sociálním a případně i s jiným typem znevýhodnění, z vedoucích pracovníků škol, školských poradenských institucí a pracovníků odpovědných úseků samosprávy. Cílem projektu je mimo jiného také propojení a iniciace společné práce těchto důležitých hráčů. Na úrovni přímé práce s dětmi si projekt klade za cíl zvýšit školní úspěšnost sociálně znevýhodněných dětí prostřednictvím individuálního doučování a pedagogizace rodinného prostředí a prostřednictvím kariérového poradenství a zážitkové pedagogiky zamezit jejich předčasnému ukončování vzdělávací kariéry. Projekt tak celou oblast ovlivňuje komplementárně, aby účinnost systémových změn byla podpořena zvýšenou motivací rodin a dětí.

Děti se SVP jsou v ČR v průběhu své vzdělávací kariéry vytlačovány ze škol hlavního vzdělávacího proudu směrem k segmentu speciálního vzdělávání. Své docházení do školy předčasně ukončují, neboť tyto školy je nevybaví dovednostmi, se kterými by uspěly na školách sekundárního stupně. V budoucnu pak neuspívají na otevřeném pracovním trhu, neboť nemají dostatečnou kvalifikaci a potřebné sociální a komunikační dovednosti. Segregace a uzavřenost školního prostředí, ve kterém vyrůstají, totiž má dopad i na proces jejich socializace a schopnost přijímat důležité životní role.Tito lidé bývají celoživotně závislí na pobírání sociálních dávek. Z těchto důvodů je třeba investovat do činností směřujících k inkluzi těchto dětí, neboť v důsledku to v budoucnu veřejné zdroje ušetří. Na lokální úrovni nefungují strukturované a institucionalizované plánovací procesy v oblasti vzdělávaní, které by vytěsňování žáků se SVP ze škol hlavního vzdělávacího proudu předcházely. Které by podněcovaly a umožňovaly školám všech vzdělávacích stupňů uplatňovat v praxi ke znevýhodněným žákům inkluzivní přístup a které by v důsledku zabraňovaly jejich ztíženému společenskému a pracovnímu uplatnění.

Vznik vzdělávacích plánů je inovativním řešením, které se neorientuje pouze na řešení již vzniklých problémových situací, ale je jejich prevencí a systémovým řešením, které zabrání segregaci a s ní souvisejícím nežádoucím jevům. Zapojení partnera přinese především konkrétní znalost školského systému, pomůuže designovat konkrétní opatření a obcím pomůže s jejich praktickou implementací. Projekt dále podpoří a náváže na činnost již vzniklých lokálních vzdělávacích pracovních skupin (ČvT - OPVK, agentura). Nutnost systémových změn a změn přístupu ke vzdělávání dětí se SVP a zejména pak k těm, které jsou dány sociálním znevýhodněním je akcentována také v Závěrečné zprávě podskupin Národní ekonomické rady vlády pro kokurenceschopnost a podnikání v kapitole 3 - Vzdělanost.

Cílová skupina

Primární cílovou skupinou projektu jsou děti se SVP, danými především sociálním znevýhodněním, které často vypadávají ze škol hlavního vzdělávacího proudu, předčasně ukončují vzdělávací kariéru a v budoucnu nedosahují plnohodnotného společenského a pracovního uplatnění. Tyto děti obvykle vyrůstají v sociálně vyloučeném prostředí, kde dochází k mezigeneračnímu přenášení nefunkčních vzorců chování. Rodiče těchto dětí jsou sami nízce vzdělaní, často absolventi bývalých zvláštních škol. Své děti ve vzdělávání téměř nepodporují. Děti se tak kvůli nedostatečnému zájmu rodičů, nedostatku financí a kvůlli strukturálním bariérám zpravidla neúčastní předškolní přípravy v MŠ, vyrůstají v nepodnětném prostředí a povinnou školní docházku pak zahajují s velkými handicapy, na něž současný personálně, finančně i odborně poddimenzovaný vzdělávací systém není schopen reagovat jinak než vyřazováním takto znevýhodněných dětí do segmentu speciálního vzdělávání. Ten však nedokáže tyto děti připravit tak, aby uspěly v sekundárním vzdělávání a na pracovním trhu.

Tyto děti potřebují podporu při své mimoškolní přípravě, při volbě profesní dráhy, ale především potřebují, aby byly odstraněny systémové bariéry, které způsobují uvedené nedocházení do MŠ a bezradnost pedagogů běžných základních škol, které se s takto handicapovanými dětmi setkávají. Ačkoliv se projekt zaměřuje zejména na sociálně znevýhodněné děti, jeho ambicí je otevřít lokální vzdělávací systémy i dalším znevýhodněným dětem, které narážejí na totožné potíže. Absence alternativních forem předškolní přípravy a orientace běžných škol na běžné děti vyřazuje na druhou kolej i děti se zdravotními handicapy a další. Sekundární cílovou skupinou projektu jsou tedy další skupiny dětí se SVP a pedagogové, kterým systémové změny umožní pracovat se znevýhodněnými dětmi na běžných školách. Cílovou skupinou projektu jsou také rodiče soci. znevýhodněných dětí, kteří potřebují podporu v dovednostech důležitých pro školní úspěšnost jejich dětí.
Zapojení a motivace cílové skupiny

Při zapojování cílové skupiny projektu budeme využívat zkušeností a zázemí již etablovaných poboček společnosti Člověk v tísni, o.p.s. V mnohých místech realizace projektu pracujeme již více než deset let. Naši pracovníci mají bohaté zkušenosti s prací s cílovou skupinou projektu a klienti v lokalitách, kde působíme znají podmínky spolupráce a využívání nabízených služeb. Stejně tak znají jakých úspěchů a výsledků lze dosáhnout při spolupráci s našimi pracovníky, což považujeme za nejdůležitější motivaci i pro spolupráci v rámci tohoto projektu. V rámci našich služeb pracujeme vždy s klienty, kteří dodržují podmínky spolupráce, spolupracují na řešení své situace, sami usilují o pozitivní životní změny a jsou schopni plnit stanovené úkoly. Každá spolupráce má stanovené velmi konkrétní cíle, na jejichž naplňování se pracuje.

U dětí to zpravidla bývá zlepšení se ve školním prospěchu, ve známkách z jednotlivých předmětů, v úspěšném složení reparátů a podobně. U rodičů je to nácvik konkrétních dovedností - kontrola plnění školních povinností, získání orientace v českém vzdělávacím systému a jiné. Na dané cíle bývají uzavírány individuální plány. Děti i dospělí klienti, tak mají v průběhu spolupráce jasný přehled o tom, čeho se jim podařilo dosáhnout a za své úspěchy jsou náležitě chváleni. Kombinace struktury, jasných pravidel s oceněním a jednoznačně definovanými úspěchy, zajišťují dlouhodobou a zpravidla stálou ochotu klientů k práci na zlepšování jejich životní situace.

Přínos pro cílovou skupinu

Ve většině obcí České republiky je problematika vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí řešena nekoncepčně. Nekoncepčnost a iracionalita jednotlivých opatření pak má za následek segregaci znevýhodněných dětí mimo školy hlavního vzdělávacího proudu a posilování bludného kruhu sociálního vyloučení, se kterým se mnohé rodiny potýkají již po několik generací. Vznik strategických plánů by měl této nekoncepčnosti a nerovnosti v přístupu ke vzdělávání u znevýhodněných dětí zabránit. Plány by měly rozšiřovat možnosti předškolního vzdělávání i mimo institucionalizované formy, měli by nalézt způsoby, jak podpořit a finančně zajistit, aby běžné základní školy, mohly v praxi uplatňovat inkluzivní přístup.

Měly by zabránit tomu, aby se v segmentu speciálního vzdělávání vyskytovaly znevýhodněné děti neoprávněně. Na úrovni přímé práce budou děti podpořeny ve školních předmětech, ve kterých nedostačují. Budou podpořeny jejich schopnosti učit se a připravovat se do školy. Prostřednictvím kariérního poradenství a zážitkové pedagogiky budou seznámeny s tím, jak pozitivně ovlivňuje kvalitu života vyšší vzdělání a kvalifikovaná profese. Rodiče získají základní dovednosti, které jsou důležité pro školní úspěšnost jejich dětí - kontrola plnění školních povinností, apod.

Konkrétně pak plány přispějí k:
- rozšíření možnosti předškolního vzdělávání pro znevýhodněné děti
- identifikaci vhodných podpůrných opatření pro školy
- snížení počtu dětí vytlačených ze škol hlavního vzdělávacího proudu
- kooperaci subjektů zapojených do vzdělávání na lokální úrovni a tedy ke zkvalitnění této veřejné služby

Přínos přímé práce:
- zvýšení školních znalostí dětí
- snížení rizika propadnutí
- zlepšení školních výsledků
- zlepšení komunikačních a sociálních dovedností dětí
- snížení počtu předčasných odchodů ze vzdělávání
- zajištění zodpovědného rozhodování žáků při volně budoucí profesní dráhy
- zlepšení komunikace mezi rodinou a školou
- získání dovedností důležitých pro vzdělávací kariéru dětí