Začátek roku 2012 Nízkoprahový klub Nový svět
Publikováno: 10. 3. 2012 Doba čtení: 3 minuty
Jak jsme vkročili do roku 2012? Nový rok rovná se nová očekávání – nové výzvy, plány, setkávání se, radosti, obavy i problémy, zkrátka z každého soudku kapka…..
Náš společný čas v klubu se snažíme využít co možná nejhodnotněji. Tak, aby si každý našel to své, to, co ho zaujme a přiměje přijít zase, co mu přijde zajímavější než trávit volný čas na ulici. Nadále tak dětem nabízíme spektrum různorodých aktivit, v nichž se mohou realizovat jak děti menší, které ještě nemají vyhraněné zájmy a rády tráví čas jakoukoli společnou činností, tak děti větší. Ty kromě účasti již na cílených skupinových aktivitách velmi často přicházejí i se svými problémy, otázkami, potřebují radu, podporu nebo jenom pozornost. Právě pro ně jsou určeny výchovně preventivní aktivity, v rámci kterých se dotýkáme ožehavých a citlivých témat, témat, které ony samy přinášejí. Povídáme si o tom, co je samotné zajímá, s čím se konkrétně setkávají v běžném životě a buď mají s tématem problém, nerozumějí mu, mají obavy nebo si s ním nevědí rady. Protože jsou to jejich témata, jsou naši mladí velmi otevření, zvídaví.
Příjemnou lednovou novinkou je vznik nové kapely, kterou tvoří pětice chlapců ve věku od 16 do 20 let. Kapela zkouší pravidelně každý týden a je zdravou konkurencí a zároveň vzorem pro dvě již fungující hudební seskupení mladších chlapců, kteří o to pilněji zkoušejí, aby se vyrovnali těm „zabijákům, který hrajou už dlouho a maj dobrý skladby a taky hrajou i na zábavách a v hospodách“. Zájem všech dětí o muziku (živou i reprodukovanou) se promítl i v našem snažení projektovém, takže teď budeme všichni s napětím očekávat posouzení projektu s názvem „Od čardáše po reggae - kdo to všechno dovede?“, který je zaměřen na vytvoření materiálního zázemí pro další živé muzicírování a prostor pro vznik hudební klubovny.
„Řemeslná dílna“ je název dalšího projektu, kterým bychom chtěli vyjít vstříc zájmu dětí o manuální činnosti a nabídnout jim tak možnost vyzkoušet si něco opravit, vyrobit, smontovat – zkrátka kutit. Prostě takové ty běžné věci, které se v životě hodí a děti se s těmito činnostmi v rodinném prostředí málokdy setkávají – často chybí vzor a základní materiální vybavení. Děti chtějí být užitečné, pomáhat, účastnit se „dospěláckých“ prací a to je fajn.
Musíme zmínit i pololetní vysvědčení. Někdo se přišel pochlubit se svými půlročními školními výsledky, někdo k chlubení důvod neměl, ale přesto našel odvahu vysvědčení v klubu ukázat a promyslet využití naší nabídky pomoci s přípravou do školy a domácími úkoly.
Ani letos děti nezapomněly na svůj oblíbený svátek sv.Valentýna a začátkem února se klub proměnil na „srdíčkovou“ továrnu – srdíčka se pekla, kreslila, hnětla, malovala, posílala – některá s oblíbeným nápisem LOVE, některá se jménem nebo jen tak, děti se zkrátka vyřádily a nějaké to srdíčko dostali všichni – holky i kluci, pracovníci, rodiče.
Kromě těch radostných „srdíčkových“ chvil musíme řešit situace, které mají k radosti hodně daleko, přestože ta srdíčka všech zúčastněných tam bezesporu svou roli také mají. Snažíme se vnímat a řešit i problémy, které se týkají nejen chování dětí v klubu, ale i mimo něj. Záleží nám na tom, aby děti chodily pravidelně do školy, neměly neomluvené absence, aby se chovaly k sobě vzájemně i k ostatním slušně, s respektem, tolerancí. A to je jeden z pilířů našeho každodenního snažení. Cítíme v tomto stále rezervy, posunout například význam vzdělání na žebříčku hodnot dětí ze sociálně vyloučeného prostředí je běh na dlouhou trať. Děti chodí do klubu dobrovolně, nerozdáváme pětky ani poznámky, takže na ně můžeme působit „jen“ naším chováním a přístupem k nim, příkladem a vytvořením takového prostředí, kde se budou cítit dobře, bezpečně. Když se tohle podaří, tak se dají zvládnout i chvíle těžší, „nesrdíčkové“.
No, z každého soudku kapka...