Ženská práva na Severním Kavkaze

Čím se liší postavení žen ve společnosti na Severním Kavkaze a v celé Ruské federaci?

Kvůli řadě zvláštností, které pramení z etnické různorodosti, vysokého stupně religiozity a větší role tradičních zvyklostí, jsou ženy a dívky ze Severního Kavkazu mnohem zranitelnější než ženy v ostatních ruských regionech. Netýká se to jen například práva na práci či vzdělání, zde dochází i k porušování samotného práva na život. V podstatě stačí, aby muž pojal podezření, že se žena nechovala v souladu s „morálkou“, a ta pak může bez jakéhokoli soudu nebo vyšetřování „zmizet“. Prakticky nikdo z příbuzných těchto žen a dívek se zpravidla neodvažuje kontaktovat policii. Ovšem i v případě, kdy je policie kontaktována, se málokdy podaří pohnat podezřelé k trestní odpovědnosti.

Která práva jsou porušována nejčastěji?

Jedním z problémů je polygamie. Polygamie není zákony Ruské federace povolena a dochází k ní tedy ilegálně. Navzdory tomu, že se mnozí místní odvolávají na právo šaría, to není závazné a nemůže ženu a její práva ochránit. Tato neregistrovaná manželství pak vyvolávají problémy v oblasti práv dětí, práva na majetek či vypořádaní pozůstalosti. Nejčastěji se ženy potýkají s tím, že při rozvodu jsou jim odebrány děti a v mnoha případech je pak nemohou ani vídat. V Čečensku a Ingušsku děti po rozvodu rodičů zůstávají se svým otcem, což je ve většině případů pro ženy i děti velmi bolestné.

Důležité je také téma domácího násilí, kterým opět trpí především ženy a děti. Kromě toho jsou nadále běžná manželství nezletilých a vraždy ze cti. Přesné statistiky o vraždách ze cti v regionu nejsou k dispozici, ale v Čečensku a Dagestánu k nim stále dochází. V Dagestánu se toto téma ještě objevuje v médiích, na rozdíl od Čečenska, kde se zločiny na ženách úředníci snaží zamlčet. K vraždám ze cti dochází nejčastěji jen na základě podezření. Někdy to bývá podezření matky manžela nebo někoho jiného z jeho rodiny.

Jak funguje právní systém v Čečenské republice, pokud jde o ženy?

Specifikem právního systému v Čečensku je to, že se žena nachází v právním trojúhelníku – současně koexistuje ruský právní řád, adaty neboli tradiční zvykové právo a šaría. Sociologové nazývají tuto situaci anomií – stavem, kdy veškeré normy a pravidla přestávají platit. Lidé, žijící v tomto regionu nechápou, co je správné, co je špatné, protože někdy dochází k diametrálně odlišným změnám týchž pravidel, aniž by na to někdo upozornil. Pokud žena podá žalobu k ruskému soudu, může se setkat s tím, že ji soudce požádá, aby problém vyřešila jiným způsobem, tj. podle šaríi nebo adatu. Například vraždy ze cti jsou často přičítány adatům, přičemž v adatech nikdy obsaženy nebyly. Existují dokonce případy, kdy představitelé náboženské komunity ospravedlňují vraždy ze cti, přestože islám zabíjení zakazuje.

Lze také říci, že právní systém v Čečensku funguje zcela jednostranně. Žena se může obrátit na lidskoprávní organizace a vyčerpat veškeré zákonné možnosti až po nejvyšší soud, ale i když soud rozhodne v její prospěch, vymahatelnost naplnění tohoto rozsudku je téměř nulová. Například organizace Práva žen registruje už pět „vyhraných“ kauz, kdy ani po několika letech nejsou rozhodnutí soudu naplněna.

Na koho se obracejí ženy, jejichž práva byla porušena? A nakolik může být účinná taková pomoc?

Ženy se nejčastěji obracejí na organizace, které se právy žen přímo zabývají. Ženy se tak mohou cítit méně zranitelnými, mají alespoň nějakou šanci se bránit - například komunikovat se svými dětmi, uspět při dělení majetku a podobně.

Jsou tyto organizace v Čečensku nějak zvlášť ohroženy?

Pochopitelně ano. Pracují v nich převážně také ženy, a ty jsou vystaveny tlaku z mnoha stran. V první řadě ze strany příbuzných manžela klientky. Dále pak ze strany vládních úředníků a lidí jim blízkých. V některých případech, kdy je nutné ukrývat oběť násilí anebo ženu v procesu rozvodového řízení, která se snaží získat děti, jsou kvůli hrozbám nuceny se ukrývat i samotné členky organizace. Kromě vyhrožování nejsou ojedinělé ani případy fyzického napadení těchto lidskoprávních aktivistek.

Přihlašte se a budete pravidelně dostávat Východoevropský žurnál:

Email Address *