A co vy a dluhy?

Častým předmětem diskuze o odpovědnosti za dluhy je insolvence (někdy také jako oddlužení, či osobní bankrot), kterážto v mnoha případech jediné řešení dluhové spirály. V rámci insolvence se velmi často stává, že dlužník zaplatí pouze část svých závazků. Věřitel tedy po úspěšném (úspěšném samozřejmě pro dlužníka) oddlužení nemusí dostat celou svou pohledávku a zbylou část nesmí nadále vymáhat. A tento fakt polarizuje společnost. Na jedné straně jsou tací, kteří v oddlužení vidí nespravedlnost, na straně druhé ti, kteří schvalují oddlužení jako druhou šanci na nový život bez dluhů.

Něco málo o insolvenci (oddlužení)

Oddlužení je způsob řešení úpadku. V úpadku je ten, který má více věřitelů, závazky po splatnosti a je zde předpoklad, že dotyčný nebude schopný v budoucnu své závazky řádně plnit. V tomto případě může dlužník zažádat o povolení oddlužení. Pokud je oddlužení schváleno, tak je dlužníkovi po dobu 3 nebo 5 let (někdy i méně) sráženo z výplaty do nezabavitelné částky. Po uplynutí příslušné doby se spočítá, kolik procent z celkové dlužné částky dotyčný zaplatil. Hodně jednoduše řečeno, pokud dlužník zaplatí během 5 let minimálně 30 %, tak může být zproštěn od placení zbytku dluhů.

Jak to bylo před novelou insolvenčního zákona a jak je to dnes?

1. června 2019 vešla v platnost novela insolvenčního zákona, která přinesla spousta změn, mimo jiné i to, že dlužník nemusí na začátku prokazovat, že během 5 let zaplatí alespoň 30 %. Pokud dlužník před novelou nesplnil předpoklad minimálně 30% plnění, tak nebyl do oddlužení vpuštěn. Novela dále přinesla výhodnější variantu oddlužení pro příjemce starobního důchodu a invalidního důchodu druhého a třetího stupně. Výhodnost spočívá v tom, že oddlužení potrvá pouze 3 roky a na konci se nebude přihlížet k procentuálnímu plnění. Bude-li dlužník s nárokem na výhodnější variantu plnit po dobu 3 let podmínky dle insolvenčního zákona, tak bude poté oddlužen, i když zaplatí například jedno procento.

Příběh paní Petry

Paní Petra žila normální život, měla dobře placené zaměstnání, fungující rodinu a žádné dluhy. Po určité době se u paní Petry začaly projevovat příznaky bipolární afektivní poruchy, která jí byla poté diagnostikována.

Jedná se o závažnou duševní poruchu, při níž se střídají stavy mánie a deprese v různé intenzitě a cyklech. Příznaky mánie se projevují abnormálně veselou až bujarou náladou, zvýšenou euforií. Jedinec jedná impulzivně, nadměrně utrácí a někdy si půjčuje peníze bez přihlédnutí k dopadům vzniku nových závazků. Depresi doprovázejí pocity hlubokého stavu smutku, pesimismus i poruchy spánku. Těžko si tedy představit normální život s touto poruchou.

V důsledku diagnostikované poruchy vznikly paní Petře nové závazky, stávající povinnosti přestávala pomalu řešit. „Žila jsem ze dne na den, vůbec jsem neřešila následky svého chování, zanedbávala jsem své povinnosti a neřešila, co přijde potom,“ popsala mi průběh své nemoci. Dopady na sebe nenechaly dlouho čekat, jak uvádí: „Manžel se se mnou poté rozešel, zůstaly mi na bedrech některé jeho dluhy, ztratila jsem zaměstnání a už to šlo všechno z kopce.“ Poté, co se paní Petra rozhodla vyhledat odbornou pomoc, se nemoc ve spolupráci s psychiatrem stabilizovala, byl jí přiznán invalidní důchod třetího stupně a situace se začala pomalu zlepšovat. Ale co se vzniklými dluhy? Po zaplacení nájmu a základních potřeb jí nezbývají prostředky na splácení dluhů, které jsou převážně v exekuci a každým dnem narůstají o úroky z prodlení. Paní Petra sama moc dobře věděla, že placení dluhů srážkami z důchodu by bylo nekonečné, neboť by celkový dluh i přes srážky narůstal.

Rozhodla se tedy vyhledat pomoc a poradit se s odborníkem, jaké jsou možnosti řešení jejích dluhů. V den, kdy mě poprvé navštívila, se „jelo" ještě podle starých pravidel insolvence. Na základě dokumentů, které na konzultaci přinesla, bylo ihned zřejmé, že oddlužení není momentálně možné, avšak už jsme věděli o chystané novele insolvenčního zákona a také i to, že novela s sebou přinese zkrácenou verzi oddlužení pro příjemce invalidního důchodu druhého a třetího stupně. Paní Petře byly popsány chystané změny v legislativě s tím, že si budeme muset chvíli počkat. Do práce jsme se však pustili ihned, neboť bylo potřeba důkladně zmapovat všechny závazky. Začali jsme dávat dohromady informace z různých zdrojů (výpis z centrální evidence exekucí, výpis exekucí z ČSSZ, lustrace z Okresního soudu apod.). Udělali jsme si pořádek v dokumentech, které přinesla a přemýšleli, kde by ještě mohly být nějaké dluhy. Postupem času jsme vytvořili tabulku závazků, v níž však nebyly všechny informace aktuální, zejména dlužné částky. Skrze komunikaci s exekutory, věřiteli a dopočítávání příslušenství jsme se dostali k aktuální dlužné částce. „Z doby, kdy se nemoc projevovala nejvíce, mám okno“, uvádí paní Petra, je tedy dost pravděpodobné, že nám nějaký závazek proklouznul, ačkoliv jsme udělali maximum pro to, abychom získali co nejpřesnější celkovou dlužnou částku.

Mimo mapování závazků byla také důležitá psychická podpora, neboť tlak exekutorů je silný. S paní Petrou jsme probírali možnosti obrany při mobiliární exekuci. Jinými slovy, jak se v danou chvíli zachovat, na co exekutor má a nemá právo. Neméně důležitá byla lekce finanční gramotnosti, kde jsme se zaměřili na parametry produktů bankovních a nebankovních společností, na možnosti řešení zadlužení, které předchází soudnímu vymáhání a exekucím a současnému stavu na trhu s půjčkami.

Dnešním dnem máme téměř zmapovanou situaci a věnujeme se přípravám na podání návrhu na povolení oddlužení. Díky naší odborné pomoci a změně v legislativě má paní Petra vysokou šanci na nový začátek bez dluhů a bez stresů z návštěv exekutorů, které rozhodně na psychické pohodě nepřidají. Vrátím-li se na začátek k úvaze o oddlužení a odpovědnosti za dluhy, tak můžu s čistým svědomím říci, že vzhledem k životním událostem, které naší klientku potkaly, si paní Petra díky možnosti oddlužení zaslouží šanci na nový život.