Byty bez oken, topení či elektřiny, zato s velmi vysokým nájemným. Vítejte v ulici Maxe Švabinského v Bílině

Byty bez oken, topení či elektřiny, zato s velmi vysokým nájemným. Vítejte v ulici Maxe Švabinského v Bílině

Publikováno: 22. 10. 2021 Doba čtení: 4 minuty

Chátrající panelové domy s poničenými vchody, bez topení či oken v mezipatrech, zato se sklepy plnými odpadků. V domě navíc nedávno opět hořelo – požár pravděpodobně zapříčinilo vzplanutí odpadků v domě. Jedna z rodin utrpěla při požáru domu popáleniny. Elektřina dodnes nejde. Některé byty navíc zůstávají promáčené po zásahu hasičů. Přes to všechno jsou náklady na bydlení v těchto prostorech vyšší než v jiných částech města. Taková je ulice Maxe Švabinského v Bílině. 

Nejchudší obyvatelé města Bílina nemají mnoho šancí, jak nalézt bydlení v jiných částech města, než jsou právě vyloučené lokality. A to ani přes to, že by jinde za bydlení platili daleko méně peněz, žili v bytě s okny, funkčním topením a nehrozilo by jim, že jim střecha nad hlavou může každou chvíli shořet. Přesto z mnoha důvodů nejchudším rodinám či jednotlivcům nezbývá, než v těchto lokalitách zůstávat.

Před nedávnem v ulici Maxe Švabinského opět hořelo. Nejpravděpodobnější příčinou bylo vzplanutí odpadků, požár se následně rozšířil elektroinstalací až do šestého patra. Když jsme za obyvateli domu přišli, abychom jim pomohli s řešením jejich problémů, jako to děláme pravidelně, dozvěděli jsme se o této nešťastné události. Obyvatelé domu strávili kvůli požáru část noci venku, o několik hodin později jim město Bílina poskytlo na zbytek noci přístřeší. Jiní šli ke svým příbuzným. Hned druhý den ráno byl dům prohlášen za obyvatelný. Když se lidé vrátili do svých domovů, čekaly je mastné saze po zdech, zápach kouře a spálených věcí, nefunkční elektřina, topení a promáčené zdi od zásahu hasičů. Jedna z rodin navíc utrpěla při požáru popáleniny.

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel

Obyvatelům jsme bezprostředně pomohli

V reakci na popsané události jsme kontaktovali odbor sociálních věcí v Bílině. Všem obyvatelům domu, kteří se na nás obrátili s žádostí o pomoc, jsme pomohli se zprostředkováním potravinové pomoci, zajištěním oblečení a pomohli jim sepsat žádost o mimořádnou okamžitou pomoc. Obyvatelé neměli na čem vařit ani kde uchovávat potraviny, žádali jsme proto o prostředky na jídlo a plynové vařiče.

Aby toho nebylo málo, obyvatelům bylo oznámeno, že se musejí nejpozději do konce října vystěhovat – dům se totiž prodává. A tak jsme začali společně hledat vhodné bydlení pro všechny, kteří nás o pomoc požádali. Hledání nového bydlení ale bývá problém nejen u sociálně slabších rodin – často nemají dostatek peněz na zaplacení kauce. Mnozí obyvatelé proto navázali spolupráci s pronajímateli, kteří jsou ochotni jednat s Úřadem práce a poskytnout součinnost při žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc na uhrazení kauce.

Neochota úřadů

Jak nám ale obyvatele domu brzy sdělili, při podání žádosti na místním Úřadě práce odmítli někteří pracovníci žádosti přijmout, jiným bylo sděleno, že mohou dostat nejvýše tři tisíce korun – částka, která na uhrazení kauce ani zdaleka nestačí.

Ačkoliv si mnozí již dokázali sehnat nové bydlení, vymanit se z vyloučených lokalit je pro ně prakticky nemožné. Většina z nich tak využila sítě vlastníků bytů z jiných vyloučených lokalit, kde na ně ale čekají opět ty stejné problémy – nevyhovující prostředí, nejistota a velmi drahé nájemné. Kauce je v těchto případech často splácena společně s nájemným a měsíční náklady na bydlení tak přesahují běžné náklady dvakrát až třikrát.

Odpor k chudobě a slovní útoky ze stran pronajímatelů

Některé rodiny z vyhořelého domu odešly ke svým příbuzným a s pomocí sociálních pracovníků dále hledají nové bydlení. Při prohlídkách bytů v jiných částech města a při jednání s pronajímateli, kteří jsou často z jiných měst či krajů, se obyvatelé vyhořelého domu setkávají se slovními útoky nájemníků, kterým se z různých důvodů nelíbí, že by v jejich domě měli bydlet chudí lidé. To je také často jeden z důvodů, proč lidé takové bydlení raději odmítnou a vyhledají si byt v sociálně vyloučené lokalitě.

Nejtěžší je bohužel situace pro rodiny s dětmi – jejich šance nalézt nové a vyhovující bydlení je mizivá. V domě tak stále zůstává několik rodin s dětmi, se kterými nadále hledáme bydlení. Pokud se jejich situaci nepodaří včas vyřešit, je reálná možnost, že budou své děti muset dát do Klokánku. Jak říká náš kolega Alexander Olah, bydlení je jednou z oblastí, ve které chybí jasná strategie na vládní úrovni:

„Obce si často nevědí rady a nedokáží uplatnit rozumnou politiku sociálního začleňování. Většinou se tak rozhodují pro represivní opatření až na úrovni různých experimentů s chudobou, které mohou být pro řadu rodin velkou zátěží pro jejich přežití. Posledním takovým experimentem bylo vyhlášení bezdoplatkových zón. Tyto vyhlášky byly odůvodněny vyšším počtem přestupků a intervencí sociálně právní ochrany dětí. Do doby než tento experiment zrušil ústavní soud se však počet přestupků ani intervencí sociálně právní ochrany dětí nijak nesnížil a často došlo ještě k většímu finančnímu propadu sociálně vyloučených domácností," uvedl koordinátor služeb pro dospělé.

Pronajímatelé, kteří chtějí pomoci

Jeho kolegyně a sociální pracovnice Hana Adjinovičová k tomu o něco optimističtěji dodává, že přestože je hledání bydlení pro rodiny ze sociálně vyloučených lokalit stále těžší, někdy se nám sami ozvou lidé ochotní své byty pronajmout komukoliv bez ohledu na socioekonomický status:

„V takové chvíli je potřeba rozeznat od sebe pronajímatele, kteří byty pronajímají za účelem výdělku na sociálních transferech a pronajímatele, kteří nabízí možnost bydlení mimo sociálně vyloučenou lokalitu za běžné nájemné jako možnost pro zlepšení situace chudých rodin. Naštěstí se na nás obrací stále více lidí, kteří nabízejí pomoc,“ uzavírá sociální pracovnice. 

Podpořte nás prosím
Chci vstoupit do Klubu přátel


Autor: Člověk v tísni (Alexander Olah)

Související články