Islámská radikalizace: Proč jí mladí lidé podléhají a jak se tomu bránit?

Hrozba islamistické radikalizace, která v posledních letech obchází Evropou, zasahuje především mladé lidi. Státní instituce, tajné služby i výzkumníci v mnoha zemích hledají odpovědi na to, proč a jakým způsobem se z nenápadných teenagerů mohou stát přívrženci salafismu a džihádismu, ochotní v extrémním případě páchat teroristické činy nebo odjet bojovat do řad takzvaného Islámského státu. Jak tento fenomén objasňuje sociální psychologie ve světle aktuálních výzkumů o radikalizaci na sociálních sítích? Co je možné v praxi udělat pro prevenci radikalizace? A jak pracovat s lidmi, které se islamisté snaží vlákat do svých řad a jejich blízkými, nebo pomoci jednotlivcům extremistickou scénu opustit?

O těchto otázkách v prosinci 2017 na půdě Akademie věd ČR diskutovali hosté z Německa a z České republiky. Profesor Andreas Zick, sociální psycholog a jeden z předních německých odborníků na výzkum a prevenci konfliktu a radikalismus na univerzitě v Bielefeldu vede Institut pro mezioborový výzkum násilí a konfliktu (IKG) a je spoluautorem aktuální studie o islamistické radikalizaci mládeže prostřednictvím chatu v aplikaci WhatsApp. Jeho institut provádí výzkum mezi mladými lidmi, kteří se přiklonili k radikálním skupinám. Poznatky prezentované profesorem Zickem ukázaly, že právě období dospívání s jeho hledáním identity, potřebou se vymezit a zároveň "zapadnout" do určité skupiny či subkultury může zvláště v kombinaci s kritickou životní událostí, psychickými problémy, sklony k násilí či vlastní zkušenosti s diskriminací být katalyzátorem příklonu k radikálním postojům. Islamistické skupiny toho obratně využívají a jako odpověď na specifické potřeby a nejistoty mladých lidí nabízejí svou ideologii. 

Na nesnadnou otázku "Co s tím?" se snažil odpovědět další z hostů, Kaan Orhon - islamolog a vedoucí poradny proti radikalismu Hayat v Bonnu. Hayat pracuje právě s mladými lidmi, kteří se dostanou do sféry vlivu islamistických sítí a snaží se zabránit jejich propadu do radikalizace, případně jim pomoci radikální scénu opustit. Poradnu většinou kontaktují přímo členové rodiny radikalizovaného jedince, kteří jsou vedle školy, sportovního nebo jiného spolku či mešity odsuzující radikální postoje pro poradnu nejdůležitějšími spojenci v boji proti radikalizaci. Podrobnosti Kaan Orhon vysvětluje v pořadu Události, komentáře na ČT, v reportáži v Českém rozhlase a v následujícím videu:

S oběma experty diskutoval vedoucí zahraniční redakce týdeníku Respekt Tomáš Lindner, který loni spolu s kolegou Ondřejem Kundrou napsal knihu Můj syn terorista. V ní sesbírali příběhy a pohnutky Evropanů, kteří odešli bojovat za Islámský stát. Ukázku z knihy najdete zde.

Akci uspořádal Program migrace s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a Akademie věd ČR s cílem přispět