"Je to obchod s chudobou", řekl soud. Příběh vnucené půjčky a dvou let splácení

Paní Dáša se na nás obrátila v červenci roku 2017. V té době žila s manželem v garsonce, kde platili měsíční nájem 7 500 Kč. Dohromady pobírali starobní důchody v celkové výši 11 000 Kč. Jejich život byl tak závislý na příspěvku a doplatku na bydlení. Protože nezbývaly finance na pořízení vybavení domácnosti za hotové, přistoupil manželský pár v červenci 2016 k půjčce od společnosti Profi Credit ve výši jistiny 40 000 Kč. Záhy, v listopadu téhož roku pak po opakovaném aktivním nabízení úvěru ze strany zástupců společnosti ještě k jedné, ve výši 25 000 Kč.

K nám přišla paní Dáša v momentě, kdy začala mít problémy se splácením úvěrů. Zejména druhá, vnucená půjčka, kterou chtěla pokrýt splátky prvního úvěru a základní potřeby své rodiny, na které se nedostávalo, ji dostala do ještě větších problémů. Její situaci tak nevyřešila, naopak ji ještě zhoršila. „Když jsem si prošla smlouvy k úvěrům, zjistila jsem, že jsou velmi drahé. RPSN několikanásobně převyšovalo obvyklou sazbu. Navíc neproběhlo ani důkladné posouzení bonity dlužníků ze strany Profi Credit. Domluvily jsme se, že se obrátíme na finančního arbitra. Podmínkou je ale v takových případech nejdřív kontaktovat společnost s návrhem smírného řešení,“ popisuje první kroky Vernerová.

Nebyla ani řádně zkoumána schopnost úvěr splácet

Námi navržený smír nebyl společností akceptován, proto další cesta vedla již přímo k finančnímu arbitrovi. „Řízení u arbitra však bylo zastaveno, a to dokonce opakovaně. Poprvé z důvodu zahájení rozhodčího řízení, které však bylo po našem vyjádření rychle zastaveno, a podruhé pro zahájení soudního řízení ze strany společnosti Profi Credit. To se bohužel velmi protáhlo,“ objasňuje Vernerová vývoj situace. Mezitím paní Dáša obdržela od společnosti Profi Credit také několik jednoznačně nevýhodných návrhů smírných dohod, které se ale rozhodla nepřijmout. 

A dobře udělala. Za pravdu jí dal v listopadu 2018, a v případě druhého úvěru v lednu 2019 nejen Okresní soud Plzeň - Sever, ale o čtyři měsíce později také Krajský soud v Plzni, ke kterému se protistrana s neúspěchem odvolala, a který rozhodl, že paní Dáša je povinna splatit pouze samotnou jistinu, a to v pravidelných splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně. „Absolvovaly jsme celkem 4 soudy, každá půjčka se soudila zvlášť, pro paní Dášu to bylo velmi psychicky náročné,“ doplňuje Vernerová. 

Soud konstatoval, že se jedná o obchod s chudobou, když společnost jakožto profesionál na trhu v poskytování úvěrů požaduje úroky z půjčené částky více než 90% s tím, že spoléhá na tíseň dlužníků. Navíc se tak dle soudu podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. „Nebyla ani řádně zkoumána schopnost úvěr splácet, příjmy byly zkresleny a údaje o nákladech na bydlení neověřeny,“ přibližuje Vernerová odůvodnění odvolacího soudu.

Začala pracovat jako uklízečka a všechno splatila

Paní Dáša se ke svým dluhům postavila čelem. Našla si přivýdělek jako uklízečka a díky tomu nejen že doplatila všechny své dluhy, ale přestala být také závislá na příspěvku na bydlení. V prosinci loňského roku jí společnost Profi Credit písemně potvrdila ukončení druhého spotřebitelského úvěru, takže už ji nečekají žádné splátky, a pokud jí síly na přivýdělek vydrží, budou mít s manželem konečně i něco navíc pro sebe. Po téměř dvou a půl letech tak vítězně dobojovala.

Andrea Vernerová k tomu závěrem dodává: „Soud rozhodl tak, jak jsme od začátku navrhovaly. Kdyby společnost Profi Credit přistoupila na náš návrh smíru hned na začátku, mohli jsme si všichni ušetřit spoustu času a sil, ale rozhodně i nákladů, které to ve výsledku společnost stálo.“

*Úvodní foto je ilustrativní