Nový bezplatný online kurz Společně k lepší škole ukazuje, jak pracovat s náročným chováním a traumatem u žáků

Nový bezplatný online kurz Společně k lepší škole ukazuje, jak pracovat s náročným chováním a traumatem u žáků

Publikováno: 11. 5. 2022 Doba čtení: 5 minut

Proč to dítě neustále „zlobí“? Proč ta holka při mojí hodině vyrušuje a je drzá, proč se ten kluk nonstop pere se spolužáky a je tak „problémový“? Příčiny náročného rušivého chování a efektivní metody práce s takovými žáky a studenty vysvětluje nový online kurz, který pro asistenty, učitele a všechny pedagogické pracovníky a studenty vytvořil Člověk v tísni. 

V posledních dvou letech víc než kdy dřív cítíme, jak důležitá je duševní pohoda a wellbeing dětí v procesu vzdělávání. Do třídních kolektivů navíc přibylo mnoho nových žáků a žákyň uprchlých před válkou, kteří možná prošli náročnými až traumatizujícími situacemi. Právě prožité akutní, ale i vztahové trauma může být jednou z příčin náročného chování žáků ve školách, lidově řečeno „zlobení“.

Jak dětem ve třídách zajistit bezpečný prostor a rozklíčovat potřeby dětí s náročným chováním tak, aby nám bylo ve škole všem lépe? To vysvětlí nový bezplatný online kurz Příběh Jany, vhodný jako další vzdělávání pro asistenty, asistentky pedagoga, vyučující, vedení škol a studenty pedagogiky. 

Na tvorbě obsahu kurzu Příběh Jany se podílelo na 7 odborníků na vzdělávání, speciální pedagogiku a psychologii, hlavní autorkou kurzu je pak Adéla Lábusová (Člověk v tísni). Kurz je již třetím v řadě ze série Společně k lepší škole, kterou vytváří vzdělávací program Varianty organizace Člověk v tísni. 

Příběh Jany: bitky se spolužačkou a chození za školu 

V kurzu se seznamujeme s příběhem Jany, se kterou si poslední dobou její okolí neví rady. Janino „zlobení“ se objevilo poprvé kolem 5. třídy – začala mít problém s učením, přibývaly hádky s mámou i ve škole. Na střední škole se problémy jen zhoršují, chodí za školu, dokonce fyzicky napadne spolužačku Tamaru.

Škola mě štve. K čemu mi bude? Spolužáci se baví jen o blbostech a dělají mi naschvály... Co je tohle za život?“ říká středoškolačka Jana úvodem kurzu. Učitelka se snaží Janě pomoci, zákazy ani domluvy ale nefungují.

Určitá míra vymezování a rušení u dětí je projevem zdravého vývoje. Ověřují si svou identitu, integritu, osvojují si pravidla fungování společnosti. Kurz vysvětluje, co je náročné a rušivé chování, které zdravou míru přesahuje. Proč vzniká, jaký signál tak děti svému okolí vysílají. O co si děti svým chováním říkají,“ vysvětluje autorka kurzu Adéla Lábusová, metodička, lektorka a specialistka na společné vzdělávání.

Jak nezdravou míru náročného chování u žáků poznat? Důležité je pravidelně reflektovat jednání dětí a svou roli v něm – i své vlastní pocity. Pokud asistenta nebo učitele chování některého žáka začne zatěžovat, znejišťovat, je na čase zpozornět. Dítě se ale nemusí projevovat jen rušivě, může na sebe jakkoli nadmíru soustředit pozornost, třeba přílišným upnutím se na osobu učitele. Vysílá tak signál, že nemá naplněnou nějakou potřebu.

Přehnané rušivé chování může být příznakem dlouhodobé duševní nepohody dítěte související s nenaplněnými potřebami, traumatem, ale třeba i odlišným vývojem centrální nervové soustavy.

pojďme do hloubky – až k možnému traumatu

Učitelé i asistenti během několika kapitol a s pomocí ukázek a interaktivních otázek mohou poznat a pochopit možné příčiny náročného chování žáků a studentů. 

Dozví se:

  • Co je to komplexní a vztahové trauma a jak souvisí s náročným chováním.
  • Jakou funkci může mít nápadné a rizikové chování, co je to duševní pohoda (wellbeing) a za jakých podmínek jí může člověk dosahovat.
  • Jak může náročné/rušivé chování souviset s neúspěchem ve škole a odlišným vývojem centrální nervové soustavy.
  • Jak v pedagogické praxi na rušivé chování reagovat, jak pracovat s emocemi a potřebami dětí a jak kontinuálně realizovat prevenci rizikového chování. 

Kurz doprovází citlivé ilustrace kreslířky My Linh Nguyen, samostudiem vás provede i mnoho ukázek a interaktivních úkolů. 

Kurz mi dal porozumění, které se budu snažit aplikovat nejen do profesní praxe, ale i osobního života. Současně také nový pohled na chování dětí, které má své příčiny v nedostatečně naplněných potřebách a (ne)bezpečí. Dosud jsem se na projevy chování dětí nedívala jako na „volání o pomoc“ s cílem zajistit si bezpečí. Také si uvědomuji, jak transgenerační trauma ovlivňuje lidi, které znám,“ napsala čerstvá absolventka kurzu Příběh Jany.

kurz napoví, jak na wellbeing dětí – tedy i žáků z Ukrajiny

Kurz vysvětluje, jak zajistit duševní pohodu jakéhokoliv dítěte v jakékoliv situaci. „Je důležité říct, že všechny děti, které přicházejí z Ukrajiny, nemusí mít posttraumatický stresový syndrom, to je třeba zohledňovat. Nicméně všechny děti přijíždějí se zkušeností, která je výrazná a nelze ji považovat za pozitivní. Již to, že musely velmi rychle opustit svůj domov a pravděpodobně část rodiny nebo kamarádů, je silná emoční zátěž,“ říká Adéla Lábusová.

Zaměřujeme se v kurzu především na trauma „vztahové“, tedy to, které vzniká dlouhodobou negativní zkušeností špatného zacházení. Nicméně trauma pocházející z prožití extrémní negativní události, jako je válka, se může projevovat a fungovat podobně,“ zdůrazňuje Adéla Lábusová.

Kurz může sloužit všem, dokonce v případě zájmu třeba i rodičům, protože pojednává především na téma duševní pohody nebo třeba vyrovnanosti a zdravého sebepojetí. 

Kurz je univerzální. Snažili jsme se pokrýt nejširší okruh znalostí, které platí na středoškoláky i pro děti z první třídy. Chceme, aby na školách vznikalo prostředí, ve kterém lze očekávat, že děti se budou chovat méně rušivě a zároveň se budou lépe učit,“ dodává Adéla Lábusová. 

Chcete kurz vyzkoušet?

Začněte studovat v pohodlí domova a zdarma na webu Společně k lepší škole.

První dva díly kurzů Společně k lepší škole (Příběh Sama, Sam není sám, 2021) již absolvovalo 2140 účastníků. Čerstvě vydaným Příběhem Jany pak prošlo již přes 120 osob. 

Kontakt pro média:


Autor: Jitka Holasová

Související články