Myanmar - epicentrum drogového obchodu

Zatímco celý svět sleduje rohingskou krizi, Myanmar bojuje s nepřítelem, který nemá s etnickým původem ani náboženstvím nic společného. V zemi se nachází vesnice, ve kterých bere drogy až 90 % obyvatel.

Severní Myanmar je proslulý obrovskými poli plnými máku, která předčí už jen Afghánistán. S opiem a heroinem se především obchoduje, zároveň ho ale užívají místní obyvatelé - oběti multietnických konfliktů, chudoby, čínské ekonomické okupace a autoritářské vlády. Místní politici zatím v oblasti protidrogové osvěty, informačních kampaní a odvykací léčby drogově závislých dosáhli jen drobných úspěchů. A situace se nijak nelepší. 

Boj proti opiu souvisí s mírovým procesem

Makovice znamenají pro mnoho rodin hlavní zdroj obživy. Díky rozvojovým programům, které místním obyvatelům nabízejí jiná ekonomická řešení, se produkce máku za poslední roky mírně snížila. Avšak drogová činnost a ozbrojené konflikty stále trvají. Zdá se, že každý kromě těch, co jsou u moci, chápe, že boj proti opiu má přímou souvislost s mírovým procesem.

Kromě opia a heroinu se nyní v jihovýchodní části země sužované ozbrojenými konflikty objevuje další drogový hit: metamfetamin. Kvůli nedostatku technologií a výrobních látek v Myanmaru se hlavními dodavateli chemických látek a spojenci v oblasti tohoto regionálního obchodu s drogami staly Thajsko, Čína a Indie. Lokální drogový problém tak dosáhl mezinárodních rozměrů, na což se snaží upozorňovat také místní aktivisté. Drogy z Myanmaru se šíří do většiny ostatních zemí jihovýchodní Asie a hrají důležitou roli pro mafiánské skupiny. Drogy vyrobené v Myanmaru byly zabaveny například v Austrálii, Japonsku a na Novém Zélandu. Mafie dobře ví, jak je dostat na trh.

Ničivá síla drog

Uvnitř kontroverzního myanmarského státu je největším problémem nedostatečná informovanost o drogové problematice. Lidé, kteří často nevidí jinou možnost, jak naplnit svůj život, nemají žádnou motivaci s drogami přestat. Osvěta zde prakticky neexistuje. Navíc zde stále fungují staré triky dealerů a pašeráků drog: zaměřují se na školy a obchody s počítačovými hrami, kde oslovují mladé lidi. První dávky drog jim dávají zadarmo.

Každá vesnice má své vlastní drogové trendy. Například v jedné oblasti na jihu si děti ve věku 11 až 14 let připravují nápoj, který obsahuje kofein, energetický nápoj, sirup proti kašli a listy místních rostlin. Do toho pak přidávají metamfetaminové pilulky s logem WY (dostupné od 2,000 myanmarských kyatů, což je zhruba 33 Kč). To vše děti smíchají dohromady a pijí. Dalšími pravidelnými uživateli drog jsou lidé, kteří mají těžkou fyzickou práci, náročné noční směny nebo členové ozbrojených skupin. 

Rozšířené zneužívání drog sebou přináší řadu závažných problémů, jako jsou rodinné a osobní problémy, zdravotní komplikace, násilí, prostituce, společenská stigmata, zvyšující se počet silničních nehod nebo přeplněné věznice, ve kterých převládají odsouzení za drogové delikty.

Mnoho lidí si myslí, že jediné riziko užívání drog je na kost vyzáblý obličej. K potřebné osvětě proto v Myanmaru přispívá také česká organizace Člověk v tísni. Společně s místními občanskými organizacemi se podílí na protidrogovém programu, v rámci kterého jsou poskytovány drobné finanční granty určené na zvýšení informovanosti, advokační aktivity a další preventivní projekty. Člověk v tísni navíc podporuje místní aktivisty - sociální pracovníci a dobrovolníky, kteří v zemi zavádějí osvětové programy, poskytují protidrogové poradenství a vytvářejí spolky chlapců a dívek, které se aktivně zapojují do občanské společnosti. „Mnoho uživatelů drog, se kterými se setkáváme, s drogami přestat nechce. Lidé zde drogy milují,” říká jeden z aktivistů, který pracuje v Kayinském státě na jihovýchodě Myanmaru.

Čísla drogových statistik v Myanmaru jsou alarmující, zvlášť poté co nastal tzv. meta boost – neboli boom v produkci a užívání metamfetaminu v roce 2016. Tento problém si tak začíná získávat potřebnou pozornost. Vláda ohlásila, že hodlá přijmout některá politická doporučení navrhovaná organizacemi, které se v této oblasti pohybují a mají s bojem proti drogám přímou zkušenost. Prosazují méně přísné tresty pro drogově závislé a malé výrobce drog. Zároveň se zasazují o vyšší prevenci, efektivnější osvětu, léčbu a plánují se v boji zaměřit hlavně na „velké ryby,“ tedy na drogové lordy.

Osvěta je v boji s drogami klíčová

I když boj s drogami v zemi selhává, v Yangonu bývalém hlavním městě Myanmaru, je vidět monumentální zašlý nápis zvoucí do Muzea vymýcení drog (The Drug Elimination Museum). Muzeum vzniklo v devadesátých letech minulého století během vojenské vlády a je přehlídkou doslova temných a fantasmagorických scén a monumentálních výjevů oživujících některé z nejzásadnějších protidrogových operací vojenské junty. Celé to působí zastarale a spíše ironicky. Toto muzeum je oblíbené především mezi turisty. Většina návštěvníků jej hodnotí v TripAdvisoru jako „skvělé.“ Pod to připojují komentáře jako „Neubráníte se záchvat smíchu” nebo “Po chvíli jsme to vzdali a šli na pivo.” Tato instituce rozhodně nezvyšuje povědomí a informovanost místních obyvatel o drogách. Většina z nich muzeum navíc nikdy nenavštívila.

V expozici muzea je popsáno především to, jak se drogy do Myanmaru dostaly z jiných zemí za dob předešlých režimů. Věnuje se především represi, nikoliv prevenci či léčbě drogově závislých a vůbec nepodává pravdivý obraz skutečnosti. Aktivisté, kteří s drogově závislými skutečně pracují se obávají budoucnosti: „Musíme pro lidi vytvořit příležitosti, které by se pro ně staly adekvátní náhražkou drog a oni měli motivaci se drog vzdát, ” zdůrazňuje mladý aktivista z Monského státu.