„Nejlepší by bylo dětské dluhy smazat, je to nemravné,“ říká náš kolega Daniel Hůle v Otázkách Václava Moravce. Podívejte se!

Václav MORAVEC: "Začnu u vás, Roberte Pelikáne, je na místě ta obava, že to případné zastropování úrokových sazeb, respektive zastropování celkových nákladů na úvěr může rozšířit černý trh s půjčkami?"

Robert PELIKÁN: "To si netroufnu říci úplně kategoricky, ale osobně jsem vždycky byl k tomuhle malování čertů na zeď dosti skeptický. Jednoduše proto, že když se porozhlédnete po světě, tak zjistíte, že ve valné většině zemí takový strop mají. Mimo jiné třeba vždycky bereme jako obraz svobodného podnikání Ameriku, ve Spojených státech téměř ve všech zemích jsou ty payday loans velmi přísně regulované a zastropované."

Václav MORAVEC: "Jaké tedy máte vysvětlení pro ty obavy ze zastropování, které zmiňuje centrální banka i premiér?"

Robert PELIKÁN: "Nevím. Nevím, přiznám se, že si myslím, že část těch lidí, kteří to šíří, tak jsou ti, kterým by prostě to zastropování  nevyhovovalo a jiná část, třeba Člověk v tísni, ti to určitě nedělají proto, že by jim zastropování nevyhovovalo, ale to je prostě nějaký strach, aby se nestalo něco nepříjemného, ale já bych rád viděl nějaká exaktní data o tom, jak se někde něco strašného stalo a jediné, čím se operuje, je Slovensko a i to jsou nějaké nepříliš spolehlivé zdroje."

Václav MORAVEC: "Pokud byste vy, Danieli Hůle, hlasoval o zastropování, tak byste byl pro nebo proti?"

Daniel HŮLE: "No, to je složitá otázka. Pokud by ten strop byl nastaven například na hranici 100 % RPSN, tak bych si myslel, že to je rozumná hranice, protože za vyšší cenu už opravdu není odůvodnitelný půjčovat peníze. Tam už to nevysvětlíte rizikem a podobně, ale ta diskuse nakonec vždycky sklouzne k té hladině kolem 25 % co mají na Slovensku, protože si naprostá většina voličů neumí představit, že by oni měli mít takhle vysokou cenu, jako je ten strop a ve chvíli, kdy by to bylo 25 %, tak marná sláva, prostě řada chudých lidí prostě na ten úvěr nedosáhne. Na tom Slovensku to nejsou tak nevalidní data. Ukončily tam činnost všechny nebankovní společnosti. My tam máme pobočku, máme tam řadu pracovišť a docela i zajímavý výzkum veřejného mínění, který poukazuje na to, že se i z řadových Slováků daleko více lidí obrací v tuto chvíli na takové ty pokoutné lichváře. Ono to má nějaký kontext. Je pravda, že v některých evropských zemích to je zastropováno, ale tam třeba tu chudinu tvoří muslimská subpopulace. U nás ta chudina nemá žádné takové náboženství, které to zakazuje a opravdu ta lichva tady běží. Tady prostě v každým městě víme, kde je jaký lichvář, policie to neumí stíhat, anebo to nechce stíhat. A ve chvíli, kdy omezíme chudým možnost dosáhnout na nějaký úvěr, který je přirozeně dražší, než pro státního úředníka nebo nějakého bohatého člověka, no tak v tu chvíli oni prostě skončí u těch lichvářů a budou platit nesrovnatelně víc."

Václav MORAVEC: "Ono v Poslanecké sněmovně jsou dva sněmovní tisky. První je sněmovní tisk 380, je to návrh z dílny KSČM, novela zákona o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto dokumentu, který tady máme k dispozici, tak roční procentní sazba nákladů nesmí překročit desetinásobek reposazby stanovované centrální bankou. Překročení takové hranice je pak definováno jako lichva a druhý sněmovní tisk, ten je z pera hnutí SPD. Mění občanský a trestní zákoník. Je to ten tisk 377. Za lichvářský úvěr označuje takovou smlouvu o úvěru, jejíž celkové roční procentní souhrny nákladů v okamžiku sjednání překračují více než dvakrát aktuální zákonný úrok z prodlení. Pro který z nich byste hlasoval?"

Daniel HŮLE: "No, v žádném případě ani pro jeden. Ale je to typická ukázka, že i komunisté i SPD v otázkách, v zákonech, kde měli možnost dělat něco pro zlepšení zákonů pro spravedlnost, tak nakonec to většina z nich nepodpořila. V případě SPD téměř všichni poslanci hlasovali proti rozumnějšímu oddlužení a tak dále. Řeší něco, co my, kteří pracujeme v praxi - ale to je velká většina neziskových organizací, kteří se zabývají dluhovým poradenstvím - tak nespatřujeme problém primárně v té ceně; když už by mělo být něco regulována, tak je to například uplatňování smluvního úroku po zesplatnění, to je trochu problém, protože vy máte nějakou dohodnutou dobu trvání úvěru a nějaký smluvní úrok. To je prostě v tuto chvíli otázka nějaké tržní cenotvorby a ve chvíli, kdy ten člověk se dostane do prodlení, úvěr je zesplatněn, započat, vymáhán, tak pak kromě různých sankčních úroků tam je pořád uplatňován ten smluví úrok, který najednou je vysoký a začne to být velký problém. Pokud by došlo k tomu, že ten smluví úrok už není po zplatnění vymáhán, tak pak se vlastně o žádném reálně moc velkém problému nebavíme, ale tyto návrhy to v žádném případě neřeší."

Podívejte se na pořad Otázky Václava Moravce věnující se lichvě a exekucím!