„Problémy dnešního světa“ pohledem studentů Gymnázia Jaroslava Seiferta v Praze

V pondělí 11. března proběhl na naší škole 12. ročník Projektového dne, což je akce „od studentů studentům“, při které připravují skupinky dvou až tří studentů vyššího gymnázia workshopy („stanoviště“) pro své spolužáky na společné téma (v minulosti např. Vzory a Vzorce, Asie, Od nás na Západ). Studenti se dopředu zapisují na stanoviště, která je nejvíce zajímají. Kromě klasického výkladu je nedílnou součástí stanoviště i aktivita – hra, diskuze, dílna, skupinový úkol... Příprava probíhá pod vedením organizátorů – malé skupinky studentů a profesorů, kteří celý den koordinují a podílí se na přípravě stanovišť.

Letos bylo téma „Problémy dnešního světa“. Studenti připravili osm stanovišť a zpracovali problematiku například globalizace a podnikání, fake news, plastů a recyklace nebo dospívání.

I já jsem v minulých ročnících dvě stanoviště připravovala, následně jsem byla staršími studenty přizvána k podílení se na organizaci a nakonec jsem tuto akci tento školní rok převzala – což byla obrovská výzva, které by se asi leckdo zalekl. Ale mě, zarytého idealistu, spíše než strach zaplavilo nadšení.

To přece nemůže být tak těžký, ne? To se přece zvládne, ne?

Ano i ne. Jestli jsem totiž do té doby něco ještě nikdy v životě neabsolvovala, bylo to uspořádání celodenní akce pro 250 lidí. Přes počáteční nadšení jsem se propracovala k vizi – zaměřit Projektový den na „Problémy dnešního světa“ – problémem budiž cokoliv, co za něj studenti považují. Environmentální, politické, sociální, existenciální otázky... tolik témat, která hýbou světem, veřejným děním a také mými spolužáky. Chtěla jsem studenty podpořit v originálním zpracování tématu - ostatně komunikace s nimi mě bavila z celého projektu úplně nejvíc: pomáhat jim vymýšlet, čemu by se mohli věnovat, vymýšlet, jak téma kreativně zpracovat, dávat jim konstruktivní zpětnou vazbu...

Stres, pochybnosti, stres, záplava úkolů, nedodržování plánu, stres... Vyzkoušela jsem si, z kolika kostiček se skládá taková košatá vize – s kolika zdánlivě drobnými detaily je potřeba se poprat a co stojí realizace nápadu, který velkolepě odpočívá na papíře – například pronájem recyklovatelných kelímků na pití u občerstvení v baru. (Nebudu vás napínat: to, a spousta dalších věcí, se nám zařídit nepodařilo).

Vše vyvrcholilo přípravným víkendem ve škole, který mé obavy sice ještě zmnohonásobil (protože vyplavaly na povrch všechny ty úkoly, které bylo potřeba ještě udělat), ale zároveň mě nabil pozitivní energií, když jsem viděla všechnu tu práci, kterou udělali studenti, které jsem se pokusila vést a byla jsem svědkem mnoha konstruktivních diskuzí nad tématy, která byla připravena. Tento „Projektový den nanečisto“ už svým způsobem zcela předčil moje očekávání. Ale to hlavní jsme samozřejmě ještě měli před sebou.

Podívejte se, jak vypadal studentský Projektový den na Gymnáziu Jaroslava Seiferta:

Bylo by pošetilé předstírat, že se vše vydařilo perfektně - i když se to tak z fotek a video dokumentace může zdát. Opak je pravdou. Přišla spousta problémů, úskalí, nedomyšlených organizačních faulů i verbalizovaných výtek od účastníků. Jednou z mála věcí, ve kterých jsem ale byla už od počátku úplný realista, naštěstí bylo, že se sice nemůžu zavděčit všem, ale že pokud Projektový den zaujme a inspiruje alespoň jednoho člověka, bude to celé stát za to. V rámci jednoho ze stanovišť (WASTEd) týkajícího se problematiky plastů a recyklace, připravila jedna z mých kamarádek seznam blogů, článků, dokumentů věnujících se tomuto tématu a také tipů, jak může každý z nás omezit množství odpadu, které produkuje. V průběhu stanoviště nechala mezi spolužáky kolovat papír, aby jí mohli ti, kteří o tento seznam měli zájem, napsat svůj e-mail. Získala jich kolem deseti. O měsíc později přišel e-mail jí – jedna z mladších slečen si chtěla pořídit rozložitelný kartáček a žádala o pomoc s výběrem. Zdánlivá maličkost, že? Ale s těmi je nejlepší začít...

Takže ano. Celé to stálo za to.

Tímto děkuji celému týmu, všem zapojeným studentům (jejichž jména a tváře uvidíte ve videu), naší paní ředitelce a Kateřině Sobotkové, která nás inspirovala při přípravném workshopu kritického myšlení a bez níž byste tyto řádky vůbec nečetli.

Přečtěte si celý Zpravodaj Světové školy 2/2019.

Do programu Světová škola se mohou zapojit mateřské, základní i střední školy z celé ČR. V rámci programu Světová škola nabízíme školám metodickou podporu při začleňování témat globálního rozvojového vzdělávání (jako je vzájemná propojenost světa, lidská práva, životní prostředí, chudoba a nerovnosti, mír a řešení konfliktů aj.) do výuky. Učitelům pomáháme vést žáky k aktivnímu zájmu o své okolí, snaze porozumět mu a následnému zapojování se do věcí veřejných a řešení místních problémů a výzev s globálními přesahy. Program je vystavěn na principech aktivního občanství a vede žáky k realizaci komunitních projektů.