Starostové z Bosny a Hercegoviny se učí od Česka

Starostové z Bosny a Hercegoviny se učí od Česka

Vedení měst Laktaši, Maglaj, Livno a Jezero přijelo v půlce července na necelý týden do České republiky. Zajímali se o třídění odpadů, recyklaci a udržitelné zdroje energie. Inspirovali se od českých obcí, které úspěšně řeší problémy, s nimiž se často potýkají jejich města v Bosně a Hercegovině.

Bosna a Hercegovina se může v mnohém učit od České republiky – jak zlepšit standard dobré správy, zpracovávat odpady nebo zapojit občany do rozvoje obcí.

Nejprve se starostové a starostky zúčastnili programu v Praze. Setkali se s Alešem Dreslerem z Národní sítě Zdravých měst ČR. Od sdružení KOKOZA se dozvěděli více o kompostování.

První zastávka na cestě po Česku byla v Kněžicích, první energeticky soběstačné obci v České republice Místní starosta Milan Kazda mluvil o využívání bioodpadu z jímek, díky čemuž není potřeba stavět kanalizaci. V malých bosenských městech není příliš obvyklá, stejně jako centrální vytápění. Kněžice svým řešením "ušetří" 11 tisíc tun oxidu uhličitého za rok, které by byly výsledkem výroby podobného množství energie při použití uhlí.

Kromě bioplynové stanice si starostové prohlédli i peletizační linku. Bosna a Hercegovina je z 50 % pokryta lesy, a tak je předávání zkušenosti s efektivním využitím dřevní štěpky zásadní pro další ekonomický růst těchto měst.

Bosenská návštěva dále jela také na Šumpersko a Zlínsko, kde se účastníci seznámili s českými standardy odpadového hospodářství, evropskou iniciativou místních akčních skupin (tzv. MASky) a aktuálními trendy hospodaření s vodou.

„Zaměřujeme se na předávání zkušeností v oblasti udržitelného rozvoje. Čeští a bosenští úředníci se od sebe mohou mnohé naučit, proto jsme jim zprostředkovali setkání. Cílem je nejen zlepšit fungování samospráv ve čtyřech obcích Bosny a Hercegoviny, ale také podpořit mezinárodní spolupráci mezi oběma zeměmi,“ vysvětluje Iva Svobodová, koordinátorka projektu ze společnosti Člověk v tísni.

Bosenské starosty inspirovalo, že i malé obce mohou být součástí velkých rozvojových projektů. Mají totiž velké plány. Laktaši chce postavit úsporný systém na zpracování odpadu. Maglaj pracuje na centrálním vytápění. Livno chce lépe třídit odpad. Jezero plánuje projekty využívající vodní energii.

Projekt Člověka v tísni a Asociace místních samospráv financuje Česká republika v rámci programu Výměna expertů administrovaného Českou rozvojovou agenturou.

Autor: Tereza Hronová