Výzkum mezi středoškoláky 2017

Výzkum mezi středoškoláky 2017

Ukázaly to výsledky dotazníkového šetření mezi studenty středních škol, které provedla agentura Median pro společnost Člověk v tísni. Reprezentativní výzkum proběhl letos již počtvrté (předtím v letech 2009, 2012 a 2014). Co považují středoškoláci za největší problémy ČR? Kde čerpají informace o současných společenských a politických tématech? Myslí si, že mohou ovlivnit problémy ve své obci nebo ČR? Jak vnímají demokracii? Jaké mají volební preference? Jak hodnotí život za socialismu? Souhlasí s naším členstvím v EU a NATO? Jaké prostředky komunikace využívají? To vše a mnoho dalšího najdete v rozsáhlé závěrečné zprávě, která výsledky porovnává také s výzkumy z předchozích let a je k dispozici na webu jsns.cz.

„Některé výstupy našeho posledního výzkumu mezi středoškoláky příliš radostné nejsou. Místo lamentování nad hloupostí, zkažeností a marností nejmladší generace je ale na místě připomenout, že výzkum zaměřený na mladé lidi je především zrcadlem „světa dospělých“. To dospělí rozhodují o obsahu a způsobu výuky. Kvalitu vzdělávání zásadním způsobem ovlivňuje konání politické reprezentace, to politici způsobili, že je naše školství dlouhodobě podfinancované,“ komentuje výsledky Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. „Názory a postoje dospělých i hodnotové směřování společnosti samozřejmě mladé lidi také formují. A podstatný je rovněž vliv médií, celkový mediální diskurz,“ dodává.

Zprávy hlavně z Facebooku

O současných společenských a politických tématech se středoškoláci nejčastěji dozvídají z online zdrojů – sociálních sítí a online zpravodajských serverů. Následuje televize, rodinní příslušníci a kamarádi a známí. Za školní výukou je v žebříčku zdrojů informací jen rádio spolu s novinami a časopisy.

Za největší problémy České republiky považují středoškoláci politickou reprezentaci a korupci, dále pak soužití s romskou menšinou a migraci. „Za nejzávažnější pak z uvedených problémů označili politickou reprezentaci. Soužití s romskou menšinou je ve srovnání s rokem 2014 pro středoškoláky výrazně méně závažné. Naopak podstatně narostlo vnímání migrace jako vážného problému ČR. Lze předpokládat, že na vnímání důležitosti tohoto problému ve chvíli, kdy v České republice v podstatě žádné nové migranty nemáme, mají velký vliv média a politici,“ říká Karel Strachota.

33 % studentů nemá problém s autoritáři

Několik otázek výzkumu se týkalo politických preferencí a vnímání demokracie. Největší přízni se u studentů těší ANO (24 %), Piráti (17 %), TOP 09 (16,5 %), a Okamurova SPD (13 %). „U většiny otázek průzkumu je značný rozdíl mezi odpověďmi gymnazistů a žáků ze středních odborných škol a učilišť. V případě volebních preferencí těchto čtyř stran je rozdíl enormní. Xenofobní extremistickou SPD by volilo 21 % učňů oproti 3,5 % studentů gymnázií, TOP 09 naopak 29,5 % gymnazistů ve srovnání s 3,5 % žáků odborných učilišť,“ vysvětluje Karel Strachota. „Za pozornost určitě stojí také to, že pro 33 % studentů může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický, 23 % nemá na formu vlády názor. Demokracii za nejlepší způsob vlády považuje jen 37 % dotazovaných,“ dodává.

Oproti roku 2012 a 2014 se výrazně zlepšilo hodnocení členství v EU – 62 % studentů dnes členství v Unii hodnotí pozitivně, zatímco v roce 2014 to byla těsná většina a v roce 2012 jen 43 %. Postoj středoškoláků ke členství ČR v NATO je většinově souhlasný, odpověděly tak tři čtvrtiny respondentů.

Jen 27 % středoškoláků se domnívá, že mohou ovlivnit problémy ve své obci nebo České republice. Oproti výzkumům realizovaným v letech 2009, 2012 a 2014 je ale jejich přesvědčení o možnosti ovlivnit problémy vyšší.

Kompletní komentované výsledky výzkumu naleznete na www.jsns.cz/vyzkum-2017.

Autor: jsns.cz