Anketa: Jak se u nás učí o klimatické změně?

Anketa: Jak se u nás učí o klimatické změně?

3. 6. 2020

Klimatická změna a její dopady se stávají stále aktuálnějším fenoménem i předmětem veřejné diskuse a zájmu. Jak s ní nakládají školy v rámci kurikula? Zeptali jsme se čtyř pedagožek na to, jaké mají zkušenosti s výukou o klimatické změně a se zájmem žáků o toto téma. Anketa je součástí jarního vydání Bulletinu pro školy. 

 Jitka Marečková, ZŠ Úprkova, Hradec Králové:

Co děti ve výuce o klimatické změně nejvíce zajímá a oslovuje?

Z mých zkušeností je to nejistota ohledně toho, co to pro ně bude znamenat a jak to ovlivní jejich budoucí život. Je ale mnoho žáků, kteří se tváří, že jim to je jedno. Hodně z nich slyší na věci, které potvrzují jejich zkušenosti. Například, že je sucho a nesmí se zalévat. Spoustu věcí berou jako další školní sběr informací. Ale pokud mohou slyšet a vidět, že se stav mění, třeba v porovnání s životem jejich rodičů, uvědomují si, že se něco opravdu děje.

Co je podle vás naprosto klíčové, aby se děti a mladí lidé o této problematice dozvěděli a proč?

Je důležité vzbudit zájem o dané téma. Dál je nezbytné, aby žáci byli schopni kriticky posuzovat informace, které dostávají ve škole i z médií a byli schopni s nimi pracovat. A to i kvůli tomu, že mnoho informací si může odporovat. Respektive právě kvůli tomu.

Je dobré, aby se seznámili s příčinami a důsledky. Neměli by se strašit, ale ani chlácholit. Pak budou schopni hledání realistických řešení a přístupů k problému. Z mého pohledu ale dost komplikuje situaci ideologizace problematiky klimatických změn a mnohdy výsměšné názory a postoje k některým akcím či aktivistům.

Jakým způsobem toto téma do výuky zařazujete? V rámci kterých předmětů a jakou formou?

Učím přírodopis a chemii na základní škole a volitelná biologická praktika (8.- 9. ročník BiG) a v 9. ročníku máme předmět výchova udržitelného rozvoje (VUR). Ve všech těchto předmětech se problematika klimatických změn objevuje. Témata související s klimatickou změnou se objevují ve výuce chemie i přírodopisu. Jde také o to, jaký prostor a důležitost se tématu věnuje.

Učím to, co je v učebnicích (klimatická změna, skleníkové plyny, principy fungování atmosféry, globální problémy). Využívám i materiály z různých kurzů, školení a podobně (práce s filmem, videa, animace). Už před čtyřmi lety jsme se s kolegyní zapojily do projektu na adaptaci ke klimatickým změnám. A snažíme se pokračovat.

Jitka Rutschová, ZŠ a MŠ Maleč:

Co děti ve výuce o klimatické změně nejvíce zajímá a oslovuje?

Žáky nejvíce oslovují konkrétní příklady. Například jsou pro ně dobře čitelné příklady vymírání jednotlivých druhů rostlin, to je myslím nejcitelnější. Dále pak požár v Austrálii. Jsme vesnická škola děti kolem sebe vidí již několik let suchou půdu a slyší od rodičů o tom, že není dost vody. Mnozí mají na zahradách studny (a také bazény)…

Co je podle vás naprosto klíčové, aby se děti a mladí lidé o této problematice dozvěděli a proč?

Myslím si, že děti by měly dostat i informace systematické, tedy zdůraznit příčinu, důsledek a hlavně perspektivu. Vysvětlit jim důležitost adaptačního období a tak získat nějakou vizi a naději. Přestože vidí kolem sebe sucho, mnohdy neví, proč nastalo. Nedokážou si to samy dát do souvislostí a v mnohém se nevyznají. To ovšem často ani učitelé.

Jakým způsobem toto téma do výuky zařazujete? V rámci kterých předmětů a jakou formou?

Osobně učím dějepis a češtinu a téma klimatické změny "pašuji" do těchto hodin například k tématu průmyslové revoluce, stěhování národů nebo vymření starověkých civilizací. V 9. ročníku pak probíráme globální témata. V českém jazyce je navíc možnost toto téma využít ve slohové výchově a zaměřit se na práci s informacemi. Využívám různé texty, obrazové i filmové materiály (nyní od Člověka v tísni). Z mého pohledu je to ale nesystematické. V dalších předmětech jako je zeměpis, přírodopis se toto téma také nevyučuje systematicky a setkala jsem se i s rozdílnými názory na tuto problematiku u jednotlivých vyučujících. Cestou by bylo jistě vzdělávání kantorů. Mně by třeba velmi pomohlo, kdyby nám téma otevřela pro prvotní ukotvení nějaká organizace, potom bychom jistěji navázali. Momentálně chystáme projekt zaměřený na problematiku klimatických změn v obecném smyslu ke konkrétním změnám v našem regionu.

Irena Ivičičová, Gymnázium Slovanské náměstí, Brno:

Co děti ve výuce o klimatické změně nejvíce zajímá a oslovuje?

Žáky oslovuje především to, že je klimatická změna často skloňovaným aktuálním tématem, opředeným spoustou spekulací. Politici, kteří se v tomto směru nějak vyjadřují, způsoby jakými na jejich vyjádření reaguje společnost - to vše má vliv na děti a jejich zájem. Myslím, že hlavně v tom směru, mají potřebu odhalit skutečnou pravdu za účelem přiklonit se na některou ze stran.

Strach z budoucnosti často podle mě souvisí s tím, že se děti přiklánějí k variantě, že téma klimatické změny není tak žhavé a scénáře tolik černé. Myslím, že tuto věc se vnitřně snaží cítit spousta lidí, nejen dětí, jako jakousi obranu proti environmentálnímu žalu. Snadněji se pak chytnou optimistických skeptických verzí o vývoji klimatu či dopadech společnosti na změny.

Co je podle vás naprosto klíčové, aby se děti a mladí lidé o této problematice dozvěděli a proč?

Klíčové je předložit nezpochybnitelná fakta o tom, co se již dnes děje. Myslím tím zvyšování teploty, hladiny oceánu, vymírání organismů atd. a ukázat, že klima se opravdu, ať už z jakýchkoli důvodů, mění.

Učitelům by pomohl nějaký výukový materiál k tématu - jednoduché video nebo prezentace, který by mohl být určen i pro mezipředmětovou spolupráci učitelů. Nebo metodický návrh projektového dne na toto téma, kde by se téma mohlo rozebrat nejprve vědecky (spíše geograficky) a poté společensky - s ohledem právě na politiku, programy politických stran, činnost neziskových organizací a možnosti zapojení studentů. Nelze podle mě spoléhat na to, že všichni učitelé budou mít chuť se v této oblasti vzdělávat sami a je škoda, pokud by složitost problematiky měla většinu učitelů od výuky tématu odradit.

Jakým způsobem toto téma do výuky zařazujete? V rámci kterých předmětů a jakou formou?

Téma je u nás součástí geografie - kapitoly atmosféra. Osobně jsem se ho dotkla i při výuce klimatu v ČR, ale mám pocit, že z hlediska RVP ani ŠVP není příliš prostoru se u tématu zastavovat. Téma samotné totiž vyžaduje celou řadu geografických znalostí a pojmů, které musí studenti někde nejprve získat, aby mělo smysl přesunout se k opravdovým faktům a jejich relevantní interpretaci. 

Lenka Marešová, Gymnázium Velké Meziříčí:

Co děti ve výuce o klimatické změně nejvíce zajímá a oslovuje?

Žáky zajímají konkrétní důsledky klimatické změny, které jsou viditelné, měřitelné, pozorovatelné. V porozumění jim pomáhá vlastní zkušenost. Strach z budoucnosti nemají, ale není jim jedno, co bude dál. Přáli by si změnu, ale nerozumí příliš politickým záležitostem.

Co je podle vás naprosto klíčové, aby se děti a mladí lidé o této problematice dozvěděli a proč?

Klíčové je podle mě soustavné vzdělávání, je potřeba začít už u malých dětí. Pomocí výletů, exkurzí, experimentů pro různé věkové skupiny. Pomohlo by také vytvoření specializovaného centra, kam se budou jezdit školit žáci i učitelé. Sama jsem absolvovala kurz a vím, že bych se v této otázce potřebovala dál soustavně vzdělávat.

Jakým způsobem toto téma do výuky zařazujete? V rámci kterých předmětů a jakou formou?

Téma jsem zařadila do výběrového semináře na střední škole v rámci zeměpisu. Pracujeme s různými výukovými formami, zařazuju video, diskuzi, výklad i různé aktivity z kurzu.

CHCETE UČIT O ZMĚNÁCH KLIMATU? VYZKOUŠEJTE SI NÁŠ ONLINE KURZ KLIMATICKÁ ZMĚNA!

*Úvodní foto: Environmental Protection Agency

Autor: Varianty