Dívky v Angole se učí žít život podle svého

„Hodně se učím a to mi pomáhá budovat takový život, jaký chci,” říká Alice o programu, který je zaměřen na rozvoj vůdčích dovedností mladých angolských žen. „Když jsem se dozvěděla, že mám mít proslov, říkala jsem si, jak jen to zvládnu.” Takto Alice Flora Silvestre (23) vzpomíná na den, kdy promluvila k mladým studentkám o sexuálním a reprodukčním zdraví.

„Myslela jsem, že budu mluvit k malé skupině dívek, ale na dvoře střední školy se shromáždily všechny studentky. ‘Jak jen mám začít?’ říkala jsem si. Představila jsem se a všichni mě poslouchali. A tak jsem začala pomalu vyprávět.”

Myšlenka, že by tato mladá a plachá žena mohla promluvit na angolské střední škole, vznikla díky programu Člověka v tísni zabývajícím se genderovou rovností a občanskou společností. Program financuje Evropská unie a Nizozemské velvyslanectví v Angole. Spolu s angolskou organizací ASY (Soka Yola Association), podporuje Člověk v tísni mladé ženy v provinciích střední Angoly Huíla a Bié.

Alice byla vybrána spolu s dalšími 38 ženami, aby se zapojila do vzdělávacích kurzů s cílem rozvinout nový styl myšlení u mladých emancipovaných žen. „Spolehla jsem se na ta školení a věřila, že ten projev zvládnu. Všichni říkali, že se jim moc líbil. Byla to cenná zkušenost, příště už budu lépe připravená,” říká Alice.

„Teď už dokážu položit i nějaké otázky, ale pořád ještě se stydím. Ale věřím, že za čas se naučím mluvit stejně jako ostatní účastníci."

Alice přiznává, že veřejný projev ji děsil i během školení. „Bála jsem se mluvit, protože ostatní účastníci mluvili hodně,” říká s úsměvem. Díky instruktorům a členům týmu Člověka v tísni získala Alice odvahu a dokázala svou trému přemoct. „Teď už dokážu položit i nějaké otázky, ale pořád ještě se stydím. Ale věřím, že za čas se naučím mluvit stejně jako ostatní,” dodává Alice.

Nauka o sexuálním a reprodukčním zdraví

Hlavním tématem Aliciny přednášky bylo těhotenství dospívajících dívek. Jako matka roční holčičky se kvůli nedostatku informací sama musela potýkat s mnoha problémy. „Neměla jsem absolutně ponětí o tom, co těhotenství obnáší. Nebyla jsem na to vůbec připravená,” říká. Přihlásila se na kurzy sexuálního a reprodukčního zdraví, které pořádá Člověk v tísni a věří, že nově nabyté vědomosti jí v budoucnu pomohou ke správným rozhodnutím.

Kurzu se účastnila také Evanescência Jamba, 31letá učitelka z Lubanga. „Informace, které jsme získaly na školení, nyní předáváme studentkám a jejich rodičům. Rodiče by totiž měli být těmi, kteří jako první své děti poučí o sexuálním a reprodukčním zdraví a nebudou toto téma tabuizovat,” říká.

„Instruktor nám při školení řekl, abychom beze strachu o sexuálním a reprodukčním zdraví hovořili. Samozřejmě je třeba zvolit vhodnou formu v závislosti na věku dětí či dospívajících dívek,” dodává Evanescência Jamba a zdůrazňuje význam šíření informací, které mají pomoci situaci v Angole změnit. „Počet těhotenství u dospívajících dívek je vskutku alarmující a navíc tyto dívky zpravidla nedokončí školu. Proto je třeba, abychom informovanost žen a dívek o sexuálním a reprodukčním zdraví brali vážně,” vysvětluje Evanescência.

Podle údajů, které shromáždila Světová zdravotnická organizace, se porodnost nezletilých dívek ve věku mezi 15 a 19 lety vyskytuje u 166 případů z 1000. Toto číslo vysoce převyšuje porodnost nezletilých dívek ve zbytku světa (47 těhotných dívek z 1000). Joanisbel Xavier je 23letá žena, která také otěhotněla jako nezletilá. „Otěhotněla jsem v patnácti a bylo to velmi obtížné období mého života. Musela jsem se o svou dceru postarat jako svobodná matka. Bylo nesmírně těžké tuto situaci ustát,” vzpomíná.

Díky podpoře své rodiny mohla Joanisbel dál studovat, i když její prospěch se zhoršil. „Nedovedu si představit, kde bych dneska byla nebýt mé rodiny,” říká. Právě se svou rodinou sdílí informace, které načerpala během školení. Nejvíc se pochopitelně zaměřuje na svou 15letou sestru. „Bojím se, aby nemusela prožívat to, co já. Chci jí předat všechno, co jsem se dozvěděla, aby věděla, jak předejít otěhotnění,” říká Joanisbel.

Boj proti domácímu násilí

Než se stala členkou Asociace mladých žen v Bié a než byla vybrána do programu zlepšování schopností, Joanisbel o práci Člověka v tísni na poli genderové rovnosti a občanské společnosti už věděla. Působila jako herečka v místním divadelním spolu Maristas a podílela se na krátkých rozhlasových hrách o domácím násilí, které se vysílaly na místní rozhlasové stanici v Bié v roce 2015.

„O domácím násilí jsem slyšela mluvit ženy v Asociaci a s tímto tématem jsem se setkala i v divadelních hrách naší společnosti, takže jsem o tom něco věděla. Řekla jsem si, že je lepší než o tomto problému jen hrát, je stát součástí skupiny, která vede kampaně za účelem zvýšení povědomí o problému domácího násilí,” vysvětluje Joanisbel.

Alzira Nanjolosse (29) říká, že nabídka členství v asociaci a možnost školení přišly v době, kdy bylo její manželství v krizi. Alzira je matkou pěti dětí a školení, zvláště pak ta o lidských právech, ji obohatila o vědomosti a dala sílu pozitivně ovlivnit situaci doma.

„Když manžel začne křičet, řeknu ,musí mezi námi být rovnoprávnost. Žena je lidská bytost stejně jako muž a je třeba, abychom si pomáhali.’”

„Na kurzu jsme mluvili o genderové rovnosti a říkali si, že ženy mají právo na život, zdraví i svobodu,” vysvětluje. „Když manžel začne křičet, řeknu ‘ musí mezi námi být rovnoprávnost. Žena je lidská bytost stejně jako muž a je třeba, abychom si pomáhali´.” Svůj přístup a chování Alzira změnila také v souvislosti s tím, že začala prodávat oblečení na trhu, aby vydělala nějaké peníze. Říká, že dokonce i její přátelé zaznamenali změny. „Říkají, že už neslyší, že bychom se doma hádali a prý jsem se změnila. Říkám na to, že změním mnohem víc.”

Vůdčí osobnosti zítřka

Programu zlepšování schopností, který vede Člověk v tísni, se účastní třicet osm žen z provincií Bié a Huíla ve věku 18 až 35 let. Kromě již zmíněných témat tvoří náplň školení také veřejné politiky, vytváření společenství, vůdčí pozice žen, prosazování zájmů a projektový management.

Všechny účastnice jsou členkami angolských organizací občanské společnosti. Některé tyto skupiny získaly menší dotace na rozvojové projekty za účelem zvýšení informovanosti v oblasti genderové rovnosti a posílení pozice žen ve společnosti. Cílem je také podpořit dialog s místními vládními institucemi o těchto problémech.

Alice shrnula, co pro mladé ženy jako je ona znamená program Člověka v tísni. „Nikdy jsem neměla možnost se toho tolik naučit. Tam, kde žiji, moc příležitostí není. Tady se učím vyjadřovat své názory a to mě na tom hrozně baví. Pomáhá mi to vytvořit si lepší život.”

Autor: Claudia de Oliveira, Communication Officer Člověka v tísni v Angole