Térenní pracovník: Jak jsem spolu s Karlem a Klárou bez přístřeší sháněl bydlení

Publikováno: 1. 8. 2022 Doba čtení: 4 minuty
Térenní pracovník: Jak jsem spolu s Karlem a Klárou bez přístřeší sháněl bydlení
© Foto: www.pixnio.com

V únoru jsem navázal spolupráci s panem Karlem a jeho družkou Klárou, oba byli tou dobou osobami bez přístřeší, byli sankčně vyřazeni z Úřadu práce a paní Klára navíc byla v 5. měsíci těhotenství, tudíž byla a v současné době stále je pod dohledem OSPOD. Hrozilo jí odebrání dítě z důvodu nevyhovujících podmínek.

Naše spolupráce začala tím, že jsme se domluvili na tom, že po jejich zaevidování na ÚP jim pomohu s vyřízením dávky hmotné nouze, příspěvku na živobytí. Jakmile zajistíme tyto dávky, ihned budeme hledat možnosti bydlení. Po zajištění dávek hmotné nouze jsme šli na magistrát města Chomutova, kde jsme na sociálním odboru podali žádost o sociální byt. Pracovnicemi nám bylo slíbeno, že se dostaví na šetření do místa, kde se pár zdržuje, ale doposud se tak nestalo. Dále jsme byli kontaktování jednou z místních organizací, které se uvolnil startovací byt pro osoby do 26 let, s tím že tento byt je k dispozici do konce července, tedy do doby, kdy končí projekt. Ihned jsem zjistil veškeré informace pro vstup do projektu a na dosáhnutí startovacího bytu, mí klienti tyto kritéria splňovali, takže jsme si hned sjednali schůzku, na kterou jsem přišel i s mladým párem.

Bohužel na místě jsme se dozvěděli trochu jiné informace ohledně kritérií na dosáhnutí sociálního bytu. Karel s Klárou by zde mohli být pouze do doby, než se jim narodí dítě, což znamenalo cca 4 měsíce. Vzali jsme si čas na rozmyšlenou. Ještě tentýž den jsme organizaci kontaktovali, bohužel nám bylo sděleno, že byt už obsadili jinými zájemci, což jsme vnímali jako vcelku neprofesionální přístup.

Přes kolegu jsem sehnal kontakty na soukromé majitele bytů, které jsme postupně kontaktovali. Zde jsme však narazili na různé překážky. Buď neměli volné byty v Chomutově, nebo chtěli pouze pracující osoby, nebo chtěli kauce ve výši několika nájmů, ale nebyli ochotni poskytnout nájemní smlouvu, kterou jsme potřebovali k žádosti o MOP na kauci bytu, na kterou by pan Karel a paní Klára, jakožto osoby bez přístřeší měli mít nárok.

Ze stěhování do ubytovny nakonec nic nebylo

Další krok, který jsme udělali, bylo jedno z krajních řešení, a to, když jsme oslovili majitelku jedné z místních ubytoven. Je jediná, kde mohou být rodiny s dětmi. S majitelkou proběhlo jednání, na kterém hned vystavila páru nájemní smlouvu, aby obratem mohli jít žádat o dávku hmotné nouze, doplatek na bydlení, s tím, že jim klíče od pokoje předá až další týden. Problém však nastal, že v termínu předání klíčů se majitelka na ubytovnu nedostavila, k čemuž se neměla ani v následujících dnech. Navíc na ubytovnu dorazily pracovnice hmotné nouze na šetření ohledně přiznání dávky, ale z logického důvodu tam Karla ani Kláru nezastihly, tudíž šetření neudělali a dávku klientům nemohli přiznat. Nakonec došlo mezi klienty a majitelkou ubytovny ke slovní výměně názorů a jejímž základě se rozhodla pár na ubytovně neubytovat.

Během zakázky hledání bydlení jsem chodil pravidelně s párem na OSPOD, kde jsme pravidelně předávali informace o aktuální situaci. Termín porodu se paní Kláře blížil, což nám úplně nenahrávalo a zdálo se, že syn paní Kláry bude muset jít do dočasné pěstounské péče, dokud si s Karlem nenajdou vhodné byt.

Syn šel do pěstounské péče

Paní Klára porodila předčasně, její syn šel do pěstounské péče do Litvínova. S pěstounkou a pracovnicí OSPOD jsme se domluvili na možnosti setkávání se rodičů se synem. V červnu se nám podařilo zkontaktovat majitele, který vlastní nízkonákladové bytové jednotky, a který byl ochotný Karla s Klárou ubytovat. A znovu, nájemní smlouva, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení. Nakonec vše dobře dopadlo a pan Karel a paní Klára bydlí.

Co se syna týče, snaží se ho v rámci svých možností navštěvovat, jsou s ním v pravidelném kontaktu a projevují zájem. Chtějí ho mít ve své péči, tudíž probíhá i intenzivnější spolupráce s pracovnicí OSPOD. V současné době jsou maximálně motivováni, od srpna by měli nastoupit na veřejně prospěšné práce a panu Karlovi bylo přislíbeno, jakmile se v práci osvědčí, mohla by mu být dána možnost ho zaměstnat na celý úvazek.

Výhledově by si chtěli najít větší byt, tak snad se jim to podaří. V současné době je důležité, aby se jejich situace stabilizovala, protože v dobu, kdy se nám společně nedařilo a naráželi jsme na vnější překážky, jsem občas z páru cítil pocit rezignace a o to více je obdivuji za to, že i přes veškeré klacky, které jim byli házeny pod nohy, se stále drželi a podařilo se nám boj dotáhnout alespoň do této prozatímní fáze.

Kontakt:

Děkujeme Statutárnímu městu Chomutiov za podporu.

Autor: Martin Slavík, terénní pracovník

Související články