Když se potká filosofie pro děti s problematikou klimatické změny...

Když se potká filosofie pro děti s problematikou klimatické změny...

30. 6. 2020

Debatu o klimatických změnách mohou doprovázet různé obavy způsobené nejen nedostatečnou znalostí exaktních faktů a dat. Chápání probíhající změny, u které ještě přesně nevíme, k čemu povede a na jejímž průběhu má člověk svou činností bezesporu podíl, můžou provázet nejrůznější pocity, včetně smutku a apatie. Současně jde o téma pro mnohé stále kontroverzní. Je proto velmi důležité, jak o této problematice s žáky mluvíme. Pokud chceme udržet jejich motivaci se tématem zabývat, je potřeba zaměřit se vedle samotného porozumění klimatické změně také na postoje, na schopnost diskutovat s druhými a samostatně přemýšlet.  

Jednou z metod, která vám v tom může pomoci, je metoda Filosofie pro děti, která pomáhá rozvíjet u žáků dialog a spolupráci. S její pomocí můžete s žáky řešit myšlenkové a hodnotové koncepty (př. hodnota přírody), které stojí v jádru problematiky. Současně nabízí chytlavý způsob, jak žáky zaujmout pro diskusi.

Metoda Filozofie pro děti rozvíjí tyto čtyři oblasti kompetencí:

  • Spolupráce
  • Angažovanost a vnímavost
  • Tvořivost
  • Kritické myšlení

Metoda žákům umožňuje vést společný dialog a hledat odpovědi na nejrůznější otázky a výzvy. Důležité je navodit ve třídě atmosféru důvěry, ve které se žáci a studenti učí naslouchat si navzájem, klást otázky, samostatně přemýšlet a opírat svá rozhodnutí a činy o konkrétní, vyargumentované důvody a postoje.

Jak postupovat?

Každé „filozofické zkoumání“ vychází z podnětu (text, obraz, fotka, video), který musí být srozumitelný a vede k zamyšlení (neříká, co si máme myslet). Na jeho základě žáci formulují své vlastní otázky a z nich volí tu, o které následně společně diskutují. Učitel vystupuje jako průvodce, který přináší podněty, ale směr „zkoumání“ určují sami žáci. To ale vyžaduje nějaký čas a společné trénování klíčových principů metody.

Principy metody Filosofie pro děti:

  • Myšlení v pohybu/ hrou = využitím tohoto principu, dáváme žákům příležitost vyjádřit odpověď na položenou otázku pohybem po místnosti, či domluveným gestem. Žáci mají možnost setkávat se v menších skupinkách.

Praktický příklad: rozdělíme třídu páskou na dvě půlky. Žákům položíme otázku „Co je cennější – strom nebo diamant?“ Zadejte instrukci: „ti, kteří si zvolí „strom“ si stoupnou nalevo od pásky, ti, co „diamant“ napravo“. Poté je nechte nejprve v menších skupinkách diskutovat „proč je podle vás cennější strom / proč diamant?“, následně nechte obě strany, aby se vzájemně podělily o své argumenty. Zdůrazněte, že pokud žáky některý argument druhé strany zaujme natolik, že změní své rozhodnutí, mohou přejít na opačnou stranu.

Důležité: smyslem aktivity není vyhrát nad druhou stranou, ale zkoumat a zdůvodňovat svá rozhodnutí.

Proč pohyb?

  • pohyb pomáhá aktivovat myšlení
  • většina sociální interakce probíhá ve stoje, je pro nás přirozenější a umožňuje setkání „tváří v  tvář“
  • pohybem mohou svou odpověď vyjádřit všichni žáci, tedy i ti, kteří zatím příliš nemluví
  • vyjádřit názor v menší skupině je snazší než přede všemi
  • pohyb s sebou nese hravost, která dodává energii a smysl

Text je součástí květnového čísla Bulletinu pro školy:


  • Rozporuplná otázka = využitím tohoto principu přinášíme podnět k zamyšlení. Rozporuplnost otázky spočívá v tom, že obsahuje určité vnitřní pnutí, neboť odpovědi, které nás napadají, jsou podobně atraktivní. To nás vede k zamyšlení, zvažování a zdůvodňování odpovědi.

Tyto „šťavnaté“ otázky mohou být otevřené i uzavřené. V pozadí otázek obvykle stojí nějaký hlubší myšlenkový koncept. Např. otázka Co má větší hodnotu – strom nebo diamant?, je výchozím bodem pro diskusi o hodnotě věcí pro lidi, hodnotě věcí v rámci ekosystému, či hodnotě pro přírodu samu. Žáci se diskutováním těchto otázek také postupně učí, jak fungují dobré otázky a jak je mohou postupně sami formulovat.

Tip: Je dobré začínat zábavnými, nenáročnými otázkami a postupně zvyšovat laťku. Např. téma Hodnota/ Bohatství: Mohou být zvířata bohatá? > Mohou být chudí lidé bohatí? >> Může být nejbohatší někdo, kdo vlastní studánku s vodou?

Proč rozporuplné otázky?

  • Vždy, když se přikloníme k jedné odpovědi, napadne nás důvod, proč zvolit druhou, což nabízí příležitost k hlubšímu zamyšlení a argumentaci
  • Neexistuje na ni jednoznačná odpověď, což u žáků snižuje obavu, zda odpoví správně
  • Hravá forma otázek přináší energii a chuť se zapojit

Podívejte se na video o metodě "filosofie pro děti":


  • Sleduj zpovzdálí = využitím tohoto principu posilujeme samostatné myšlení žáků a autonomii celé skupiny. Žáci se soustředí na své vlastní myšlenky a odpovědi a na názory a argumenty spolužáků. Učitel zadává aktivity co nejčastěji tak, aby se žáci v diskuzi obraceli k sobě navzájem. Sám do ní vstupuje jen, pokud to přispěje pozitivně ke kvalitě diskuze mezi žáky. Diskuzi nevede a nevkládá své postoje.

Praktické příklady:

diskuse v různě velkých skupinách – žáci se postaví proti sobě, čímž vzniknou dvě řady a tím také dvě strany v diskusi. Ve dvojicích nechte žáky argumentovat „co byl lepší vynález – auto nebo kolo?“, žákům můžete přidělit stranu, kterou mají obhajovat a poté jim strany vyměnit. V dalším kole vytvoří dvojice čtveřici, dále skupiny po osmi atd.

odpovědnost za vedení diskuze přebírají žáci – domluvte si signál, kterým se žáci budou hlásit o slovo, slovo následně uděluje ten, kdo právě domluvil

pestrost a ohleduplnost v diskuzi – vytvořte sadu papírů se začátky vět (souhlasím s tebou, protože., rád bych vrátil diskusi k otázce…, chtěl/a bych ocenit argument., nesouhlasím s tím, protože…) a vyzvěte žáky, aby svůj příspěvek do diskuze vždy začali některou z nich.

Proč sledovat "zpovzdálí“ ?

  • Žáci se učí samostatně myslet a méně se soustředí na to, co si myslí, že chce slyšet učitel.
  • Žáci se učí vztahovat k sobě navzájem, vyjádřit souhlas i nesouhlas s druhými, naslouchat si a navazovat na sebe. Učí se sami ocenit názory druhý a nečekat na ocenění od učitele.
  • Třída přebírá odpovědnost za to, co se v ní děje.

Pro bližší porozumění metodě Filozofie pro děti doporučujeme navštívit některý z kurzů či webinářů Programu Varianty Člověk v tísni. Více info najdete ZDE

Zdroj: V článku je využito informací z publikace J. Buckley, T. Bigglestone: P4C ve výuce. Jak začlenit filozofii pro děti do kurikula, Praha 2018. 

Autor: Veronika Endrštová