Nestabilní situace na východě země přispívá k potravinové krizi v DR Kongo

Publikováno: 9. 5. 2023 Doba čtení: 3 minuty
Activités de consultation postnatale au centre de santé et demonsatration culinaire
© Foto: Neville Bukize

Více než dvě desetiletí se Demokratická republika Kongo potýká s krizí v oblasti výživy. Dvě z pěti dětí v zemi, celkem asi 6 milionů, trpí chronickou podvýživou. Ta má vážné důsledky na jejich vývoj a způsobuje i strukturální obtíže pro ekonomický rozvoj.

Podvýživa dětí zůstává v DR Kongo přetrvávajícím problémem. Míra akutní podvýživy se již více než dvě desetiletí drží na úrovni 6,5 %. Těžká forma podvýživy postihuje přibližně dva miliony dětí ve věku 6 až 59 měsíců a zvyšuje až 9krát riziko úmrtí. V průběhu školní docházky pak trpí podvýživou a podváhou až 23,1 % dětí mladších 5 let. 

Správná výživa je pro děti ve věku 6 až 23 měsíců klíčová. Podle průzkumu MICS (Multiple Indicator Cluster Survey) z roku 2018 dostává pouze 34 % dětí v tomto věku alespoň minimální množství jídla a jen 15 % má pestrou stravu. Bohužel téměř polovina dětí mladších 6 měsíců je vystavena vysokému riziku podvýživy. Jedním z důvodů je i to, že matky nemají dostatek mateřského mléka, protože i jim samotným chybí potřebná vyvážená strava bohatá na živiny.  

Zvlášť ohrožená je provincie Jižní Kivu, kde podvýživou trpí přibližně polovina dětí. K tomuto problému přispívá hned několik faktorů, včetně extrémní chudoby nebo častého stěhování obyvatelstva kvůli hrozícímu nebezpečí, kdy jsou lidé nuceni opustit svá pole a domovy. 

"Utekli jsme před střety v oblasti Bijombo. Šla jsem se svými pěti dětmi čtyři dny pěšky. Noci jsme strávili ukrytí v buši, můj dům byl vypálen a při útěku mi povstalci zabavili dobytek. Mého manžela zajali a dodnes nevím, kde je," vysvětluje Adela Baleke, 28letá matka. 

Východní část DR Kongo se potýká se složitou humanitární situací, která je poznamenána činností ozbrojených skupin, napětím mezi komunitami, epidemiemi, přírodními katastrofami i přetrvávající chudobou. Všechny tyto problémy vážně ohrožují už tak zranitelné obyvatelstvo. Silně dopadají i na zdraví místních lidí, především dětí a těhotných a kojících žen.  

"Spolu s dětmi žijeme v hostitelské rodině tady ve zdravotnické zóně Katala. Sehnat jídlo je velmi těžké. Alespoň děti jí jednou denně, dospělí jen pokud je jídla dostatek. Kvůli tomu mé děti hodně zhubly a kůže a vlasy mého ročního dítěte začaly měnit barvu. Pracovníci Člověka v tísni mé dítě vyšetřili a řekli mi, že trpí podvýživou," říká Adela. 

Kromě přímé pomoci lidem pracujeme také na navyšování kapacit zdravotnického personálu, který se věnuje léčbě akutní podvýživy a osvětovým aktivitám. Prostřednictvím lokálních rozhlasových stanic a místních kolegů zvyšujeme povědomí o vyvážené stravě u místních obyvatel. Ve vesnicích pořádáme ukázkové hodiny vaření, abychom ženy naučili připravovat výživná jídla z dostupných surovin. 



"Díky programu na léčbu podvýživy, jsem se zúčastnila ukázkové hodiny vaření. Naučila jsem se připravovat velmi výživnou kaši, kterou budu připravovat pro svou rodinu. Dozvěděla jsem se toho hodně o používání lokálních surovin a doufám, že se budu moci o nové znalosti podělit i s ostatními,“ dodala Adela. 

Díky finančním prostředkům Úřadu pro humanitární pomoc (BHA) jsme mohli pomoci lidem s podvýživou ve zdravotních zónách Nyangezi a Lemera. Prostřednictvím našeho projektu zaměřeného na oblast výživy, finanční pomoci a zajištění přístupu k vodě se snažíme snížit dopady vleklých konfliktů na zranitelné skupiny obyvatel. 

Autor: Zawadi Izabayo

Související články