Nejhorší povodně v Myanmaru za 30 let a naše pomoc

Nejhorší povodně v Myanmaru za 30 let a naše pomoc

14. 2. 2019

V červenci a srpnu 2018 postihly jižní Myanmar nejhorší záplavy za posledních 30 let. Nyní, o šest měsíců později, se místní komunity pomalu vzpamatovávají. Člověk v tísni dodal zasaženým vesnicím osivo a hnojivo, aby mohli lidé obnovit své zdroje obživy a také zorganizoval projekt veřejných prací (Cash for Work) na opravu čtyř poničených škol. 

„Byly to nejhorší záplavy za třicet let,” říká U Shwe Ba z města Hpa-an v Kačjinském státě, který byl jednou z nejhůře zasažených oblastí. „Záplavy trvaly skoro dva měsíce, spojení bylo přerušeno a doprava nebyla možná, byli jsme zcela odříznuti, takže nám nikdo nemohl pomoct,” dodává. Silné deště zaplavily rýžová pole, což mělo obrovský dopad na živobytí lidí.

Sezónní deště představují pro zemědělce hrozbu

V Monském státě ve vesnici Latpan žije U Min Tun San. On a jeho sousedé kvůli povodním přišli o většinu svých příjmů. „Přišli jsme zhruba o 90 % úrody, což značně ovlivnilo ekonomickou situaci všech farmářů,” vysvětluje.

Monzuny v Myanmaru zpravidla znamenají dostatek vláhy pro zemědělskou produkci. Ta je zde hlavním zdrojem obživy a zaměstnává 65 % pracovní síly. V posledních letech ovšem účinky klimatických změn způsobují velmi silné deště, které pro místní zemědělce představují hrozbu.

V červenci 2018 postihl tři regiony a dva státy v zemi extrémně silný déšť, který způsobil rozsáhlé záplavy, zasáhl více než 130 000 lidí a zničil téměř 630 000 akrů úrody. Špatné systémy zavlažování problém ještě zhoršily, protože nedokázaly záplavovou vodu odvést a následkem toho v některých oblastech trvaly povodně až čtyři měsíce.

Myanmarský tým Člověka v tísni (ČvT) se dokázal dostat do mnoha zaplavených vesnic. Hned v srpnu 2018 poskytl s podporou Klubu přátel ČvT bezprostředně po povodních potravinovou pomoc pro více než 2 600 rodin. Za podpory United Nations Central Emergency Response Fund (UNCERF) a Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (UNFAO) rozdával ČvT po povodních osivo a hnojivo farmářům a jejich rodinám, aby jim pomohl obnovit zdroje obživy. 

Zelenina a fazole pro ty nejpotřebnější

Od loňského října ČvT s dobrovolníky identifikoval okolo 14 400 domácností v regionu Bago a v Kačjinském a Monském státě, kterým chybělo osivo. Během listopadu a prosince pak získaly ty nejpotřebnější rodiny v osmi oblastech od FAO zemědělské balíčky. Každý balíček obsahoval jeden pytel osiva a 30 kilogramů hnojiva. 

V závislosti na preferencích jednotlivých rodin dostali farmáři buď pytel semen zelených nebo černých fazolí nebo semena zeleniny. Pytle osiva zeleniny obsahovaly bílou ředkev, chilli, rajčata, mrkev, hořčici, vodní špenát a lilek. ČvT lidem zároveň díky spolupráci s Ministerstvem zemědělství, hospodářských zvířat a zavlažování (MOALI) poskytl odborná školení v oblasti osvědčených zemědělských postupů.

Příprava na další sklizeň

U Chein z vesnice Latpan je velmi spokojen s kvalitou nové úrody, kterou vypěstoval ze semen zelených fazolí. „Podívejte se! Plodiny jsou velmi kvalitní a můžeme je prodávat za vyšší cenu,” řekl a sloupl slupku jedné z fazolí. „Plánujeme tato semena znovu použít pro úrodu v dalším roce,” dodává a jeho přátelé souhlasně přikyvují.

Všude kolem nás se zelenají pole fazolí, které čekají na sklizeň. Jak projíždíme různými vesnicemi, jejichž obyvatelé získali podporu ČvT, je poznat, že zemědělci jsou na dobré cestě k překonání ničivých následků záplav. „Farmář nemá nikdy volno. Až sklidíme tyhle fazole, zasejeme zde rýži,” řekl U Tun Lay z vesnice Laptan. 

Oprava škol pro stovky dětí

Během měsíců záplav bylo mnoho veřejných služeb a škol mimo provoz. Důvodem byla hlavně poničená infrastruktura. „Naši školu jsme zavřeli na 15 dní, protože v celé budově i ve třídách byla voda,” vzpomíná Daw Khin Thet Naing, ředitelka druhého stupně základní školy, do které chodí téměř 300 studentů z vesnice Kawt Than Khar. „Přístavek školy s dřevěnou podlahou, který se využíval pro školku, povodně úplně zničily a poškozena byla i část školního nábytku a toalety,” vysvětluje ředitelka.

Škola v Kawt Than Khar je jednou ze čtyř škol v Kačjinském státě, které ČvT pomohl opravit díky projektu veřejných prací (Cash for Work). Díky těmto pracovním pozicím dostali místní obyvatelé možnost přivýdělku a navíc pomohli s obnovou škol ve svém okolí. „Na opravy jsme najali pouze obyvatele naší vesnice, aby si mohli zlepšit své dovednosti a práce byla co nejdříve hotová. Opravovali nábytek i toalety,” říká U Saw Aung Win, správce vesnice Kawt Than Khar.

Dělníci pracovali v malých skupinkách tak, že jeden zkušený pracovník vedl dva až tři méně zkušené kolegy a učil je provádět opravy nebo vyrobit nový nábytek. „Je skvělé mít příležitost, vydělat si peníze prací ve své vlastní vesnici,” pochvaluje si jeden z dělníků U Saw Win Shwe. Díky finančním prostředkům z Myanmar Humanitarian Fund (MHF) spravovanému Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) tak ČvT obnovil školy pro 1 100 studentů a poskytl příležitost k výdělku 10 dělníkům ve čtyřech vesnicích.

Přidejte se do Klubu přátel Člověka v tísni a pomáhejte s námi! 


Autor: Theingi Lynn, PIN Myanmar Communication Officer