Rok od brutálních útoků na Rohingy na západě Myanmaru: situace je stále kritická
Publikováno: 21. 8. 2018 Doba čtení: 5 minut
Dramatické události z 25. srpna 2017, kdy po nepokojích v Rakhinském státě na západě Myanmaru tvrdě zasáhla armáda proti příslušníkům etnické menšiny Rohingů, vyústily v humanitární krizi a masivní exodus. Stovky lidí byly zabity, ženy a dívky byly znásilňovány, celé vesnice byly srovnány se zemí a statisíce lidí byly přinuceny uprchnout ze země. Po roce je situace stále kritická. Více než 700 000 lidí bylo nuceno odejít do uprchlických táborů v sousedním Bangladéši a na jejich brzký návrat to nevypadá. Přibližně 200 000 příslušníků pronásledované menšiny zůstalo v Rakhinském státě s omezeným přístupem ke zdrojům obživy a základním službám. Poskytování potřebné pomoci těmto lidem je náročné, neboť mezinárodní organizace poskytující humanitární pomoc nemají do této oblasti přístup. Člověk v tísni (ČvT) pomáhá prostřednictvím místního partnera v Rakhinském státě, tak v uprchlických táborech v sousedním Bangladéši. Současná pomoc ale dokáže pokrýt pouhý zlomek skutečných potřeb lidí, kteří jsou i nadále v ohrožení života.
Lidem, kteří strádají v důsledku konfliktu, pomáhá již od září 2017 ČvT přímo na území myanmarského Rakhinského státu. Další tým ČvT pracuje také v sousedním Bangladéši, kde se aktuálně nachází více než milion uprchlíků, z toho více než 900 000 Rohingů. “Etnické násilí provází obyvatele Myanmaru dlouhá desetiletí, ale masakr, ke kterému ale došlo vloni na konci srpna v Rakhinském státě nemá obdoby,” říká Petr Drbohlav, vedoucí mise ČvT v Myanmaru. “Za tyto zločiny proti lidskosti ale dodnes nebyl v podstatě nikdo hnán k zodpovědnosti. Statisíce lidí jsou závislé na humanitární pomoci, kterou se těm nejzranitelnějším snažíme poskytovat i my. Dokud se ale nevyřeší podstata problému a z Rohingů se nestanou rovnoprávní občané, budou tito lidé trpět i nadále,” dodává Petr Drbohlav.
“Když neodejdete ze země, zastřelíme vás jako ostatní”
Jeden z uprchlíků, otec pěti dětí, který nechce být jmenován, aby neohrozil sebe a svou rodinu, nám popsal hrůzy, které si v Myanmaru zažili. “Když přišli, mladé muže zastřelili, ženy a dívky znásilnili, vypalovali domy a do ohně házeli děti,” popisuje a dodává, že byli neustále pronásledováni. “Přinutili nás odevzdat všechny nože, co jsme měli doma. A udělat do každé zdi velikou díru, aby mohli kolem chodit s loučemi a kontrolovat nás.” Když do vesnice přišla armáda, hraniční stráž a vesničané z Rakhinského státu, přinutili rodinu uprchnut. “Měl jsem rýžové pole, jedenáct krav a dům plný zásob. O vše jsme přišli. Náš dům zapálili přímo před námi,” vzpomíná. “A řekli nám, že pokud neodejdeme ze země, tak nás zastřelí, stejně jako ostatní.” Rodina utekla do Bangladéše, kde dostala od místní vlády a humanitárních organizací materiál na stavbu dočasného přístřešku a další potřebnou pomoc. “Mým největším přáním je, smět se vrátit zpět do naší země a získat tam občanství,” dodává muž, který byl přinucen opustit svou rodnou zemi.
Boje a útoky na etnické menšiny v Myanmaru pokračují
Až 200 tisíc lidí zůstává na území Rakhinského státu bez možnosti obživy, přístupu k místnímu trhu, k dodávkám humanitární pomoci či lékařské péči. ČvT proto již v září loňského roku začal prostřednictvím lokálního partnera distribuovat jídlo a hygienické potřeby pro zranitelné rodiny, které potřebují pomoc. V letošním roce ČvT pomohl s obnovením dvou škol a podpořil téměř 900 dětí, aby se mohly zúčastnit výuky. „Na severu Rakhinského státu spoluparcujeme s místní organizací. Přístup do některých krizových oblastí je velmi omezený a problematický, takže tu působíme jako jedna z mála humanitárních organizací. Naše podpora je při tom pro obyvatele, kteří tu zůstávají, zcela zásadní,” vysvětluje Petr Drbohlav a dodává, že zatím dokáže místní tým ČvT pokrýt jen část skutečných potřeb těch nejzranitelnějších obyvatel.
Pomáháme na severu Rakhinského státu
“Situace místních lidí je opravdu vážná, potýkají se s omezeným přístupem ke zdrojům obživy i základním službám, jako je například zdravotnictví. Svět by neměl pouze přihlížet.” ČvT na severu Rakhinského státu v loňském roce poskytl přes 8 400 potravinových dávek (pro 1 osobu na 14 dní), 8 125 hygienických balíčků a školních potřeb pro 1 115 dětí. V letošním roce jsme obnovili dvě školy a darovali téměř 900 školních sad potřebným dětem. (Více o činnosti ČvT v Myanmaru ZDE)
Uprchlické tábory v Bangladéši jsou přeplněné, lidé nemají kam jít
Za pouhý rok, od 25. srpna 2017, uteklo kvůli násilnostem z Myanmaru přes 700 000 Rohingů do sousedního Bangladéše, kde nyní hledají útočiště v uprchlických táborech a přilehlých oblastech. Situace v přeplněných táborech je vážná. „V Bangladéši pracujeme s uprchlíky v oblasti Shamplapur nedaleko města Cox´s Bazar. V období, kdy nejvíce hrozily monzunové deště, které by mohly mít v hustě přelidněných oblastech katastrofální následky, jsme se soustředili hlavně na to, aby na ně byli místní lidé co nejlépe připravení,“ vysvětluje Wail Khazal, vedoucí mise ČvT v Bangladéši. „S podporou Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a ve spolupráci s místním partnerem PULSE Bangladesh jsme podpořili téměř 1 500 rodin, kterým jsme rozdali bambusové tyče, provazy a plachty. Vyškolili jsme je, jak zpevnit konstrukce přístřešků, jak ukotvit střechy nebo si efektivně vykopat odtokové kanály v okolí obydlí, aby byli v bezpečí,“ dodává.
Nyní se ČvT ve spolupráci s místním partnerem CSI soustředí především na podporu žen a dívek, které díky spolupráci místních dobrovolníků informuje o na prevenci nemocí, které se v kempu vyskytují, o dostupné zdravotní péči, bezpečnostních hrozbách a jak jim předcházet. „Příchod statisíců lidí do chudé a málo rozvinuté oblasti trpící každoročními monsuny a tropickými bouřemi má negativní dopad také na místní obyvatele, protože představuje zvýšenou zátěž na životní prostředí, nedostatek zdrojů obživy i prostoru pro život. V budoucnu bychom se proto rádi zaměřili i na spolupráci s místními komunitami a na jejich podporu,“ říká Wail Khazal. (Více o činnosti ČvT v Bangladéši ZDE)
Jak pomoci?
Pomoc Člověka v tísni obětem násilností na severozápadě Myanmaru a v Bangladéši probíhá díky štědré podpoře členů Klubu přátel Člověka v tísni. Člověk v tísni děkuje všem za jejich podporu.
Pro více informací kontaktujte:
Petr Drbohlav, vedoucí mise ČvT v Myanmaru, petr.drbohlav@peopleinneed.cz, +95 94 20014432 (aktuálně v Myanmaru, + 4,30 hodin)
Wail Khazal, vedoucí mise ČvT v Bangladéši, wail.khazal@peopleinneed.cz, Skype: wailkh, Whatsapp: +420 608 440 170, Tel: + 880 182 536 6046, (aktuálně v Bangladéši, + 4 hodiny)
